Carl Martin Single Channel PlexiTone - kvalitní, jakoby lampově zabarvené zkreslení

Carl Martin Single Channel PlexiTone

Kytarový overdrive

Firma Carl Martin je, myslím, především mezi kytaristy, už nějakou tu dobu zavedená. A že platí za dobrou značku, je patrné z množství světových kytaristů, jejichž jmény se také náležitě a právem chlubí. A docela často se u nich v seznamu používaných výrobků firmy opakuje termín PlexiTone. Pod tímhle jménem si někteří plejeři možná vybaví docela slavnou, trochu podlouhlou, černou krabici se třemi nášlapnými spínači a síťovým 230V napájením. Tak na ten se v dnešním testu nedostane.

Single Channel PlexiTone, jak se efekt z dnešního testu oficiálně jmenuje, vychází z požadavků hráčů používaících klasický PlexiTone na bezproblémové zařazení takového efektu do pedalboardu k podobně rozměrným krabičkám a možnosti společného devítivoltového napájení. S kytaristou Peterem Thornem designéři rovněž lehce zvukově okořenili tuto jednokanálovou verzi, vycházející v základu z hi-gainového modu původního PlexiTonu.

Krabičku tvoří masivní kovový odlitek s odšroubovatelným spodním víkem. Základní barvou je zlatavá metalíza v lesklém laku. Vstup klasicky zprava, výstup zleva a tři ovládací prvky pro tři tradiční zkreslovací ovladače - Level, Tone a Drive. Aktivní stav efektu znázorňuje ostře modrá LED dioda po sešlápnutí kovového nožního přepínače se sympatickým fyzickým cvaknutím. Konektor pro devítivoltové napájení je, opět běžně, umístěn na přední boční stěně. Jedna zvláštnost by se však přeci jen našla. Napájení pedálu je možné pouze (!) prostřednictvím externího napáječe, nejde zde použít jinde běžnou devítivoltovou baterii.

Konstrukce

Konstruktéři, jak už bylo výše zmíněno, vycházeli z identické struktury zisku hi-gainového zapojení originálního PlexiTonu. Lehká zvuková modifikace spočívá údajně v pevnějších basech, měkčích výškách a výraznějších středech. Změn doznal také napájecí obvod, který, ač napájen adaptérem regulovanými devíti volty, pro dosažení originálního „headroom“ sycení obvodů krmí efekt střídavými dvanácti volty. Za pozornost rovněž stojí absence, mnohdy přeceňované, vymoženosti true bypass. Kvalita bufferu při neaktivním efektu je však údajně natolik kvalitní, že ani dlouhé kabely nezpůsobí žádnou ztrátu originálního kytarového signálu.

Zvuk

Bez napájení efektem neprochází tedy žádný signál, s napájením v neaktivním stavu pak pedál opravdu nezpůsobuje slyšitelně zaznamenatelnou újmu na kvalitě. Všechno, včetně dynamiky, je, jak má být. V aktivním stavu je dobré rozlišit použití efektu. V původně čistém, lampovém zvuku (u testovaného JCM 800 méně citlivý vstup, pre-amp na dvanácti hodinách), s ovladači Level a Tone na dvanácti hodinách a s Drive na sedmi hodinách (minimu) se zvuk barevně posouvá od basů směrem ke středům, zatímco výškové frekvence nabírají na agresivní ostrosti, míra zkreslení se nemění. S nárůstem zkreslení Drive se na osmi hodinách objevuje docela výrazný skok, zkreslení mírně narůstá, ale basy najednou nechybí a výšky velmi přirozeně navazují na zvýrazněné a tady už lehce nakreslené středy.

U použití PlexiTonu jako doplňku pro sóla k už předkreslenému zvuku (JCM 800 více citlivý vstup, pre-amp naplno) tyto posuny nejsou tak zřejmé a i v nejnižších nastaveních se pak zvuk stává středovějším a zpěvnějším bez nějaké znatelné ztráty charakteru základního zkresleného zvuku. Drive na jedenácti hodinách má u původně čistého zvuku charakter hutného doprovodného zvuku typu AC/DC s masivními, pevnými basy a razantními středy. Ovladačem Tone je pak vhodné podle typu kytarových snímačů korigovat nárůst agresivních výškových frekvencí. S aktivními snímači EMG to neznamenalo žádnou zásadní změnu, „couvalo se“ jen asi k deseti hodinám. Drive ve vyšších nastaveních představuje decentní zvýraznění středů s mírným omezením dynamiky úhozu. Ale ani na maximu se neztrácí přehlednost a medová kultivovanost zkreslení při stále pevném basovém základu. Svým projevem připomíná vybuzené lampové hlavy britského typu.

Při použití efektu k již předzesílenému zvuku je omezení dynamiky pochopitelně evidentnější (může tak velmi vhodně napomoci různým legatovým a hammeringovým technikám) a posun ke středům výraznější. Charakter původního zkresleného zvuku se neposouvá jinam, zachovává si svůj původní barevný charakter.

Single Channel PlexiTone je tak vhodný pro různé způsoby použití, zkreslení je vždy jakostní, medově středové s přehledným rejstříkem i v akordech hraných tónů. Jak už je z jeho původního vzoru zřejmé, je vhodnější spíše k více zkresleným kytarovým zvukům, ať už v sólech či podladěných heavy masážích. Bezpochyby kvalitní zkreslovač.

TECHNICKÁ SPECIFIKACE:

www:

carlmartin.com/251-2/