Phrase Recorder RC-20, jak je patrné z označení, patří do nové dvoušlapkové řady bossáckých kytarových krabiček. Nabízí nebývalé možnosti - nahrát a uložit až jedenáct samplů v celkové délce pěti a půl minuty. Ke každému z nich je přitom možné dohrávat v režimu Overdubbing další nástroje.
Sice nejsem kytarista, přesto RC-20 vzbudil můj zájem. Člověk věnující se improvizaci a vytváření zvukových struktur nemůže neocenit přístroj, který mu umožňuje v průběhu hraní nasamplovat několik smyček a všechny si je uložit. A ze zkušenosti vím, že pro improvizaci bývají velmi vhodné právě kytarové krabičky, které sice nenabízejí takovou zvukovou kvalitu jako racková zařízení, ovšem mnohem snáze se ovládají, přičemž jsou méně citlivé na zacházení. Phrase Recorder však není čistě kytarové krabička, má tři vstupy - nástrojový, mikrofonní a linkový.
Funkce
Základní funkcí zařízení je umožnit si vytvořit smyčku, k níž je možné přihrávat další vrstvy a tomuto je podřízená koncepce zařízení. Jednoduše jde nahrát a vytvořit smyčku a to jak kdykoli během hry, tak předem za pomoci nastavení si metra a tempa. Zdrojový signál může být použit z kytary, z mikrofonu nebo z libovolného audio přehrávače (walkman, discman...). K takto vytvořené smyčce, kterou je možné si uložit, lze přihrávat další vrstvy. Výhodou je, že smyčka, s níž právě pracujeme, je uložena v paměti, a když k ní něco přihrajeme a neuložíme novou verzi na stejnou pozici, originál neztratíme. Upravenou verzi přitom můžeme uložit na novou neobsazenou pozici paměti.
Dalších funkcí nabízí RC-20 minimum a všechny souvisí s primárním účelem zařízení. Všechny vzorky lze přehrávat pozpátku. Vzorek uložený v paměti na poslední jedenácté pozici není na rozdíl od prvních deseti zasmyčkován a při spuštění se přehraje vždy jen jednou (režim one shot).
Vstupní signál z audio zdroje je možné ještě před nasamplováním upravit. Režim Flat Amp Simulate přizpůsobí frekvenční charakteristiku vstupního signálu kytarovému zesilovači oříznutím basů a výšek. Režimu Center Cancel zase eliminuje signál uprostřed stereofonního záznamu. O významu této funkce mám jisté pochybnosti, protože eliminace zejména u nahalených nahrávek nikdy není dokonalá, ale možná lidem, kteří se zkoušejí stát hvězdami karaoke, nebo si chtějí zahrát na Ritchieho Blackmora, to nevadí.
Pokud nastavíme tempo a metrum, lze také použít funkci Quantize, která srovná nepřesnosti ve hře.
Snad aby se necítil uživatel ošizen, je k RC-20 přiloženo audio CD s rockovými riffy, funkovými groovy a techno rytmy, doplněné několika nepříliš kvalitními zvukovými efekty. Jeho využitelnost je malá, možná tak pro cvičení.
Konstrukce
Přestože je matně černý procesor asi třikrát tak velký než běžné kytarové krabičky, konstrukční škola Bosse se nezapře. Černý přístroj s purpurovým plechem pod ovládacími prvky je od pohledu bytelný. Na podstatných dílech nenajdeme žádný plastik, tělo i šlapky jsou odlité z hliníkové slitiny a dno je plechové. Nožní spínače i dno jsou pokryty černou pryží, aby se nesmekala noha kytaristova ani samotné zařízení. Tvůrci od Bosse vědí, jak to na pódiu chodí. Tedy většinou, jinak by jejich adaptéry měly adekvátně silné kabely.
RC-20 je napájena dobře známým zdrojem PSA 230P, který je ovšem nutné si dokoupit (ano i u zařízení za třináct tisíc výrobci nestačilo, co nám vytáhl z kapes), ovšem vyplatí se to. Obligátní devítivoltovou baterii sice nahradilo šest tužkových, ale i ty celkem letí, byť u nich nehrozí, že by se vybily během prvního koncertu. S alkalickými má podle údajů v návodu RC-20 fungovat 25 hodin, což jsem neověřoval.
Ovládacích prvků je více, než bývá u krabiček zvykem. Pět potenciometrů, pomocí nichž se nastavuje vstupní a výstupní úroveň, vybraný sampl a popřípadě hlasitost jednoduchého rytmického doprovodu udávajícího tempo, kde ťukání nahradila příjemnější kombinace kopáku a hihatky, doplňuje ještě šest dalších tlačítek pro uložení a vypuštění samplu, nastavení tempa a volba typu úpravy vstupního signálu.
Na zadním panelu se nachází vedle zdířky napájení šest dalších konektorů. Jsou tu tři vstupy - dva nesymetrické pro zasunutí 1/4 palcových "kytarových" jacků přivádějících signál z nástroje a z mikrofonu a jeden malý 3,5 mm jack pro připojení CD nebo MD přehrávače. Ovšem výstup je tu jen jeden a v něm zní jak přehrávaný sampl, tak procházející signál z připojeného zdroje, což přístroj trochu devalvuje do role hračky, k čemuž se ještě vrátím v hodnocení. Další dva konektory totiž slouží pouze při připojení nožních spínačů (doporučeny jsou firemní FS 5U), z nichž jeden umožňuje přepnout na přehrávání smyček pozpátku a druhý přepínání mezi programy (či přesněji řečeno přechod na program s vyšším číslem).
Ovládání
Ovládání představuje určité úskalí, protože Boss se v případě RC-20 neřídil osvědčeným - v jednoduchosti je síla. Obě šlapky se co do funkcí částečně překrývají, zejména vadí, že například dvousekundovým stisknutím kterékoli se vymaže aktuální smyčka. Obě také umožňují přechod mezi režimem záznamu, přehrávání a Overdubbingu. Levou šlapkou se spouští nahrávání, Overdubbing a přehrávání, přičemž jeho druhým stisknutím se ukončí nahrávání, ať už v režimu Recording nebo Overdubbing. Pravý pedál slouží především k vypnutí přehrávání v režimu Play a k nastavení tempa. Ukládání do paměti je však možné pouze stisknutím malého tlačítka uprostřed přístroje. Stejně tak volit mezi jednotlivými uloženými smyčkami lze - pokud nemáme připojen externí nožní spínač - pouze pomocí otočného přepínače Phrase select uprostřed přístroje.
Samozřejmě, že žádné zařízení nelze ovládat jen pomocí nohou, i parametry na kytarových krabičkách se přepínají ručně, ovšem v případě RC-20 potřebujeme ruce používat až příliš často. Alespoň kdyby šlo smyčku do paměti uložit bez nutnosti se shýbat. Přepínání mezi samply v paměti umožňuje externí pedál, nabízí ovšem pouze přechod na smyčku s vyšším číslem bez toho, aby fungoval v cyklu. Jakmile dosáhneme desítky, přestane reagovat.
Použití
Najít uplatnění pro RC-20 není nijak obtížné, sampluje se na něm velmi jednoduše a to i v průběhu hraní. Přestože se na něm dají snadno vytvářet smyčky v průběhu hraní, chceme-li plně využít jeho možností, lze tak učinit pouze, když ho využijeme jako jednoduchý neladitelný sampler. Overdubbing při hraní vyžaduje určité zkušenosti, hlavně však budeme v průběhu koncertu těžko ukládat nástroje do paměti pomocí opakovaného stisknutí tlačítka write.
Největším problémem však je, že RC-20 nemá oddělené výstupy pro smyčky a pro procházející signál. To komplikuje jeho umístění v řetězci efektů - nezařadíme-li jej na konec, budou následující procesory upravovat i nejen procházejí signál, ale také nasamplovanou smyčku. Hlavně však budeme mít problémy, pokud budeme chtít smyčku nechat v průběhu hry decentně vymizet. Můžeme sice použít volume pedál, ovšem se smyčkou stáhneme i dohrávky. A zapojovat zařízení s mikrofonním vstupem přes aux je trochu nonsens, nemluvě o tom, že s takovýmto požadavkem nás většina zvukařů pošle kams. Takže nezbývá než dělička signálu, nejlépe v podobě malého pultu... Vypadá to, jako by se Boss nedokázal poučit z minulosti, protože podobný problém se objevil už u delaye DD-2, který sice nabízel stereofonní výstup, ovšem s echovaným signálem v obou kanálech, a tam musela přijít DD-3, kde najdeme čistý a efektový výstup.
Sám jsem použil RC-20 při nahrávkách scénické hudby a musím říci, že se osvědčil, snadná možnost samplování s okamžitým přehráváním smyčky je neocenitelná, byť mi problémy dělalo právě její vymizení. Jako sampler však RC-20 moc šikovný není, protože smyčky v paměti nejdou nijak upravit, chybí zejména odříznutí konce a v programu one shot nemožnost použít fade out. Nemluvě o tom, že je nelze uložit jinak než ve formě audio signálu, přičemž při opakovaném nahrání takto zaznamenaných smyček se zvuk malinko změnil.
Zařízení si také vyzkoušel můj spoluhráč cellista Miroslav Posejpal, jehož prvotní nadšení také záhy trochu vyprchalo, možnost záznamu více vzorků a jejich uchování je sice lákavá, ale při hře mu chyběly ruce na ukládání samplů do paměti, měl pocit, že jde spíše o stolní přístroj pojatý jako krabička. Především mu však vadilo, že zařízení nemělo separátní výstup pro samply, takže při nahrávání improvizací s kontrabasistou Georgem Cremaschim dal přednost Akai Headrush. Ono dvanáct sekund většinou stačí a výhoda více výstupů převážila.
Závěrem
RC-20 nabízí ve své kategorie vzhledem k ceně skutečně nebývalé možnosti. Kytaristé experimentující se smyčkami, jímž nestačí některý ze samplovacích delayů, mu asi dají přednost. Kdo má však zájem o sampling, asi upřednostní některý z groove samplerů, jako je třeba Boss SP 303 Dr Sample pohybující se ve stejné cenové relaci. Ten sice neumožňuje sampling v reálném čase, za to však je možné vzorky ukládat na kartu smart media, z níž se dají natáhnout do počítače, a také z nich vytvářet rytmické patterny. Popřípadě se pohlédne po použitém Akai S2000, který je sice o něco dražší, ovšem představuje úplně jinou kategorii.
Info:
Boss RC-20 je pódiový zvukový procesor s nožními spínači umožňující v reálném čase vytvářet smyčky do celkového počtu jedenácti, které si lze uložit do vnitřní paměti a popřípadě k nim dohrávat další vrstvy. Má dva vstupy, linkový a mikrofonní, a jeden výstup. Cena je 13 140 Kč.
Plus:
overdubbing
zapsání samplů do paměti
kapacita paměti (11 vzorků o celkové délce 5:30 minuty)
odolná konstrukce
Mínus:
absence separátního výstupu pro samply
nemožnost uložit si vzorky na externí médium
komplikované ovládání, při němž nevystačíme s nohama
překrývání funkcí na levém a pravém pedálu
slabý, k poškození náchylný kapel od externího zdroje
