Bogner Alchemist - dvoukanálový celolampový kytarový aparát

Aparáty Bogner byly vždy synonymen jedněch z nejlépe hrajících a nejkvalitněji vyrobených aparátů na světě. Bohužel, pořízení čehokoli od této značky bylo nereálným snem drtivé většiny tuzemských kytaristů, neboť cena zesilovače blížící se šestimístné cifře, a hlavně ruční výroba a s tím spojená čekací doba, byly pro našince neakceptovatelné.

Ale dnes už je všechno jinak. Východní závan se nevyhnul ani značce Bogner. K testu jsem dostal aparát klasické koncepce hlava – bedna, ale k dispozici je i řada komb, lišících se výkonem a osazením reproduktorů.

Hlava

Budu se snažit vyhnout popisu typu: „na předním panelu zleva...“, vše je snad zřejmé z fotografií, pokusím se spíše zaměřit na použitelnost a zvuk.

Plně lampový zesilovač s osazením 5 x 12AX7 v předzesilovači a efektové smyčce a s 2 x 6L6 (tedy „american sound“) v koncovém stupni je zabudován v bytelné bedýnce klasické konstrukce. Přední panel je osazen krásnými retro knoflíky typu „Křižík“. Najdeme na něm standardní plnou sekci dvoukanálového zesilovače, tj. na každý kanál třípásmové korekce, gain, volume a sekci efektového procesoru. Vzadu pak efektová smyčka s možností regulace úrovně, výstupy na bedny buď 1 x 8 Ω, nebo 2 x 8 Ω paralelně a konektor pro připojení footswitche. Ten je připojen standardním kabelem XLR (mikrofonní kabel), kterých má v případě problému zvukař plnou bednu. Zesilovač disponuje možností přepnutí mezi 40–20 W.

A samozřejmě nechybí velké logo Bogner, které se na koncové ceně podílí jistě nezanedbatelnou částkou...

Box

Je použit box polouzavřené konstrukce, osazený dvojicí reproduktorů Celestion, netradičně rozdílných typů: Celestion Vintage G12H 30 W a Celestion Greenback G12M 25 W. Díky této koncepci se nabízí možnost ve studiu, ale i na koncertě (pokud o tom přesvědčíte zvukaře) snímat bednu dvojicí mikrofonů a využít jejich odlišného zvuku k dosažení toho svého, dokonalého. Reproduktory se vzájemně doplňují, Vintage má přirozený čistý zvuk, Greenback nehodlám popisovat, jde o legendární reproduktor osazovaný do starých beden Marshall a prověřený generacemi kytaristů. Připojení bohužel konektory jack, takže na koncert s plnou kapsou pojistek.

Zvuk a to ostatní

K testování jsem si přizval svého kolegu Miloše „Mimi“ Knoppa s jeho custom kytarou Kobrle, a především se zkušenostmi s modernějším kytarovým soundem.

Čistý zvuk prvního kanálu, tj. přepínač na clean, s gainem na 12 hodin a korekcemi ve střední poloze nás okamžitě dostal. Nádherný čistý lampový zvuk s lehkým nakreslením attacku, velmi dynamický, barevný a poslušný. Přepínačem Bright a Punch spolu s nastavením korekcí lze dosáhnout mnoha barev při zachování charakteru kytary, potažmo typu snímače, zvuk je použitelný a hlavně velmi hezký i v krajních polohách nastavení korekcí. Přidáním gainu na maximum dosáhneme velmi kvalitní sound s obrovskou dynamikou, mně připomínající Jeffa Becka. Nabízí se zde mnoho prostoru pro práci s volume na kytaře.

Zde bych se zastavil nad možností přepnutí zesilovače z 20 na 40 W. K mému údivu (očekával jsem, že při 20 W bude zvuk víceméně stejný, plný, jen méně hlasitý), se zesilovač chová jinak. Na 20 W je zvuk subtilnější, hlasitost skoro stejná, jen s menší dynamikou, jako kdyby se přepnutí týkalo nějak i sekce předzesilovače. To samé platí i pro zkreslený kanál. Jeho využití bych viděl především v suchých beglajtech, country nebo tam, kde je žádoucí retro sound.

Každopádně, po několika experimentech jsme se shodli, že dál už budeme testovat jen při výkonu 40 W, kdy je zvuk barevnější, šťavnatější s větší dynamikou při téměř stejné subjektivní hlasitosti.

Při přepnutí prvního kanálu do režimu crunch gain pokračuje tam, kde na čistém kanálu skončil. Opět velmi kultivovaný zvuk, jemně zrnitý s jasně čitelnými basy, dynamikou a velkými možnostmi korekčních úprav. Zde se začíná naplno projevovat novátorské osazení bedny, zvuk je mnohem barevnější, než bych od kytarového boxu čekal.

Favoritem pro použití s čistým kanálem jsou singly, které dají oběma reproduktorům možnost ukázat, co v nich je, a country sound (ne, ten český), bluesové beglajty nebo jižárna jsou čistá radost.

Zesilovač disponuje ještě přepínačem Boost, společným pro oba kanály (k dispozici i na footswitchi), který víceméně simuluje Tube Screamer a spol., tj. více nakrmí předzesilovač. Bohužel chybí nastavení jeho úrovně. Jeho aktivací sice zvuk příjemně ztloustne, ale pro použití na sóla mi přijde málo nakopnutý. Zvláště pak při vyšších hodnotách gainu.

Zde se zase na chvíli zastavíme u footswitche. Je čtyřtlačítkový, každý přepínač je indikován barevnou diodou, konstrukce solidní, železná. Jeho připojením se deaktivují přepínače kanálů a Boost a jsou k dispozici nadále pouze pro nohu kytaristovu. Poslední dvě tlačítka slouží na zapnutí/vypnutí delaye a reverbu.

Přepínáme na zkreslený kanál

Zvuk má sice všechny atributy kvalitního lampového zkreslení, pěkně táhne při jednohlasé hře, ale při vysokých hodnotách gainu poněkud postrádá čitelnost při beglajtech a má tendenci se slévat na basech. Naštěstí jsem si rychle uvědomil, že když jsem se na webu díval na zvukové ukázky, kytarista předvádějící rock sound používal klasickou uzavřenou bednu 4 x 12”. Učinili jsem také tak, a po připojení klasické bedny Marshall B 4 x 12” se najednou všechny postrádané atributy zvuku objevily. Plnotučný heavy sound s dostatkem basů i výšek, dynamikou a až nebezpečnou čitelností. Je zde opět možnost přepnout na ještě větší zkreslení přepínačem Punch nebo použít přepínače Bright a Mid Shift až do úplného hardcore šílenství. S uzavřenou bednou je hlasitost a sound zkresleného kanálu tohoto 40W zesilovače podle mne dostatečný i na hodně velká pódia. Zde se tedy bohužel projevila i druhá vlastnost polootevřené ozvučnice, která sice exceluje při čistém a crunch zvuku, ale na velké zkreslení prostě stavěná není. Řešení je ovšem jednoduché, pokud hraji heavy, koupím si k zesilovači pořádnou uzavřenou bednu, a pokud potřebuji především čistý, crunch nebo středně nakreslený zvuk, využiji kladů a předností řešení dual speaker pana Bognera.

Zesilovač dále disponuje digitální efektovou jednotkou ve složení Delay – Reverb, která je společná pro oba kanály, ovladatelná samozřejmě pomocí footswitche. Delay má tři mody, Ducking, Analog a Tape, přičemž Ducking má hezký, lehký nádech chorusu, ostatní dva se chovají podle toho, jak se jmenují. Ovládá se dvěma točítky Intenzity a Repeats (počet opakování), rychlost se nastavuje velmi jednoduše tlačítkem Tap.

Reverb má režimy Plate, Spring, Hall, a točítko intenzity efektu. Oba efekty jsou použitelné (zejména se mi líbí barva delaye Ducking), ale bohužel si nepamatují, jak jsou aktivní pro který kanál (tedy analogie krabiček), a při přepínání z čistého doprovodného zvuku s hallem na zkreslený sólový s boostem a delayem se docela naučíte clogging.

Závěr

Dojem z aparátu je velmi pozitivní, tah pana Bognera směrem k masám vypadá, že bude prospěšný oboustranně. Pan Bogner svoje stávající modely přesunul do kategorie Custom Shop (i když tam patřily odjakživa), čímž ještě zvýšil jejich exkluzivitu, a my, obyčejní smrtelníci, si můžeme dovolit hrát s legendární značkou za zády, i když s vědomím, že byla vyrobena v Číně. Ale to se na čelním panelu nepíše a vo-vo-vo tom to je. Nehledě na to, že ten zvuk je fakt docela dobrej...