Velký kytarista potřebuje velký aparát. Nejenom že se lépe uslyší, ale v neposlední řadě to na prknech, která znamenají onen svět, i lépe vypadá...Klasickým a osvědčeným řešením je zesilovač a jeden až dva reproboxy se čtyřmi dvanáctipalcovými reproduktory, kombinace obecně nazývaná stack. Takováto sestava asi zůstane navždy spjata s Jimi Marshallem, který první stacky pro The Who a Small Faces v listopadu 1965 připravil. Tak jako každá firma, která to myslí s útokem na kytaristy vážně a chce být vidět na pódiích, musel i Uli Behringer dospět k závěru, že přišel čas pro stack s jeho jménem - on své produkty označuje dokonce názvem Ultrastack.
Testovaný stack se skládá z modelingové hlavy V-ampire LX1200H a reproboxu BG 412F. Hlava asi skutečně navštívila modelingovou agenturu, protože její design v černé působí decentněji a méně pouťově než rackový procesor V-amp Pro, který je základem pro zesilovač.
Výkonový zesilovač je tranzistorový s výkonem 2 x 60 W, což se nosí výrazně příjemněji než 50 W v elektronkové verzi, díky tomu není problém ho kamkoliv transportovat (a to ani za účelem testování, za což panu Behringerovi ze srdce děkuji). U reproboxu je to pochopitelně horší, prostě 4 x 12 na kolečkách. A tady je moje první výtka: kolečka jsou vyjímatelná, systém uchycení je zhruba podobný jako u kytarového jacku. Má to výhodu při použití více reproboxů na sobě, ale kolečka šla bohužel vyndat tak snadno, že se obávám, aby bedňáci (nebo vy - záleží na tom, jak si vaše kapela vede...) neztratili velmi rychle alespoň jedno kolečko. Nápad dobrý, pouze bych se přimlouval za jistější provedení.
Jinak je mechanické provedení boxu i zesilovače kvalitní, skoro se mi nechce věřit, že se to dá za tyto peníze vůbec vyrobit.
Zesilovač LX1200H
Jak jsem již prozradil, zesilovač má digitální předzesilovač s amp-modelingem a tranzistorový konec, v podstatě je to V-amp Pro s malými změnami.
Nabídka modelů zesilovačů je shodná - čítá 32 modelů, jejich kvalita je slušná, zvukově to není ani Marshall, ani Mesa Boogie, byť se tak některé modely snaží tvářit a jmenovat, zvukově je to V-amp. Zvuk V-ampu je trochu "moučný", přivítal bych zvýšení samplovací frekvence, myslím, že by to zvuku jenom prospělo (ale toto zvýšení je závislé i na výkonových možnostech použitého procesoru). Ovšem pokud nejste vyložený purista, nejenže najdete zvuk použitelný do všech běžných stylů, ale některé jsou vyloženě příjemné, zesilovač je muzikální, dokáže si dobře rozumět se single-coil i humbucking snímači, Alnico i feritovými, najdete výborné čisté i dobré zkreslené zvuky, tón jde vcelku dobře za rukou. Samozřejmě, že se po přepnutí na model Dual Rectifier ozve v podstatě jiný zvuk, který se originálu zcela nepřibližuje, ale i přes některé výtky musím označit preamp jako velmi dobře použitelný.
Vlastní samplovací frekvence je 31 kHz a celkové zpoždění signálu vstup/výstup je 5 ms, což je přesně ta maximální hodnota latence, kterou jsem ochoten tolerovat.
Efektová jednotka poskytuje osvědčený základ efektů pro běžnou práci. Kvalita efektové sekce není špičková pro samostatné studiové použití, ale pro použití v normální kytarové muzice vyhovuje. Líbí se mi například autowah spouštěné náběhem tónu, i když je dost odlišné chování při různě silných kombinacích single-coil/humbucking na kytaře. Reverb nabízí 9 typů, maximální delay je lehce pod 2 vteřinami. Občas můžete využít i tremolo, phasery, flangery i kompresory, celkem 16 efektů. U nich máte méně ovládacích prvků a parametrů, ale na to, abyste zvolili typ reverbu a nastavili jeho intenzitu, postačuje. Má praktickou výhodu pro ty, kteří nesnášejí nekonečné listování v menu podle dvouřádkového LCD zobrazovače. Zde je nastavení efektu otázkou okamžiku - za cenu, že nemůžete chtít detailní nastavování parametrů.
Měl bych ovšem k zesilovači i pár výtek: ovládací prvky jsou posunuty oproti V-amp Pro, tlačítka volby banky jsou uprostřed panelu, volby presetu nelogicky úplně na kraji, u původního V-amp Pro je to na panelu u sebe podle sekcí. Druhá výtka je pro mne důležitější: zesilovač nemá efektovou smyčku mezi procesorem a koncovým zesilovačem. Chtěl jsem si zapojit SonicMaximizer, ale nebylo kam. Nabídka interních efektů je sice dostatečná, ale V-ampire zde ztrácí variabilitu - nemůžete použít svůj hall, nemůžete přidat harmonizér ani svoje excitery a ekvalizéry. Místo efektové smyčky jsou oproti V-amp Pro na zadním panelu výstupy na reproboxy a linkový vstup. Nejsem příliš nadšen z kvality vestavěné ladičky, určitě bych ji nechtěl jako základní pro svoje kytary, dobře použitelná je ale při doladění na pódiu.
Celý předzesilovač můžete samozřejmě s výhodou ovládat pomocí MIDI kontroléru. MIDI implementace je dostatečná pro ovládání zesilovače, není ale připravena pro provoz s dalšími efektovými přístroji - vysílá pouze údaje o svých ovládacích prvcích a u Program Change bohužel pouze číslo právě zvoleného presetu. U uzavřeného řešení typu V-ampire je toto ale menší prohřešek než u rackového V-amp Pro.
Koncový zesilovač má výkon 2 x 60 W (nebo 1 x 120 W) a výkon je dostatečný i pro tvrdší styly, kde se bubeník snaží za každou cenu rozmlátit všechno, co má v dosahu. Ani v metalových skladbách jsem se s hlasitostí nedostával nad 3/4.
Zesilovač má pro každý preset třípásmové korekce + presence, navíc máte ještě společný gain i další třípásmové korekce pro úpravu podle použité kytary a reproboxu. Pro nahrávání i "live" hraní do linky můžete využít linkových výstupů se simulacemi 15 typů reproboxů, u XLR výstupů je i analogové simulace Ultra-G, kterou výrobce doporučuje zejména pro "live" aplikace. Šikovné jsou možnosti, kdy z jednoho výstupu vám jde tón i s prostorovými efekty pro příposlech a z druhého pouze s kompresorem, wah, simulací zesilovače a reproboxu, tento výstup je pak určen pro mono nahrávku. Celý zesilovač tak díky těmto možnostem můžete využít s výhodou jako předzesilovač v domácím studiu a díky nízké váze s ním vyrážet na jam sessiony a koncerty - velmi dobré využití má jako druhý zesilovač, pokud váš hlavní koncertní aparát je příliš problematicky stěhovatelný, případně díky nízké ceně i jako rezervní pro případ poruchy...
Jako testovací nástroje jsem používal své běžné kytary Fender Stratocaster se snímači AlNiCo a Lace Sensor a Ibanez se snímači Seymour Duncan a AlNiCo RM Pickups a nenarazil jsem na nic, co by mne vyloženě vyvedlo z míry.
Reproboxy BG 412F
a BG 412S
Nejprve jsem se zesilovačem dostal dobře vypadající box, osazený reproduktory Shark. Tak ten si nekupujte. Měl jsem problémy s rezonancí, prosazením se v kapele i s marným nastavováním frekvenčních pásem na zesilovači. Box je sice kvalitně vyroben a umožňuje stereo provoz, ale co naplat - velmi rychle jsem ho odpojil a další testování prováděl na stereo reproboxech s reproduktory Celestion Vintage AlNiCo. Hned zvuk ožil, rozsvítil se; kapitolu o muzikálním zesilovači chápejte tedy tak, že zde prostě fyzikální zákony obejít nelze a za kvalitní reproduktory musíte zaplatit adekvátní cenu. Jako reakci na nespokojenost se zvukem boxu ale dovozce nechal přivézt reprobox z vyšší modelové řady - BG 412S s reproduktory Jensen. Výsledek byl o poznání lepší - dobře si rozuměl s V-ampirem, oproti verzi F přibyla konkrétnost, typický kytarový presence a dostatečná pevnost zvuku. Pokud tedy budete volit BG 412 box, rozhodně si připlaťte malou částku a pořiďte verzi s reproduktory Jensen. Měl bych přeci jen jednu výtku k celé řadě reproboxů: jsou zapojeny mono/stereo s přepínačem a dva vstupy. Ty jsou jako vstupy značeny pouze při stereo hře, v mono režimu jeden jako vstup, druhý jako výstup. V-ampire má pouze dva výstupy. Spočítejte si to a zjistíte, že pokud chcete mít plný stack (tj. rovný a zkosený box), standardně můžete systém zapojit jenom jako mono. Pro stereo provoz v plném stacku nejsou připraveny konektory a systém přepínání.
Shrnutí
Celkové hodnocení je tedy podle mne příznivé. Zesilovač beru, nalézám pro něj uplatnění, v některých nastaveních jsem se zvukem velmi spokojen, celou sestavu degradoval původní reprobox, ale i v nabídce firmy Behringer najdete boxy, které jsou pro V-ampire vhodné. Pokud jste závislý na zvuku lampových zesilovačů, V-ampire vám úplně přesně nedá onu typickou reakci, nemá tak typicky znějící korekce, ale zvuk je slušný a i při sejmutí zvukařem můžete být velmi překvapeni. Chcete-li přesný zvuk JCM800 nebo Dual Rectifier, asi nezbude, než si pořídit přímo tyto sestavy, to vám V-ampire stoprocentně nenahradí. Pokud ale hledáte více zvukových možností, odlišně znějící barvy z jednoho zesilovače s možností obohatit zvuk efektovým procesorem, mít možnost pomocí MIDI kontroléru volit více zvuků během koncertu, mít možnost využívat zesilovač pro nahrávání v malém studiu, kde nemůžete mikrofonem snímat zvuk naplno hrajícího lampového zesilovače, pak je V-ampire jednou z možností, která vám toho hodně nabídne a nevysaje celý obsah peněženky. Za cenu celého stacku, tedy reproboxů A + B a zesilovače, dáte totiž jen o málo víc než za jeden reprobox výše zmíněné renomované firmy. Při předvedení správně nastavené sestavy mému známému, zkušenému kytaristovi, který se trápí se zvukem své aparatury za skoro 90 000, se dočkal V-ampire velké pochvaly, když řekl: "Už ho nevracej, vezmu si ho." Ano, hraje to.
Info:
Behringer V-ampire a boxy BG 412 tvoří kytarový stack s výkonem 2 x 60 W a simulacemi kytarových aparátů. Ceny jsou včetně DPH: Behringer V-ampire LX1200H: 7193 Kč, Ultrastack BG 412F: 7612 Kč a Ultrastack BG 412S: 9218 Kč.
Plus:
celková kvalita vzhledem k ceně
velmi slušné provedení
velmi jednoduché ovládání a programování zvuků
Mínus:
kolečka u reproboxu
kvalita reproboxu BG 412F
absence post-DSP efektové smyčky
