Co čert nechtěl, horlivý tiskařský šotek přepsal úvod k článku o kytaře Aria Pro II TA-40. Dnes si to vynahradím a zopakuji základní fakta o výrobci.
Japonská firma Arai vyrábí kytary už dlouho, byla založena v roce 1956. Nástroje s logem Aria Pro II patří k těm lepším asijským výrobkům, které lze u nás najít. Nejslavnějším nástrojem této značky je bezesporu čtyřstrunná baskytara Aria Pro II SB1000 z 80. let minulého století. Najdeme ji i ve dvou populárních encyklopediích (Tony Bacon: Všechno o kytarách, John Fordham: Jazz), v té druhé ovšem pod krycím názvem baskytara Fender.
Pro společnost Shiro Araie vyráběla v 80. letech kytary firma Matsumoku. Basová kytara Aria Pro II SB1000 je atraktivní nástroj originální konstrukce a vyznačuje se specialitami, které dodnes nepatří k běžné výbavě ani u drahých modelů. Vím, co říkám, jelikož jsem měl možnost zahrát si i na basy Alembic, Rickenbacker nebo Music Man. Model SB1000 se v jejich společnosti určitě necítí trapně. Naopak, má svůj nezaměnitelný zvuk a typický design.
Hlava
Je poměrně štíhlá, osazená miniaturní mechanikou v provedení 2 + 2, která vypadá jak od Schallera. Hlava je potažená dýhou v barvě korpusu. Luxusní dřevěný kryt šroubu výztuhy je částečně zapuštěn do roviny hlavy. Ta má na vrcholu vlnovku ve tvaru rozevřené knihy, což považuji za nejkrásnější prvek, jinak typický pro kytary Gibson. Působí magicky i na SB1000, i když je v umírněném provedení. Hlava se skládá celkem ze sedmi kusů dřeva a je součástí krku.
Krk
Krk je samozřejmě průchozí, vyrobený z javoru s proužky ořechového dřeva. Je štíhlý, dlouhý a poměrně úzký (šířka od 45 do 57 mm). Na rozdíl od krku typu Fender Precision Bass umožňuje více uplatnit techniku hry a různé finesy. Nabízí skvělé možnosti pro hru ve stylu fusion nebo funky, ale i rozšířený prostor pro sólo. Najdeme zde i první nadstandard. Tím je pražcové sedlo z mosazi a 24 širokých pražců na palisandrovém hmatníku. Polohové značky jsou kulaté.
Tělo
Jakkoliv to slovo nerad používám, leskle nalakované tělo SB1000 se vyznačuje elegantními tvary. Designovou lahůdkou je zapuštění výstupního konektoru do roviny. Korpus o tloušťce 40 mm je vyroben z exotického medově zbarveného dřeva v kombinaci s průchozím krkem. Továrna Matsumoku vyráběla také nástroje Westone a Vantage, baskytaru Westone můžete slyšet např. na nahrávkách skupiny Půlnoc.
Snímač
Zabírá plochu 4 x 10 cm a je další zvláštností na tomto nástroji, neboť se jedná o původní design Aria. Snímač je typu humbucker, umístěný uprostřed mezi koncem hmatníku a kobylkou a schovaný do tmavého bakelitového krytu. Místo je zvoleno optimálně vzhledem na barvu tónu. Výšku snímače lze nastavit čtyřmi šrouby. Ještě blíž kobylce je umístěna opěrka palce, ale přirozenější je opírat se přímo o snímač. Napadá mě, že by basa zněla ještě ostřeji, kdyby byl snímač až u kobylky. Přínosem by mohla být i modifikace s vestavěným piezo snímačem.
Kobylka
Masivní konstrukce, částečně zapuštěná do dřeva průchozího krku s možností rychlé výměny strun, je rovněž nadstandardní kvality. Spolu s krkem a materiálem korpusu se podílí na pevném, téměř pianovém, tónu SB1000. Stejně jako pražcové sedlo je vyrobena z mosazi, tedy slitiny mědi a zinku, anglicky nazývané brass. Myslím, že zde je klíč ke zvonivému zvuku nástroje. Kobylka samozřejmě umožňuje snadné nastavení dohmatu a doladění oktáv. Je přišroubovaná šesti vruty.
Zapojení
Elektrické zapojení funguje ve dvou režimech. Přepnutím páčkového přepínače do horní polohy se zapíná aktivní elektronika s filtrem, ovládaným otočným přepínačem. Ten je umístěn uprostřed mezi regulátorem hlasitosti a tónovou clonou. Napájení elektroniky obstarávají dvě 9V baterie. Jejich stav je indikován blikající červenou LED. V poloze dolů funguje pouze hlasitost a tónová clona. Pasivní zapojení funguje nezávisle. Vše je přístupné po odšroubování dvou zlatě eloxovaných krytů na zadní straně nástroje. Příjemné je, že ovládací knoflíky nejsou vyrobeny z plastu, jak je dnes zvykem, ale rovněž z bakelitu (tedy z tepelně tvrzené fenolformaldehydové pryskyřice s příměsí plnidla). Tento klasický materiál z oblasti radiotechniky (název dostal podle vynálezce Baekelanda) najdeme na všech přístrojích, nazývaných dnes "vintage". Jsou z něj vylisovány nejen překrásné skříňky a knoflíky radiopřijímačů z 20. let minulého století, ale i ovládací prvky kytarových aparatur z 50.-70. let. To byla ještě doba, kdy věci něco vydržely, protože se nevyráběly na jedno použití.
Zvuk
SB1000 produkuje razantní, pevný tón, který se dá do jisté míry zakulatit tónovou clonou a jemnějším způsobem hry. Platí to zvláště pro hru prsty, kdy basa pěkně vrní a přímo svádí k funkovým basovým figurám. Na hru trsátkem reaguje typickým mlaskáním, známým z nahrávek glamrockových kapel ze 70. let. Aktivní filtr zabarvuje zvuk výraznou rezonancí, kterou můžete nastavit šestipolohovým přepínačem. Pro tento zvuk těžko hledám přirovnání, napadá mě snad jen Stanley Clarke v polovině 70. let. Stručně řečeno, zvuk této baskytary je výrazný a v kapele nepřeslechnutelný.
Závěr
Aria Pro II SB1000 je osobitý a stále moderní nástroj, jemuž léta neubírají na kvalitě. V rockovém muzeu se může s klidem zařadit mezi všeobecně známé klasiky. Při troše štěstí se SB1000 dala ještě v polovině 90. let koupit za cenu kolem 13 000 Kč. V dnešní době, kdy je trh přesycen lacinými asijskými výrobky, mají dobré nástroje z minulých desetiletí stále své kouzlo.
