V polovině 80. let se na trhu objevil Korg Poly-800, první plně programovatelný syntezátor s cenou pod tisíc dolarů. Kromě klávesnice o rozsahu čtyř oktáv, joysticku pro ovládání levou rukou a bateriového napájení nabízel možnost zavěšení na krk a tím i více volnosti na pódiu, podobně jako kultovní Roland SH-101 nebo vůbec první „keytar“ Moog Liberation.
Novinka se velice rychle uchytila a firma nakonec vyrobila nějakých sto tisíc kusů. Provázen pověstí něčeho, co tu ještě nebylo, se nový Korg zakrátko objevil i u nás, a to prostřednictvím PZO Tuzex. Tam jsme si nástroj mohli pořídit za bony (pro nepamětníky: paralelně existující měnu, nakupovanou na černém trhu nebo směňovanou za valuty, vydělané v zahraničí). Protože patřím k těm šťastlivcům, kteří si krabici s Poly-800 odnášeli z pražské prodejny, kde visel obrovský reklamní plakát s Chuckem Leavellem, mám k nástroji dodnes vřelý vztah. V zájmu objektivity však musím přiznat, že nebýt mé obětavé přítelkyně, které jsem představu společných hudebních aktivit tak trochu vnutil, mohl jsem si o Poly-800 nechat jen zdát. Cena okolo čtyř tisíc TK totiž odpovídala desetinásobku průměrného platu (katalogová cena byla 795 USD). Rok uvedení na trh se podle různých zdrojů liší, nejčastěji se udává 1984, kdy se objevil i zvukový modul EX-800, ale setkáme se i s datem zahájení výroby o rok dříve. Poly-800 se vyráběl do roku 1986, kdy ho nahradil podstatně vylepšený model Poly-800 II, v roce 1987 pak výroba tohoto nástroje končí. Testovaný kus je pozoruhodný obrácenou barvou kláves jako u slavných varhan Vox Continental.
Koncepce nástroje
Japonská firma Korg vybavila Poly-800 některými zcela novými vlastnostmi, jako jsou rozšířené šestisegmentové generátory obálky. Přestože vypadá velmi futuristicky, je to poctivý analogový subtraktivní syntezátor s programovatelnými parametry. Má osm digitálně řízených oscilátorů (DCO), které mohou pracovat v duálním režimu a klasický napětím řízený filtr (VCF), společný pro všechny hlasy (pseudopolyfonie - takto řešené nástroje se označují termínem paraphonic). Nechybí mu ani generátor šumu, LFO, chorus se stereo výstupem a polyfonní MIDI sekvencer s kapacitou 256 kroků. MIDI vybavení má nástroj velmi skromné, na výběr jsou pouze tři parametry, ale přesto se dá použít jako řídicí klávesnice. Data se dají zálohovat na kazetový magnetofon v podobě audio souborů, SysEx funkce Poly-800 nemá. Programování se děje podobně jako u digitální Yamahy DX-7, tedy postupně po jednotlivých parametrech. Nejzajímavější je z hlediska pódiového využití nízká hmotnost syntezátoru a možnost napájení jak z originálního adaptéru, tak z baterií. Adaptér Condor z příslušenství nástroje má nadstandardní délku přívodního kabelu. Zvláštností je, že ve stejné době jako Korg přišla s téměř identicky řešeným nástrojem DK-70 italská firma SIEL.
Vzhled a ovládání
Plastová skříň v barvě šedé metalízy je doplněná atraktivními barevnými prvky, mezi kterými vyniká tabulka parametrů, zabírající pravou polovinu ovládacího panelu. U testovaného nástroje jí značně konkuruje reverzní klávesnice v černé barvě a opticky až nepatřičně působícími bílými klapkami. Počet kláves je čtyřicet devět a čtyři oktávy pokrývají bez možnosti okamžité transpozice, pokud nepočítáme joystick. Ten se nachází zcela vlevo. Tlakem od sebe se přidává modulace DCO, k sobě naopak modulace VCF, doleva funguje ohýbání tónu (pitch bend) směrem dolů a doprava směrem nahoru. Aktivní jsou samozřejmě i příslušné mezipolohy. Na vyvýšeném panelu vedle najdeme dvojici nejdůležitějších ovládacích prvků, a tou je posuvný potenciometr Tune pro rychlé doladění a otočný Volume s velkým plochým knoflíkem, který má zároveň funkci vypínače (Power Off). Knoflík má stupnici číslovanou do deseti. Jelikož nástroj nemá rychlostně ani tlakově citlivou klávesnici, ruční ovládání Volume částečně nahrazuje absenci dynamiky. Z toho důvodu je u často používaných osmistovek prodřený krycí lak v okolí (což nevypadá hezky a zachovalé kusy jsou vzácností). Dva další tahové potenciometry regulují rozsah ohýbání (Bend) a rychlost sekvenceru (Speed), který má ještě dvě tlačítka Step a Start/Stop. Trojice tlačítek vedle (Key Assign) přepínají režim klávesnice (Poly, Chord Memory a Hold). „Modrý“ blok s nápisem Programmer má celkem třináct tlačítek, ta v tyrkysové barvě slouží k zadávání čísel od jedné do osmi, největší z nich má funkci Bank Hold. Čtyři z nich mají dvojitou funkci pro zálohování (Load, Save, Verify a Cancel). Malé bílé tlačítko přepíná do režimu editace (Prog/Para), dvě velká bílá tlačítka udávají změnu nahoru nebo dolů (Value Up a Down). Malé červené tlačítko Write slouží k uložení změn. Změny a zálohování nebo naopak natažení nových programů je nutné povolit přepínači na zadním panelu. Nad tlačítky je umístěno logo a panel s červenými LED, rozdělený na tři dvoumístné displeje pro zobrazení číselných hodnot a systémových hlášení. Dvoubarevné logo je složené z názvu firmy a velkého nápisu Poly-800 s krásným typem písma. Po stranách syntezátoru se nacházejí dvě rolny pro kytarový řemen.
Tabulka a zadní panel
Seznam parametrů je čtyřbarevný a k editaci nabízí celkem padesát položek ve dvou řadách. Čísla různých skupin parametrů na sebe nenavazují. První skupina (11-17) patří DCO 1, parametr 18 určuje provoz v režimu Dual nebo Whole (a zároveň poloviční nebo plný počet hlasů). V režimu Dual, indikovaném tečkou na displeji, má nástroj jen čtyřhlasou polyfonii. DCO 2 patří parametry 21-32 (poslední dva slouží k vzájemnému rozladění oscilátorů nebo k nastavení intervalu). Parametr 33 ovládá úroveň šumu (Noise). Filtr (VCF) má parametry 41-46, z nichž Cutoff (mezní kmitočet) má největší počet kroků ze všech (0-99). Parametr 48 zapíná chorus. Tři spodní bloky nesoucí označení DEG 1, DEG 2 a DEG 3 obsahují parametry digitálních generátorů obálky. Každý z nich disponuje šesti segmenty ADBSSR (Attack, Decay, Break Point, Slope, Sustain a Release). První (51-56) a druhý (61-66) řídí dynamickou obálku oscilátorů, třetí (71-76) slouží pro VCF a generátor šumu. Modulační generátor (LFO) má čtyři parametry (81-84), poslední blok patří MIDI funkcím (86-88). Lze nastavit pouze kanál, na kterém nástroj přijímá data, možnost změny programů a vnitřní nebo externí hodiny pro sekvencer. Zadní panel Poly-800 nabízí dva MIDI konektory (In a Out), užitečný jack Program Up, dva mini jacky Tape pro zálohování na pásek (From/To) s přepínáním úrovně (Low/High) a odblokováním (Enable/Disable), dva přepínače pro zápis (Write), zvlášť pro sekvencer a programy (Enable/Disable), dva jacky stereo výstupu (Output R a L/Mono), jack pro sluchátka (Phones) a konektor pro napáječ (DC 9V). Vespod má Poly-800 čtyři gumové nožky pro umístění na stůl a krytou šachtu pro šest kusů 1,5V baterií typu LR14 (doporučuje se používat alkalické baterie). Výrobní číslo zkoumaného syntezátoru je 032989.
Zvuk a praxe
Testovaný nástroj jsem dostal ve stavu, kdy byla většina zvuků nepoužitelná (většinou se jednalo o variace na téma Helicopter nebo nejrůznější pazvuky, připomínající rozladěnou tahací harmoniku). Po natažení tovární sady programů, kterou lze snadno nalézt na webu (procedura zabere necelou minutu), se nástroj pěkně rozehrál. Nejedno oko by uronilo nostalgickou slzu nad tóny, které se z Korga linuly do sluchátek. Některé programy opravdu lahodí sluchu, zejména pomalu se rozvíjející plochy a smyčce znějí na Poly-800 nádherně, stejně tak některé basy nebo zvuky syntetického vibrafonu. S pomocí kvalitního reverbu se smyčce dokážou úplně rozsvítit. Sám jsem v praxi využíval hlavně zvuk hammondek v kombinaci s funkcí Chord Memory. Stačí zadat akord pomocí tlačítka Hold a nástroj si ho zapamatuje. Paměť umožňuje rychlé výměny akordů stejného typu (například velký septakord) doslova jedním prstem, což je k nezaplacení, na oktávových skocích jsem kdysi postavil základní motiv jedné ze svých nejlepších instrumentálek. Nutno poznamenat, že oba DCO mají možnost volby pouze dvou základních vlnových průběhů (sestupná pila a obdélník), které se však dají tvarovat kombinací oktáv 16’, 8’, 4’ a 2’. Napěťově řízený filtr má nádherně teplý zvuk a výbornou rezonanci. Duální zvuky jsou opravdu tlusté, čemuž napomáhá i jemné rozladění. Vestavěný sekvencer se snadno programuje a umožňuje repetitivní hru. Analogový chorus zní ve stereu rovněž výborně. V současné době je na webu dostupná řada různých úprav Poly-800, včetně ručního ovládání filtru, takže pokud nemáte k nástroji pietní vztah, dá se ještě vylepšit. Následující verze Poly-800 II byla totiž mnohem lépe vybavená i co se týče kapacity sekvenceru, zvuky se daly ekvalizovat, prohánět přes digitální delay a pozitivních změn doznalo i MIDI (naproti tomu zvukový modul EX-800, ze kterého pochází audio ukázka, postrádal například funkci Chord Memory). Důležitá informace pro každého, kdo by si chtěl práci s osmistovkou vyzkoušet: baterie zálohují veškerá data, takže je není radno z nástroje vyndávat. Výsledkem je totiž reset všech parametrů a nutnost syntezátor znovu naprogramovat. Zavěšení Poly-800 na řemen jsem nezkoušel, ale asi to musí být celkem legrace, soudě podle výrazu pana Leavella na dnes už historickém plakátu z doby jeho působení v Rolling Stones (kdo hledá, najde na webu). S vintage nástroji Korg zase někdy na shledanou! Příště si povíme i něco o historii tokijské firmy Keio Electronic Laboratory Corporation, která se za touto značkou skrývá.
typ: Model PS-800 (Reverse keys)
výrobce: Korg, Japan
syntéza: analogová subtraktivní
klávesnice: 49 reverzních kláves (C-C)
rychlostní citlivost: ne
aftertouch: ne
polyfonie: 8 nebo 4 hlasy
oscilátory: 2 x DCO
LFO: 1 x trojúhelník
filtr: 1 x LPF s rezonancí
generátor obálky: 3 x ADBSSR
paměti: 64 zvuků
efekty: chorus
ovládání tónu: joystick
MIDI: ano (3 parametry)
napájení: 9 V DC (adaptér/baterie)
rozměry: 78 x 28,6 x 8,8 cm
hmotnost: 4,4 kg
Zdeněk Štěpánek (klavírista, absolvent konzervatoře Jaroslava Ježka v Praze, prodejce hudebních nástrojů)
Na Korg Poly-800 jsem zaznamenal rozdílné reakce, od obdivných až k názoru, že nestojí za nic. Myslím, že Poly-800 má určité kouzlo. Zaujalo mě, jaký zájem u kolegů hudebníků vyvolává verze s inverzní klávesnicí. Naštěstí vlastním dvoumanuálové cembalo, kde je černobílých kláves dostatek, takže mě rozdíl nechává klidným. Preferuji spíš akustické nástroje a nástroje s jasným a plným zvukem, jako má Fender piano. Proto jsem byl překvapen, jaké má takový malý syntezátor zajímavé a barevné zvuky. Klávesy nemají dynamiku, ale ta jako by u některých zvuků byla nahrazena tišším nástupem, jasným průběhem a slábnoucím závěrem tónu. Moje oblíbené zvuky jsou Resonant Sweep, Bowed Cellos, Square Wave Lead, Crescendo Brass a Lunar Flutes. Komunikace v MIDI u dvacet pět let starého nástroje mě mile překvapila. Zálohování také není problém, při náhodném vymazání paměti jsem během chvíle získal z internetu soubory s originálními zvuky, které vše obnovily. Poly-800 nás vrací do 80. let, proto bych od něj nic přehnaného neočekával a spíš si ho vychutnal jako kus historie, navíc když stále funguje a komunikuje s počítačem. Je vidět, že tvůrcům se nástroj povedl, o čemž svědčí i vracející se zájem o něj.
Jednou jsem si ověřil mechanickou odolnost svěřené osmistovky, a to když mi v polovině 80. let vypadla při vykládání nástrojů z dodávky přímo na tvrdou dlažbu Václavského náměstí. Poly-800 se jen odrazila a poskočila jako míč. Zato tepelné namáhání krytu Korga moc nesvědčilo, o čemž by mohl vyprávět majitel Jiří Holič, hráč na klávesy s nejlepším příjmením. Silná žárovka, kterou si svítil v baru na panel, vytvořila v plastu zvlnění, připomínající kráter po malém meteoritu. Přesto Poly-800 hrála vesele dál a možná hraje dodnes.
