Poprvé jsem se s ním blíže setkal na Muzice 2002 a musím říci, že mne zaujal natolik, že jsem hned zauvažoval nad testem. Jenomže přišla řada jiných starostí, které milý Virus vytlačily na delší čas ze zorného úhlu.
Virus C je uložen v sympatickém, černém lehkém modulu, který položíte na libovolné klávesy. Má oranžový, dvouřádkový LCD displej. Jak potenciometry, tak celý modul působí velmi solidním a pevným dojmem. Pokud se ale týká displeje uprostřed, bez ohledu na úhel pohledu, je poměrně obtížné z něj cokoliv přečíst. Výbava zahrnuje 32hlasou polyfonii, 1024 programů (256 uživatelských, 768 v ROM, 128 v multirežimu). 16partový mutitimbrál má pro každou svou část třípásmový ekvalizér. Důležité je tlačítko Undo/Redo pro omylem či nesprávně provedenou operaci (jak mile píší sami autoři - to defeat the Oops). Téměř sto simultánních DSP efektů, šest 24bitových výstupů (Surround sound) a dva vstupy. Dva programovatelné potenciometry. Ve výbavě je také CD-ROM se softwarem SoundDiver Virus, což je zároveň editor a knihovna zvuků v připojeném počítači, což může být PC i Mac. Se svými čtyřmi oscilátory, třemi LFO a duálními filtry v multimode režimu je Virus připraven k tvorbě velmi mohutných zvuků. Každá část multitimbrálu má také své vlastní efekty distortion, phaser, chorus a EQ. Globální efekty jsou Reverb/Delay. Podle popisu na panelu může být u hodnoty obálky filtru trochu zavádějící popiska potenciometru (ą100 %) a budit dojem, že jde o dvousměrný filtr. Není tomu tak. Tato je buď kladná, nebo záporná, což lze volit i z menu.
Manuál je srozumitelný, s podrobným úvodním zaškolením obsluhy produktu pro ty, kdo s podobným zařízením pracují poprvé. Kromě této modulové verze lze zakoupit i klávesovou verzi s 61 polovyváženými klávesami, s označením Virus KC, která se kromě klaviatury liší ještě dvěma známými kolečky po levé straně.
Jak to zní?
Samozřejmě zde potkáte klasické zvuky, jako elektrické piano nebo hammondky. Kdo je zvyklý na ovládání varhanních táhel a Leslie efektu, musí se uskromnit, ale klik u kláves a perkusní efekt je vcelku pěkný. Je zde řada dobrých barev a značně působivých speciálních efektů. Zajímavé je, že některé zvuky se vyskytují v bankách na několika místech.
SW Emagic SoundDiver Virus
Jak jsem se už zmínil, je tato specifická SW knihovna zvuků přiložena. Pracuje pod Windows i MacOS. Pomocí tohoto SW lze Virus naprogramovat mnohem snadněji než z panelu, jelikož nejste nuceni procházet úrovněmi nabídek pomocí malého a nepohodlného displeje. Takže si prostě v několika málo krocích vyberete z dlouhého menu, které vám vyjede na obrazovce počítače, a parametr je definován v několika sekundách. Dále operativně využíváte celé řady výhod počítačového prostředí operačních systémů Windows a MacOS, jako je kupříkladu "drag and drop", tedy "vezmi (myší) a vlož". Na CD-ROMu je samozřejmě podrobný manuál k SoundDiveru ve formátu PDF a na internetu si můžete kdykoliv stáhnout novější či upravené verze manuálu i update SW. Firmu Access je v tomto nutno pochválit, jelikož reaguje i na připomínky uživatelů (na rozdíl od řady jiných firem). Jeden příklad za všechny - poslední verze přináší úpravu vertikálního i horizontálního "scrollbaru" tedy tahových jezdců po stranách pracovní plochy, které lze uchopit myší, a plochu tak posunout, kam libo. Další novinkou je barevné odlišení potenciometrů kruhových i tahových. Neaktivní jsou šedé a kolem aktivních můžete vidět barevný kroužek. Nemáte-li právě v lásce myš, lze parametry editovat i pomocí počítačové klávesnice.
Filtry a úpravy zvuku
Virus skýtá celou řadu možností úpravy zvuku díky vestavěným rezonančním filtrům, které mohou pracovat jak paralelně, tak sériově, nebo ve split režimu, přičemž poměr definuje uživatel potenciometrem. V případě splitu prochází oscilátor 1 filtrem 1 a oscilátory 2, 3 filtrem 2. Jejich výstupní signál je následně poslán na stereo výstup. Míra nasycení (saturation) je definovatelná buď potenciometrem, v rámci LFO, nebo obálky. Jak jsme si již řekli, každý z programů má vlastní efektové nastavení a nastavení ekvalizéru. LFO 1 a 2 mají možnost přiřazení k určitému výstupu, z celkového množství kombinací šesti zdrojů a devíti destinací. Práce s filtry je velmi kreativní a zajímavá. Může se vám při ní stát, že ani nepostřehnete, že už je ráno.
Vzhledem k oblíbenosti a velkým možnostem filtrů je na místě o nich pohovořit trochu blíže.
Máte dva filtry pro hlas, lze si tedy u Viruse vybrat z následujících kombinací: 4pole sériově (což znamená po dvou polech na filter, po 12 dB na oktávu každý), 6pole sériově (čtyři pro filtr 1 a dva pro filtr 2), 4pole paralelně a split. Nastavte např. oba filtry do low pass režimu, zvolte variantu 6pole, přidejte trochu rezonance a poslechněte si na výstupu filtru 2, co jste spáchali. Nebo zvolte sériovou verzi 4pole a otáčejte potenciometrem poměru obou filtrů zleva doprava a zpět a sledujte, co se bude dít. Výstup filtru 1 je totiž uprostřed a směrem vpravo se míchá s výstupem filtru 2 až k maximu, ohromně působivé. Velmi významně se na výsledném zvuku podílí také saturace, kde nastavujete vzorkovací frekvenci samplu. Podobně také úpravy obálek LFO mají za následek nečekané změny, přičemž musíte počítat s tím, že oscilátor 3 je vždy závislý na tom, co se děje s oscilátorem 2, a nelze jej oddělit, jak již bylo výše zmíněno. A tak ani LFO3 jej nemůže modulovat samostatně, pouze současně s Osc 2. Osc 3 lze nanejvýš vypnout zcela, nikoliv samostatně ovládat či použít, jelikož potenciometr hlasitosti oscilátorů je společný pro všechny tři, navíc souvisí se saturací. Užitečný je mix obou výstupů Osc 1 a Osc 2+3.
Pokud se týká ladění oscilátorů 2 a 3, Osc 2 lze rozladit pouze směrem nahoru a Osc 3 pouze dolů. Zajímavé je pak chování Viruse, hrajete-li více než jeden tón současně. Pokud je Osc 3 podladěn, operační systém Viruse nejen automaticky aplikuje slow LFO, ale navíc definuje náhodně hodnotu rozladění mezi nimi, takže jestliže budete hrát dva tóny v oktávě, slyšíte velmi jemný a pomalý beat. Tento výsledek vám nemusí vadit, ale onu náhodnost nelze cíleně ovládat přesně, což může být naopak bráno jako nepříjemnost. Zmíněná okolnost je takříkajíc pro fajnšmekry, běžný uživatel nemusí zacházet do takových podrobností. Zmíněné tři oscilátory a suboscilátor, i přes určité omezení svázání Osc 2 a 3, dávají netušené možnosti aplikace v synchronizaci, FM či kruhové modulaci, zahrnutím šumového generátoru, apod. Dokonce umí úspěšně imitovat PPG Wave 2.2, jak tvrdí zasvěcené kruhy, což nakonec jeho struktuře odpovídá.
Co dnes bez arpeggia?
Inu nic, je nezbytné. A přes to, že Virus neumožňuje zcela plnou programovatelnost arpeggiátoru, má uživatel k dispozici přes čtyřicet připravených presetů - jen si vybrat. Řekněme si rovnou, že nejde "jen" o rytmické sekvence, ale v patternech je zahrnuta také řada dalších informací o intenzitě úhozu klávesy, legatu jednotlivých tónů, apod. A jaké máte možnosti? Tóny hrané na klaviatuře mohou být arpeggiovány buď nahoru, nebo dolů, nahoru i dolů, náhodně, nebo v akordech. Můžete definovat i počet oktáv, násobitel hodinového signálu (clock multiplier) či zkracovat/prodlužovat délku znějících tónů. Pozoruhodné je, že v multirežimu může znít až 16 arpeggiátorů současně! Do osmi nerozeznáte zpomalení procesoru, stíhá to v pohodě. Jednotlivé parametry, jak jsme o nich hovořili, mohou být přiřazeny potenciometrům, a arpeggiátor tak můžete ovládat v reálném čase přímo z panelu.
Renesance vokodéru
Stále rostoucí obliba dávného vokodéru v nových podmínkách vede řadu výrobců k integraci tohoto přístroje do svých nástrojů. Nejinak je tomu i u syntezátoru Virus C. Jeho 32pásmový vokodér umožňuje ovládání všech parametrů v reálném čase! A to jak frekvenčně, tak modulačně. Jedna ze zajímavých vlastností je, kupříkladu, možnost nasměrování výstupu vokodéru z jednoho patche do jiného (pouze v multirežimu) k přefiltrování. Nebo prostě jen do mikrofonu mluvte a tento signál prožeňte filtrem a efekty. Pokud potřebujete efektovat svůj zpěv, neměli byste tuto jednotku Viruse, stejně jako modul celý, minout bez povšimnutí.
Info:
Vlajková loď známého výrobce syntezátorů Access - Virus C - je malý modul s řadou vlastností, např. arpeggiátorem a vokodérem, existuje i v klávesové verzi jako Virus KC. Modul se vejde do menší igelitky a je vhodný do studia i naživo, neboť váží cca 2 kg. Hraje báječně, doufám, že mi jednou taky bude říkat: Pane Jene... K dostání u firmy K-Audio Impex v cenách: 54 810 Kč (Virus C), 71 220 Kč (Virus KC).
Plus:
hmotnost
16 arpeggiátorů současně
6 výstupů
Mínus:
špatně čitelný displej
