Základy z hudební nauky v otázkách a odpovědích - Téma č. 12: Dějiny české hudby v kostce, klasická hudba (2. díl)

Dnes budeme pokračovat obdobím, které si můžeme vymezit zhruba od poloviny 15. století do Bílé Hory roku 1620.

Proč zrovna do tohoto okamžiku?

Protože po porážce českého stavovského vojska došlo k ochromení rozvoje české hudby a k odchodu mnoha muzikantů do emigrace. Ale o tom až příště. V tomto období se vedle chrámového zpěvu výrazně posílila i složka instrumentální.

Jestliže to bylo v chrámech, tak šlo o varhany?

Ano, z nejslavnějších varhan té doby pak můžeme zmínit ty v chrámu sv. Víta v Praze. Ale v tomto období se rozvíjejí i jiné nástroje.

A co ostatní, ne jenom chrámová hudba?

Ta se vyvíjela také. Hudba vůbec hodně lidověla, mezi lidmi byly oblíbené jednoduché melodie, na které bylo možno zpívat několik různých textů. Celkově se klade důraz na harmonii. Navíc, v rámci pronikajícího humanismu na naše území, se na různých slavnostech, církevních i světských, začala objevovat tzv. literátská bratrstva, kam patřili i prostí řemeslníci. Objevují se sbory trubačů a pozaunérů, na šlechtických sídlech se stalo módou hrát v nějakém souboru. Známá byla například kapela Rožmberská na Krumlově nebo kapela na hradě Pecka, kterou založil Kryštof Harant z Polžic a Bezdružic a na Pecce.

Ten byl popraven po Bílé Hoře, ne?

Ano, i proto to datum.

A jak se tehdy zpívalo?

Latinsky, později hlavně česky. Vychází i řada kancionálů (například Šamotulský), na jejichž vzniku se podílel zejména Jan Blahoslav.

A co další nástroje?

V tomto období se hodně rozvíjejí klávesové nástroje (klavichord, virginal), existující se vylepšují a výrazně se posiluje úloha loutny. Za Rudolfa II. byl jejím mistrem Jan Vencálek.)