Milý Yllasi, poraď mi prosím, jak se stanoví (počítá) poměr mezi jednotlivými pásmy při zakoupení většího P. A.? Jinými slovy, když si koupím 4 bedny na každou stranu, jak spočítám, kolik a jakých subbasů by k tomu mělo hrát? Jakým poměrem se pak k sobě nastaví všechna pásma? Díky alespoň za stopu...
Celkem jednoduchý dotaz, ale ne moc jednoznačná odpověď - přesněji: odpověď celkem jednoznačná je, ale je v ní hodně proměnných.
Začněme od malých domácích beden. Teoreticky se obvykle počítá, že na každou oktávu by měl připadnout stejný zvukový výkon, čili od 20 do 40 Hz stejně jako od 10 do 20 kHz. Proto obecně vycházejí basáky velké a výkonné a výškáče oproti nim menší, protože taky obsluhují méně oktáv.
Druhým problémem je nestejná citlivost reproduktorů. Jestliže má výškáč o 3 dB vyšší citlivost, znamená to, že je dvakrát účinnější, tedy že při stejném elektrickém příkonu vyzáří dvakrát větší akustický výkon. Citlivosti by měly být vyrovnané, a pokud nejsou, je dobré výšky nebo co ubrat třeba na ekvalizéru napájecí aparatury.
Při větším P. A., kde jsou pásma buzená samostatnými zesilovači, do toho ještě hraje výkon zesilovačů. Dá se tedy velmi zjednodušeně říci, že účinnější reproduktor může být napájen o to méně výkonným zesilovačem nebo mu lze přidělit o to širší zvukové pásmo, pokud ho celé slušně uhraje.
Dalším hlediskem je žánr hudby, která má z reproduktorů hrát, a řekněme, že i vaše osobní gusto. Pokud to má hrát techno nebo disko, bývá zvykem přidat na okrajích spektra, čili na výškách a na basech. U rocku a metalu hlavně na těch basech. Pokud zvučíte mluvenou řeč, nemá cenu dávat subwoofer žádný, protože by reprodukoval jenom nežádoucí hluky, a kazil by tak srozumitelnost. U některých zvukových signálů (třeba u rozhlasového) se někde dělá i statistika výkonového spektra, čili dlouhodobě kolik že odešlo ze studia jakých frekvencí. I na tom se dají některé návrhy postavit. Jeden takový graf, pokud mě paměť neklame, vyšel třeba v Amatérském rádiu 9/1973 v souvislosti s návrhem domácích reprobeden - to je let.
Ale abyste se v těch všech podmínkách úplně neztratil, výrobci obvykle prezentují ucelené sady zařízení, kde už je nějaké základní výkonové vyvážení pásem spočítané. Úvahy ohledně výkonového vyvážení reprobedny najdete skoro v každé knížce o reproduktorech. U velkých P. A. se počítá, že jste se už vyučil na menších bednách. Musíte taky vzít v úvahu, že hudba je z dlouhodobého statistického hlediska velice náhodný signál, takže drobné odchylky od přesného vyvážení výkonové zatížitelnosti se obvykle vejdou do výkonové rezervy, kterou by každá ozvučovací aparatura měla mít.
Doufám, že jsem vám aspoň trochu vnesl do věci když ne jasno, tak aspoň nadhled.
