Ahoj strejdo Yllasidlo, mohl bys mi prosím tě vysvětlit, co je to power attenuator a k čemu se používá? Díky, synovec Milan.
Milý synovče, pokud jsi kytarista, jistě ses už někdy setkal s problémem, jak svůj elektronkový zesilovač vybudit na plný výkon a nemít přitom problémy se sousedy nebo spoluhráči v kapele. Jak známo, elektronkové aparáty se chovají při plném vybuzení jinak než tranzistorové, a když celou věc zjednoduším, nejlépe hrají nahlas. Nemusí to platit vždycky, například zesilovač navržený ve třídě A, což může být malé kombo s jednou koncovou elektronkou (single ended), tě často překvapí krásným a plným tónem i při nejnižší hlasitosti. Pokud chceš dosáhnout správné komprese a přirozeného harmonického zkreslení tónu kytary koncovým stupněm, tedy nikoli na vstupu zesilovače, musíš ho vybudit na maximální výkon. A tady jsme u jádra věci. U elektronkových zesilovačů může špičkový výkon v režimu overdrive dosahovat značných hodnot, takže hrát na přebuzenou stowattovou hlavu se čtyřmi EL-34 v malém klubu nebo v domácím studiu může být velký problém. Tranzistorové aparáty hrají dobře, dokud nedáš volume úplně nadoraz. Pak se chovají méně předvídatelně, podle typu a konstrukce (například starý tranzistorový Vox AC 30 je světlá výjimka). Dalo by se říct, že většina solid state aparátů přebuzení koncového stupně prostě nesnáší, takže snižování výkonu není na místě. Ale u těch ostatních se pro tyto účely mezi výstup zesilovače a reproduktor zapojuje tzv. power attenuator, který část výkonu přemění na tepelnou energii. Vyrábí se v různých provedeních a každý výrobce tuto záležitost řeší trochu jinak, buď pomocí reostatu nebo cívek s nízkou indukčností a dalšími elektrickými součástkami. Nejznámější je v našich končinách asi Marshall Power Brake (výkonová brzda), který ke své funkci využívá i vestavěný ventilátor. V každém případě je nutné u elektronkového zesilovače udržovat konstantní impedanci zátěže, takže dosažení kvalitního útlumu kytarového tónu není jednoduché, odporový dělič se dvěma výkonovými rezistory v tomto případě nestačí. Správně nastavený značkový power attenuator ti umožní hrát nahlas i potichu, což oceníš hlavně ve studiu nebo při cvičení doma. Jako bonus mívá linkový výstup pro připojení k mixážnímu pultu. Výrobků tohoto typu je na trhu dost (za všechny lze jmenovat ještě THD Hot Plate nebo Scholz Power Soak), nejlepší je vyzkoušet, jak se chovají ve spojení s tvým aparátem a reproduktorem nebo bednou. Pokud máš například kombo Fender Twin, které je velice hlasité, můžeš si užít nakresleného bluesového tónu, aniž by tě honil zvukař nebo spoluhráči po pódiu s tyčí od stojanu v ruce. Rovněž maršálskou pilou při pokojové hlasitosti stěny nezbouráš a své skvělé sousedy, odpočívající po těžké práci na budování světlé budoucnosti naší země, určitě neprobudíš. Šťastnou ruku i ucho při výběru přeje Yllas.
