Yllas
Milý strýčku, jsem velmi nešťastný. Sám víš, jak mají muzikanti hluboko do kapsy. A proto mě velmi trápí, když dělám inventuru po hraní na svých kulatých plechových miláčcích. Děsím se chvíle, kdy uzřím vlasovou prasklinku, která neklamně znamená, že další činel se chystá dosloužit. Existuje alespoň nějaká rada, jak praskání činelů předejít? Tvůj synovec Marek
Milý synovče, myslím, že nejspolehlivější rada, jak praskání činelů předejít, tě asi neuspokojí. A to: vůbec do nich nebouchat a mít je jen jako dekoraci ke svému dokonalému a v tuto chvíli pravděpodobně playbeckovému vystoupení. Jak říkáme my odborníci "na kameru".
Ale vážně, lámání a praskání činelů může mít několik příčin.
1. Nekvalitní činel (stačí hlubší vryp při soustružení, který se potká s podobným z druhé strany a materiál je natolik oslaben, že nevydrží.
2. Nekvalitní slitina (hlavně levné činely)
3. Příliš tvrdá slitina (např. CuSn20) - myslím, že proto byla zastavena výroba jinak zvukové skvělých činelů Paiste 602.
4. Utažený činel na stojanu (nemá možnost se "poddat" úderu).
5. Příliš slabý činel a příliš těžká a tvrdá palička.
6. Špatný sklon činelu na stojanu (palička dopadá hranou kolmo k okraji).
Možné řešení:
1. Ideální úhoz je mírně šikmo ze strany.
2. Více činelů v sadě. Dle mého soudu minimálně 3, aby se při několika po sobě jdoucích úderech prostřídaly a nedocházelo k takzvaným rázům (ráz = potkání dvou vlnění o podobné vlnové délce a frekvenci).
3. Každý muzikant by si měl zvolit nástroj (nejen činely) podle způsobu hry.
Synovče, je to v rychlosti a trochu v kostce. Ale myslím, že když se nad každým bodem zamyslíš, tak jistě najdeš způsob, jak své trápení zmenšit a i tvoje kapsa nebude zet tolik prázdnotou.
Tvůj strýček Yllas
