Milý strýčku Yllasi,
pečlivě sleduji tvou rubriku, ale nějak se mi nelíbí, že se tu zabýváš přízemnostmi, se kterými si každý muzikan ví rady. Člověk je jediný tvor, který svou převahu nad zvířaty, mimo jiné, dokazuje tím, že chápe, a dokonce dokáže tvořit hudbu, což nic jiného na světě nedokáže. Mohl by ses tedy věnovat něčemu více odbornému.
Tvůj synovec Gabriel
Milý synovče Gabrieli,
přestože se na nic neptáš, ale doporučuješ, je i tak otázka v tvém názoru obsažena a já na ni s taktem sobě vlastním odpovím. Jsi na velkém omylu, když si coby zástupce živočišného druhu holých opic nadutě myslíš, že holá opice je na vrcholu nejen potravního, ale i citového a inteligenčního řetězce. Jsme jen součástí, a to, podle mého názoru, ne zcela nejmoudřejší větvě z rodu lidoopů. A to, že dokážeme sežrat naprosto nejvíc z tvořů na této planetě, nás automaticky nestaví do role také nejchytřejších. Nebo jsi nikdy neviděl inteligenci sršící z očí přecpaných tlouštíků z burgráren a jiných fast foodů? Většina z nich by nebyla schopna ani rozpoznat, kdo byl Einstein, natož aby částečně pochopila, co vlastně objevil. A to ani, kdyby si to vygooglila.
Ale dost o filipice. V čem se zásadně mýlíš, je domněnka, že jen holá opice-člověk je schopna tvořit, nebo chápat hudbu (o vlastním pochopení hudby bych mohl ještě dalece hovořit). Myslím si, že je tomu dokonce naopak. Jsem přesvědčen, že to, že hudbu tvoříme nebo z ní máme dobrý pocit, je dávné tušení čehosi, co jsme přežíráním se ve fast foodech a vejráním do mobilních telefonů ztratili a dál ztrácíme. A k té domněnce mne vede hned několik faktů. Možná ti je známo, že dodnes existují národy a skupiny lidí (některé holé opice s touto schopností žijí nedaleko nás i v Rakousku), kteří se domlouvají hvízdavým jazykem na vzdálenosti, které by normální řeč nebyla schopna překlenout. A rozumějí si i v poměrně složité komunikaci s velkou dávkou abstrakce. Jiné skupiny národů (Vietnam, Laos atd.) hovoří jazykem, kde intonace - tedy hudba - je součástí vyjadřování a stejný výraz s různou intonací může nabývat význam od pochvaly až po smrtelnou urážku. Evropan zvyklý na slovní způsob vyjádření naproti tomu sice chápe změnu intonace nebo síly jako emocionální zabarvení, ale nikoliv jako zásadní změnu významu slova. Přírodní národy v Africe nebo Austrálii obdobu hvízdavé řeči dodnes ovládají. Jsou primitivnější nebo vyvinutější než nafoukaná holá opice žijící v bezpečí velkých měst? Můžeš namítnout, že to není hudba. Ale pokud si pozorně pohovoříš s některým z nemnoha muzikantů, co mají absolutní sluch, budeš překvapen, že jsou schopni slyšet, nejen že tramvaj na Pavláku skřípe falešně, ale i to, že z šumu lesa slyší sonáty v obsazení větším, než filharmonické orchestry. A že rytmy, které slyší z potoka tekoucího přes kameny, si nezadají se sólem Phila Collinse, když ještě bubnoval. Vlastně vznik hudebních nástrojů byl vyvolán snahou o zopakování přírodních zvuků. A to jsem nezmínil ani velryby a jejich způsob mluvy, zejména keporkaci krásně zpívají a tím mluví. Což ty, s veškerou úctou, nedokážeš. Takže osobně bych na tvém místě netrpěl přehnanou nadutostí, že jsi příslušníkem druhu holých opic. A jak správně podotkl v Stopařově průvodci galaxií autor, že člověk se celé roky domníval, že je nejchytřejším zvířetem na planetě, ale je v lepším případě až třetí, a i to je přehnaně optimistické.
Tvůj strýček Yllas
