Milý strýčku Yllasi,
zase jsem slyšel názor, že Tři sestry mají sprostou značku nebo že se v písničkách objevují sprostá slova a vulgarizmy. Mně to nepřijde až tak moc. Co si myslíš Ty, strýčku, o sprosťačení v hudbě?
Tvůj synovec Romeo
Milý synovče Romeo,
zajímavá otázka. Patří, nebo nepatří sprostá slova a symboly a znaky do hudby? Když se podívám na znak Tří sester, vždy se usměji. Kdysi jsem projel svět a věř mi, že tento symbol všechny národy kromě toho českého mají jako symbol diamantu. Takže v Rusku velmi často narazíš na ploty,
zdi, ale i celé budovy zdobené touto symbolikou. Stejně je tomu v USA nebo v Jižní Americe. Jen tihle hoši si z toho udělali domácí žert a mně osobně přijde vtipný, milý a neurážlivý. Taková chytrá recese, řekl bych. A možná to je jádro pudla. Moje učitelka zpěvu, vynikající operní zpěvačka a skvělá pedagožka, mi od útlého mládí vtloukala do hlavy, že jsou jen dva druhy hudby: dobrá a špatná. Ta dobrá nepotřebuje nic dalšího k tomu, aby byla dobrá. Je prostě dobrá z podstaty. Nepodlézá, nemusí se ohýbat ani křivit, a poznáme ji. Ta špatná naopak používá všechny možné triky, jak se vetřít do přízně, jak podlézt, připomenout se, zažrat se, a bude používat všechny možné triky, aby sis myslel, že je skvělá, ale přitom pořád zůstane jen šumařinou. Jedním z berliček je vulgarita. Pokud hudba sama o sobě nic neobsahuje, je jako nůše. Musí se něčím naplnit. Tu kroutícími se zadky a předky sličných děv, jindy ženoucími se auty a mnohdy i přemírou oplzlostí, sprosťáren a nezřídka i urážek. To samozřejmě neznamená, že by hudba neměla nebo nemohla promlouvat o tom, co nás trápí, líbí se nám nebo co zatracujeme. Naopak. Myslím si, že hudba je nástroj k vyjádření nejen pocitů, ale i názorů. Ale nesmíme zapomínat, co je nosný prostředek, a co je jen dokreslení. Každé umění může používat na vyšperkování vtipně nebo promyšleně použité odkazy na vulgarizmy, ale s grácií, citem a moudrostí. Abychom nezničili to, na čem nám záleží. Čímž, předpokládám, hudba je. Pokud ale je někdo slabý na nástroj nebo na nápady a snaží se neumětelství přebít arogancí, sprostotou a vulgaritou, nebo chce jalovou stále se opakující nudnou linku zpěvu překrýt stále se střídajícími obrazy různě aranžovaných obnažených pozadí či popředí, asi už překročil tu bájnou mez a zaměnil příčinu za následek a dobrou hudbu za tu špatnou. Dobrá hudba sama o sobě nepotřebuje berličky. Ano, efekty, a i právě rozumě použité „sprosťačení“, ji mohou vyšperkovat k neuvěření. A podle toho poznáš dobrou hudbu. Vysvlékni ji z balastu okolo a ať se ukáže jen ve své kráse nebo ohyzdnosti. Divil by ses, kolik dnešních hitů by vůbec neobstálo, kdybys je měl poslouchat jen tak bez klipů a dalších berliček. Slyším tě namítat, že součástí písniček a skladeb je i text. Ano, ale hudba to jsou hlavně pocity. Přece každý muzikant pozná, zda námět textu jde k hudbě, nebo ne. Proto je tak málo dobrých textařů. Ale na druhou stranu i skladatelů. A zlob se na mne, nebo ne, pokud oplzlý a hloupý text obleču do bezduché melodie jen proto, že chci na chvíli někde někoho šokovat, pak si nepovídáme o hudbě, ale o dosažení účelu. A pak je lhostejno, jaké prostředky použiji. Já osobně bych ale hudbu nechtěl takhle urážet. Je mou součástí, takže je to jako urážet sám sebe.
Tvůj Yllas
