K editaci zvukových záznamů v počítači se většinou používají dobře známé programy, jako je WaveLab a Sound Forge. Asi každý, kdo se zajímá o zpracování nezkomprimovaného digitálního zvukového záznamu na počítači, o nich slyšel, a pokud si chce vyzkoušet, jak se stříhá na počítači, skončí u nich. Mnohdy se - zejména u novějších verzí programů - začne potýkat s nedostatečným výkonem počítače a periferií i malou kapacitou paměti.
Co však mají dělat lidé, kteří si práci se zvukem chtějí vyzkoušet a nemíní kvůli tomu investovat do výkonnějšího počítače, nebo kapely, jimž jde jen o sestříhání živých záznamů. Ovšem i profesionálové se mohou dostat do situace, kdy se musí obejít bez oblíbeného vybavení. Třeba při okamžitých úpravách nahrávek scénické hudby pro mimopražská divadla.
Řešení nabízí internet, z něhož si lze stáhnout řadu programů pro práci s nezkomprimovaným digitálním záznamem zvuku, a to jak volně použitelné shareware s nepodstatně omezenými možnostmi použití, tak zkušební (trialové) verze, jejichž funkčnost bývá omezená nejen časově. Nabídka editorů pro nejrozšířenější platformu PC je široká, protože zpracování záznamu zvuku ve formátu wav nevyžaduje složité algoritmy. Digitalizaci záznamu obstarává zvuková karta a následná editace se v zásadě sestává z několika jednoduchých činností, mezi nimiž převažují střihy a úpravy hlasitosti včetně normalizace, aby se špičky blížily nule, ale nepřekročily ji.
Základní funkce nabízejí všechny editory, přičemž většina ovládání je standardně odvozena z operačního systému Windows. Například začátek a konec bloku označit myší, ale lze zadat hodnoty i číselně. Obvyklé je i ovládání přehrávače záznamu a pro nastavení měřítka zobrazení vln se pomalu vžila kombinace Ctrl + příslušná šipka.
Při úpravách se data přepisují, proto mají všechny editory funkci Undo, umožňující se vrátit ke stavu před provedením poslední operace, mnohdy se však lze vrátit jen o jeden poslední krok. Lepší programy nabízejí práci se značkami (marker, locator...). Značkami si lze nejen označit místo případného střihu nebo třeba nepříjemný lupanec, ale také si z nich lze sestavit tabulku, která umožní jednotlivé pasáže upravované skladby přehrát v jiném pořadí.
I s tak základními funkcemi, jako je střih a úprava hlasitosti, lze vytvářet úplná kouzla, byť obtížněji než s programy pro ty, kteří pracují s vícestopým záznamem. Pomocí funkce nazývané Paste Mix (vložit a smíchat) nebo pouze Mix lze po vytvoření patřičných prolínaček (Fade In a Out) spojit dvě pasáže či vytvářet ambientní zvukové koláže. Zkombinuje-li Paste Mix s funkcí Insert Silent (vložit ticho), lze vytvářet skutečně složitá přeskupení jednotlivých pasáží v záznamu i s jejich plynulým prolínáním.
Všechny volně dostupné editory nabízejí nadstavbu v podobě dalších funkcí, umožňujících zpracovávat samotný záznam signálu, přirozeně destruktivně, takže pro jistotu a budoucí dokonalejší techniku je lepší si zálohovat finální sestřih. Součástí nabídky jsou různé ekvalizéry (vedle parametrických a grafických i klasické: basy, středy a výšky), kompresory a limitéry, ale také základní zvukové efekty (tedy delay, reverb, chorus, flanger a distortion), přičemž nechybí ani možnost speciální amplitudové a frekvenční modulace pomocí simulace oscilátorů, jakou ocení příznivci "industriálního noise". Zejména v případě reverbů však kvalita značně zaostává za špičkovými pluginy. Nabízen je i pitch shift, umožňující si pohrát s laděním. V nabídce bývá i denoiser umožňující odstranit šum z nahrávky pomocí odečtení jeho načteného vzorku, time stretching, kdy se délka vybrané pasáže upraví podle potřeb, aniž by se změnilo její ladění, což ocení lidé pracující se smyčkami. Delší úvod byl nezbytný, abych se u jednotlivých programů nemusel opakovat a mohl se soustředit jen na odlišnosti.
Ace Of Wav
Pod novým názvem se skrývá starý dobrý Acid Wav, jenž běhá i pod Windows 95. Ze stránek firmy Polyhedric (www.polyhedric.com) si lze stáhnout aktuální verzi 2.6 o velikosti 2,5 MB. Nový je však jen název a fasáda. Základ je stejný, notně archaický. Nadále se volí mezi osmi a šestnáctibitovým záznamem a chudá je i nabídka formátu, do nichž lze soubory ukládat, macovský aiff je pominut.
Nepříjemné je, že při každém spuštění si musíme vybrat, které z nabízených funkcí budou přístupné. Takže pokud chceme stříhat a současně vkládat ticho, už nemůžeme pracovat s hlasitostí či charakterem zvuku, což znamená program stále spouštět znovu. Ještě že funkce Save je stále přítomná.
Algoritmy zpracovávající zvuk jsou poplatné době, což platí zejména o sudovitě znějících reverbech, jakž takž se dá použít virtuální dozvuková komora s nastavením vzdálenosti mikrofonů. Parametrický ekvalizér chybí a grafický je jen desetipásmový. Nastavit se dají jen nejzákladnější parametry, a to po kliknutí na pravé tlačítko myši. Levé algoritmus okamžitě spustí, což znamená, že často použijeme funkce undo, která umožňuje návrat do libovolné hloubky.
Slabiny algoritmů si je vědom i Polyhedric a aktuální verze umožňuje používat externí DSP pluginy.
Cool Edit 2000
I Cool Edit má dlouhou historii, původní sharewareová verze, určená pro Windows 95, se dá stáhnout ze stránek www.threechords.com/hammerhead/. Na konci roku 1999 uvedlo Syntrillium (www.syntrillium.com) novou a skutečně značně přepracovanou verzi Cool Edit 2000, která už představuje přechod k profesionálním editorům, o čemž svědčí už velikost programu 7 MB (A i test v tomto čísle dokladuje, že Cool Edit ve verzi 2 už profesionálním programem je.), pročež existuje i verze Lite. Přechod na vyšší úroveň ovšem znamenal přesun stáhnutelné verze z oblasti shareware mezi funkční dema, kde lze nejen podobně jako u Ace Of Wav současně použít jen dvě skupiny funkcí, ale hlavně se po třiceti dnech od instalace zablokuje funkce Save, což není zrovna cool.
Cool Edit 2000 nabízí kromě klasických funkcí editoru wav i překreslování křivek, takže se hodí k odstraňování lupanců. Při střihu lze na požádání najít průsečík s nulou pomocí funkce Find Zero Crossings. Značky umožňují přehodit pořadí jednotlivých sekvencí skladby při přehrávání. Nastavování hlasitostí se dělá stejně jako u Ace Of Wav, tedy v samostatném okně, což však nevadí, neboť Cool Edit 2000 lze rozšířit o plug-in, nabízející smíchání čtyř stop.
Dobrou úroveň mají i použité efekty. Kromě implementovaného chorusu/flangeru, echa a reverbu (jenž je nejslabší) si lze další včetně velmi dobrého komplexního ekvalizéru, zahrnujícího parametrický a grafický s volbu mezi deseti, dvaceti a třiceti pásmy, stáhnout ze stránek firmy Syntrillium. Denoiser pracující s odečítáním načteného vzorku šumu představuje slušný průměr, je však s ním potřeba pracovat citlivě, jinak se zmizením šumu dostane zvuk kovový charakter.
Na úrovni je i nabídka formátů ukládání - vedle obligátních wavů je tu i macovský aiff, PCM. A přestože je Cool Edit, nabízející Undo s neomezenou hloubkou návratu, jež si ovšem nesmíme zapomenout zapnout (chybí ovšem Redo), inzerován jako šestnáctibitový, umožňuje zpracovávat i záznamy pořízené v čtyřiadvacetibitovém vnitřním rozlišení, neumí je však nahrávat. Živí hráči ocení možnost si ze stránek Syntrillia stáhnout utilitku pro práci s Punch In nahráváním.
GoldWave
Tvůrci editoru GoldWave (www.goldwave.com) zvolili úplně jiný přístup - snažili se jít s dobou, ale zbytečně nezatěžovat paměť ani procesor, takže program ve verzi 4.26 zabere 0, 8 MB. A protože jde o shareware, není se třeba obávat, že by některá z funkcí zmizela. Jeho uživatelé si jen musí dávat pozor na počet provedených operací, limit je 150 a pak se musí program znovu spustit
Snaha o úspornost je patrná na grafice, která využívá jen základní barvy obrazovky - na sytě modrém pozadí se vykreslují červené a zelené křivky. Také Undo umožňuje návrat jen o jeden krok. Program si nepamatuje ani pracovní adresář a neumožňuje zadat blok číselně. To jsou však drobnosti, uvědomíme-li si, že Goldwave umožňuje editovat i nahrávat záznamy s 24- i 32bitovém rozlišené. Záznam lze uložit v řadě různých formátů.
Žádná z podstatných funkcí editoru nechybí, průsečík s nulou vyhledává program při označování bloku automaticky. Zadat lze i značky a potěší i možnost přehrát tři sekundy před koncem bloku navolenou nižší rychlostí. Množství algoritmů pro další zpracování zvuku je však omezené, reverb je nahrazen echem. Dobré jsou ekvalizéry v čele s parametrickým desetipásmovým a účinná je i šumová brána. Standardní úroveň v rámci srovnatelných programů má denoiser. Pitch shifter se hůře ovládá, což je i problém kompresoru, u něhož se stejně jako u distortionu a vibráta musí vykreslit křivka. Uživatelé si musejí zvyknout nejen na nepříjemnou grafiku a přepínání velikosti rastru při zoomu, který však pomáhá při vykreslování hlasitostí, ale také na trochu odlišné ovládání (začátek bloku se označuje kliknutím na levé tlačítko myši, konec na pravé) a místy nezvyklou terminologii.
Acoustica
Acoustica chodící pod všemi verzemi Windows od verze 95 výše (včetně NT) pochází z dílny norské firmy Acon As (www.aconas.de). Jde o demo, které je funkční 30 dní, plná verze však není příliš drahá ani pro našince - prodává se za 15 dolarů. Podobně jako GoldWave je program kompaktní, aktuální verze 2.25 má v anglické mutaci 801 kB, v německé pak 796 kB. Umožňuje pracovat jen s 16bitovým záznamem a to ve formátech CD, DAT a DAT LP. Omezená je i možnost formátů uložení, kromě standardního wav nabízí už jen PCM a au.
Velký důraz je kladen na práci se značkami a možností přehrávání sekcí v odlišném pořadí a to i s nadefinovaným prolínáním.
Slušnou úroveň mají reverb, delay, chorus i flanger, jejichž nastavení je srozumitelné, což se nedá říci o kompresoru, schovaném pod obecným názvem dynamics, u něhož se musí vykreslovat křivka, pomocí níž lze dosáhnout i zkreslení, pokud známe jeho grafický průběh. Sedmipásmový ekvalizér je spojením parametrického a grafického. Nadprůměrné jsou čtyřhlasý harmonizér a picth shifter, pracující s tradičním dělením na tercie, kvinty, jež lze ještě rozlaďovat. Pitch shifter při posunu dolů, pravda nejvýše o oktávu, umožňuje použít i low pass filter. Velkou předností je, že Acoustica nabízí preview. Před aplikací efektu si můžeme poslechnout, jak bude znít upravená verze, a srovnat ji s původní. V nabídce nechybí nejen denoiser, ale ani odstraňovač lupanců.
Sound Edit Pro
Sound Edit Pro přináší R. M. de Boer software (www.rmbsoft.com). Program, jehož zkušební verze opět chodí třicet dní, patří k modernějším, vznikl v roce 1999, což je vidět na grafice. V současné době nabízená verze 1.1.367 je určená pro procesory kompatibilní s Pentiem taktovaným minimálně na 100 MHz a operační systém Windows 98 a vyšší. Opět umožňuje zpracovávat jen 16bitový záznam zvuku.
Program však přes svou velikost srovnatelnou s Cool Editem 2000 toho nenabízí více než kompaktnější Acoustica nebo GoldWave. U efektů (vibrato, flanger a lo, hi a band bass filtry) se však stejně jako u zesilování nedá nastavit žádný parametr, přičemž funkce se hned po kliknutí na příslušnou ikonku provede. Ještě že počet Undo je neomezený a k dispozici je funkce Redo.
Naopak zoom se ve zkušební verzi dá nastavit jen numericky. Prostě špatné demo.
Porovnání
Výše zmíněné editory jsem vyzkoušel a porovnal při sestřihu koncertních nahrávek industriální skupiny S/M, které se musely nejen srovnat co do hlasitosti a mírně vyčistit, ale z nichž se také musely odstranit lupance a u nichž se musel srovnat charakter zvuku, aby nebylo patrné, že každá byla pořízená jinde a jindy. Dále jsem je použil při zpracování telefonických rozhovorů pořízených na diktafon, u nichž se jednalo o sestřih, srovnání hlasitostí otázek a odpovědí, redukci šumu a s ní spojenou ekvalizaci.
Co se týká střihu, byly programy srovnatelné. Lišily se až v nástavbě. Pro další zpracování se nejlépe hodila Acoustica a Cool Edit. První nabízela dobré efekty s preview a šikovnou tabulku pro přeskupení záznamu a prolnutí jednotlivých pasáží. Cool Edit má řadu nástaveb včetně programu pro míchání čtyřstopého záznamu, hlavně však možnost překreslit záznamy a pracovat i ve 24bitovém rozlišení. Pro základní zpracování záznamů s vyšším rozlišením včetně ekvalizace se však lépe hodil rychlý a nenáročný GoldWave, který je umožňoval i nahrávat. Denoiser byl srovnatelný u všech tří těchto programů, obtížně se hledalo místo, kde šum už byl dostatečně potlačen a charakter zvuku zůstal nezměněn. Lepší bylo používat je v kombinaci s ekvalizérem, což ovšem vzhledem k tomu, že jde o destruktivní úpravy, není jednoduché. Podobně jako u reverbů se vyplatí dát přednost specializovaným programům.
Závěr
Z editorů nabízených ke stažení je nejpraktičtější GoldWave. Má nejlepší poměr výkonu a nároků na počítač. Přitom nabízí možnost pracovat s profesionálními záznamy s 24 a 32bitovým rozlišením. Navíc jde o shareware, které se dá využívat stále. Pro prolínání různých sekvencí a efektování se nejlépe hodí Acoustica, kdo však uplatňuje externí pluginy, ten ocení Ace Of Wav. Cool Edit 2000 kladoucí největší nároky na počítač je nejvšestrannější a nabízí funkce, které se jinde neobjevují, především překreslení průběhu záznamu, míchací nástavbu a Punch In. Majitelé starších počítačů s Windows 95 ocení původní Cool Edit a Acid Wav 2.4.
