Občas se zdá, že světu snímačů elektrofonických nástrojů stále kralují pouze největší výrobci... Fender, Gibson, DiMarzio a Seymour Duncan. V posledních letech ovšem stále přibývá malých, butikových nadšenců, často vyrábějících snímače ručně v malých nákladech, snažících se nabídnout maximální kvalitu a možnost zakázkové výroby za rozumné peníze. I v České republice se již takoví výrobci objevují. Seznamte se, představujeme Michala Tůmu z Michal Tůma Pickups (také známé jako M.T. Poor).
Michal Tůma se v malé dílně v malebné Černé Hoře, kousek od Brna, věnuje zakázkové výrobě ručně vinutých snímačů pro elektrické kytary a baskytary. Ve svém ceníku má nabídku modelů zejména vycházejících z původních a tradičních vintage konstrukcí, je ovšem naprosto otevřený modifikacím založeným na komunikaci s potenciálním zákazníkem. Výroba snímače u malých výrobců, jako je Michal, skutečně začíná u zákazníka, což ovšem může být občas trochu problém. Snímače jsou totiž pro velké množství muzikantů velkou neznámou. Ano, samotnou fyzikální podstatu zná hodně lidí, ale kdo dokáže mluvit o rozdílných typech magnetů? Či o samotné konstrukci snímače? A v případě zakázkové výroby tyto znalosti opravdu zjednodušují určení toho, co vlastně zákazník chce. Michal se s nimi bohužel příliš často nesetkává: „Stává se to spíše u stálých zákazníků, kteří už často vědí, co chtějí, což je rozhodně vždycky lepší pro efektivitu volby snímače.“
I bez těchto vědomosti lze ale stále vybrat správný snímač. Ačkoliv nelze nic říct dogmaticky, jsou snímače, které se lehce více hodí na určitou hudbu, nebo spíše na určité typy zvuků. „Je určitě dobré vědět, co hraje zákazník za hudbu, a podle toho mu pak můžu pomoci vybrat snímač na míru. Ale nemyslím si, že existuje úplně špatná volba, prakticky každý styl hudby se dá hrát na každý typ snímače a záleží především na samotném kytaristovi. Jeden z mých stálých zákazníků z řad brněnských muzikantů mi říkal, že s různými snímači vždycky zní jako on sám, dokonce ať už hraje na Tele nebo na Strata, tak má obdobný zvuk. Snímač zvuk doladí a dobrousí, ale základ je vždycky v první řadě v samotném hráči.“ Ten si samozřejmě specifikuje, jaký zvuk chce, na výběr pak bývá většinou několik variant, jak k výrobě přistoupit, a často i několik možných modelů snímačů. „Zohledňuju samozřejmě i samotný nástroj, do kterého je snímač zamýšlený, se zákazníkem probírám plusy a mínusy použitých snímačů podle použité kombinace materiálů - dřeva.“ V případě, že Michal Tůma vyrábí snímače pro osazení nástrojů českých kytarářů, postup je prakticky stejný.
Magnet
Michal Tůma se soustředí především na snímače AlNiCo. „Keramické snímače dělám méně, jsou na mě trochu moc tvrdé. Je pravda, že keramiky se dají mnohem více převinout a stále si udržují dostatečné množství výšek, kdybych pak stejně převinul snímač AlNiCo, tak nebude mít výšky téměř žádné.“ Tím, že se Michal ale soustředí spíše na tradičnější snímače, nemá potřebu honit se za silným výstupem a stále hledá pro keramické snímače nějaké praktické využití, které by sedělo do jeho koncepce: „Netvrdím, že keramický magnet je špatná věc - třeba staré Jolany měly slaboučké keramické snímače, které hrály výborně. Pro silné moderní keramické magnety jsem ale ještě nenašel využití.“ Michal se zaměřuje na vintage konstrukci a modely snímačů z jednoduchého důvodu - osobní preference, díky které si ke svým produktům udržuje vztah: „U Stratocasteru mám určitý model zvuku, kterému se snažím přiblížit, u P90 je to podobné. Snažím se jednoduše dosáhnout toho, jak zní podle mě nejlepší zástupci těchto snímačů.“
V případě magnetů AlNiCo jsou k dispozici tři varianty - AlNiCo 2, 3 a 5. U těch je především rozdíl v ataku tónu který produkují. Volba snímače je tak důležitá pro základ charakteru zvuku. Michal říká: „U ostrého kobylkového snímače pro Tele například upřednostňuju slabší magnety 3, snímač sám o sobě je konstrukčně dost ostrý a pro lidské ucho je to při použití silného magnetu už příliš, kdežto použitím slabších magnetů AlNiCo 3 se dostanu na charakter starého Nocasteru.“ U Telecasteru lze v Michalově nabídce proto najít nejčastěji AlNiCo 3, u Stratocasteru AlNiCo 5. Tradiční humbuckery PAF pak lze najít v obou variantách, pro basové snímače ovšem Michal preferuje AlNiCo 5.
Konstrukce
Samozřejmě ne všechny snímače jsou konstrukčně stejné a největší rozdíly jsou zejména mezi single coil snímači. Firma Fender totiž při zavádění své konstrukce snímačů poměrně dost experimentovala s různými konstrukčními postupy, proto se zejména u modelů vycházejících z jejich snímačů dají najít výrazné rozdíly ve stavbě a charakteru snímačů. Stratocaster, Jaguar, Telecaster a Jazzmaster mají všechny jinou konstrukci, která přispívá k typickému zvuku nástroje - Stratocaster má vysokou cívku, Jazzmaster zase nízkou a širokou. „Pokud chci dosáhnout ‚širšího‘ a barevnějšího zvuku, sáhnu například spíše po konstrukci typu Jazzmaster, který má díky nízké, ale široké cívce poměrně široké magnetické pole a přenáší tak barevný a plný tón.“ Stratocaster a Jaguar jsou si pak velmi podobné, ale Jaguar má navíc kovový baseplate, který mění tvar magnetického pole, podobně jako původní snímače u Telecasteru. „Moderní snímače bez něj nemohou hrát jako ty původní, u starých Telecasterů totiž díky baseplatu víceméně hrála celá kobylka.“
Dle Michala jsou ale pro výsledný zvuk snímače nejpodstatnější drát a typ izolace. K otázce vinutí se pak pojí pojmy jako převinutý či podvinutý snímač. Čím více má cívka závitů, tím se rezonanční kmitočet snímače posouvá dolů, podvinuté snímače jsou tedy ostřejší. V kombinaci se sílou magnetu se pak namíchá frekvenční a dynamická odezva snímače - síla magnetu totiž ani tolik neovlivňuje sílu snímače jako spíše jeho atak.
Klasická konstrukce snímače je naprosto jednoduchá, jako příklad lze vzít typický single coil Stratocasteru. Jedná se pouze o magnety zalisované do fíbrové základní desky, první krok při výrobě je tedy jejich příprava. V dalším kroku je důležité, jestli chce zákazník sbroušené magnety (lehce mění výsledný tvar magnetického pole a ctí tradici), pokud ano, rohy magnetu se mírně sbrousí a magnet se zalisuje do desky. Pokud má zákazník k zájem, lze následně kostru snímače zalakovat nitrolakem - dříve se to dělalo pro prodloužení životnosti snímače a zpevnění jeho základního skeletu. Posledním krokem je již „jen“ navíjení, zapájení vývodů a voskování - voskované snímače jsou u Michala Tůmy standardem. „Některé snímače pak dělám tzv. staggered, aby nástavce kopírovaly rádius krku. U basových snímačů v tom smysl příliš nevidím, ale u Strata nemám rád tzv. flat snímače, vymyslel jsem si proto svoje vlastní schéma staggered nastavení pólových nástavců.“ Otázkou je pak přítomnost krytu snímače, kytaristé se odjakživa hádají, jestli kryt snímače ovlivňuje zvuk. „Podle mě zvuk snímače ovlivňuje, u Telecasterů z 50. let je například u krku mosazný, poniklovaný kryt a bez něj je zvuk o dost jiný. Použití krytu z toho důvodu beru i jako záměr designérů. Nestudoval jsem do hloubky, který materiál zvuk ovlivňuje více nebo méně, ale z mého pohledu vše mezi strunami a pólovým nástavcem zvuk skutečně ovlivňuje.“
Jádro
Zásadní rozdíl mezi vintage a moderní výrobou je jednoduchý - s modernizací přichází zejména snaha o zvýšení efektivity a zároveň snížení nákladů. Mezi jedny z nejzásadnějších rozdílů patří pak přechod z ručního vinutí na strojové vinutí, tedy automatizace výroby. Michal Tůma ovšem ctí původní postup a za pomoci staré navíječky z fabriky Jolana navíjí snímače ručně. Jak ovšem říká: „Tajemství je zejména v drátu. Staré snímače budou hrát vždy jinak.“ Ačkoliv se totiž reissue řady snaží napodobit vintage konstrukci a parametry snímače, starý drát bude vždy chybět. To je potřeba zohlednit také v přístupu k servisu a opravám snímačů, kterým se Michal Tůma věnuje také.
Nejčastějším poškozením je právě přerušení vinutí. Pokud je vinutí přerušené na konci cívky, lze snímač stále bez problému a komplikací opravit. Přerušení na začátku pak vzniká hlavně u starších snímačů, které díky například padesátileté existenci a přítomnosti prachu a potu začínají u magnetů rezavětt a právě rez na magnetu přeruší vinutí. „V tomhle případě záleží na tom, jestli snímač ‚stojí za to‘ zachránit.“ V případě moderní produkce je nejjednodušší odříznutí starého vinutí a následné nové převinutí, díky dostupnosti materiálů lze totiž stále získat stejný zvuk a víceméně přesně napodobit charakter snímače, občas se ale stane, že se tvrdá práce vyplatí. „Například nyní se mi do rukou dostal vzácný starý snímač, pre-CBS Fender z přelomu 50. a 60. let, který za to stojí, a proto jej odvíjím ručně, závit po závitu - průměrný snímač Strata má 8000 závitů, chvíli to tedy trvá. Starý drát po opravě budu opět navíjet zpět. Je to těžko popsatelné, ale tyhle staré snímače mají ve zvuku neskutečné kouzlo, za které ta těžká práce stojí, a drát je pro mě důležitější než magnety, pokud je to možné, snažím se jej vždy zachránit. Mám zkušenost, že zvuk se může s novým vinutím zásadně změnit.“
Občas je to ovšem jen k dobru, zejména u levných, no-name snímačů čínské výroby, kterými se osazují levné kytary. „Upřímně si nejsem jistý, proč levné čínské snímače AlNiCo hrají o tolik hůř. Téměř vždy se jim po převinutí zásadně změní zvuk, i pokud se konstrukčně zdá vše v pořádku, nebo i pokud převíjím cíleně na podobné parametry, jako byly původní. Je to trochu záhada.“ U takových single coilů prý většinou stačí převinout cívku a už tak je rozdíl silný, u humbuckerů je pak často třeba změnit mimo kostry téměř vše. Podle Michala u levných kytar ale nezáleží na ceně ani na značce, dobrý snímač může pomoci i neznačkovému a levnému nástroji: „Pokud kytara hraje nasucho dobře, dá se z ní kvalitním snímačem udělat opravdu pořádný nástroj. I nástroji, který nasucho příliš nehraje, se dá pomoci - rozhodně ale nikdy nelze úplně zachránit špatný nástroj.“
Nabídka
Zaměření Michala Tůmy je na původní vintage konstrukce starých single coil snímačů vycházejících z návrhů Leo Fendera, u humbuckerů je pak hlavní inspirací konstrukce PAF. „Snažím se dělat snímače, jaké se mi líbí, i podle toho jakou hudbu poslouchám. Nesnažím se tím nikomu podbízet, ale jednoduše je mám radši.“ Mezi zákazníky nejžádanější snímače prý patří především sady na Stratocaster a Telecaster, poslední dobou ale začínají dorovnávat právě humbuckery PAF. Zajímavou možností je například i model vycházející z unikátní konstrukce snímačů Widerange od firmy Fender. „Snímače Widerange bohužel lidé příliš neznají a nevědí, co od nich čekat. Od muzikantů, kteří na model WR6 hrají, mám ale dobrou zpětnou vazbu.“
Konstrukce Widerange je sama o sobě unikátní, zajímavé ovšem je to, že ji v podstatě nelze věrně napodobit. Snímač Widerange totiž využíval slitiny CuNiFe, která je téměř nesehnatelná, každý výškově nastavitelný šroub pólového nástavce pak fungoval jako magnet sám o sobě a obě cívky byly zapojeny do série. To vytváří neobvyklé, širší magnetické pole celého snímače a zvuk je pak jiný než například u tradičního humbuckeru - snímač se jmenuje Widerange podle svého širokého frekvenčního spektra, ve své podstatě snímač spojuje dynamický zvuk singlu s bezbrumovým humbuckerem. „Nevyrábím kopii Fenderu Widerange, vyrábím svou variaci na něj a snažím se dosáhnout podobného charakteru. Osobně si nedělám ambice dělat kopii, ale konstrukce a výsledný zvuk jsou pro mě velkou inspirací, cílem je dynamický singl bez brumu.“ Ve své podstatě se jedná o snahu překonat nedostupnost materiálů a přiblížit se moderní produkcí původním unikátním postupům.
Jedním z Michalových oblíbených snímačů je tedy Fender Widerange, není to ovšem jediný snímač, který jej nadchl a inspiroval: „U každého snímače, který mě zaujme, se řídím něčím, co jsem skutečně měl v rukou. Mám například snímač, který se už nevyrábí, ale považuju ho za vynikající - originální AlNiCo verze z Jolany Iris, kterou mám doma. Konstrukce je podobná snímačům De’Armond a připadá mi zajímavá a rád bych přišel na způsob, jak se stavbě snímače a výslednému zvuku nějak přiblížit - je to zase dáno specifickým vinutím, které není umístěné přímo na magnetu a je použit drát síly 0,5.
Z výše uvedeného je zřejmě jasné, že ačkoliv jsou pro velkou spoustu muzikantů snímače stále záhadou, vlastně na nich nic tak složitého není. Hlavní je srdce, poctivý přístup k výrobě a zákaznický servis. Michal Tůma nabízí kvalitní snímače dělané s důrazem na detail a postaru, jedná se o poctivého výrobce, který se nenechá ovlivňovat trendy, a jeho předním cílem je dostat zvuk od pouhé představy až k hmatatelné realitě.
www:
