Terapie šokem - rozhovor s Michaelem McKeeganem z Therapy?

Terapie šokem - rozhovor s Michaelem McKeeganem
Terapie šokem - rozhovor s Michaelem McKeeganem

Je vždycky výzvou dělat rozhovor s někým, kdo proslul svojí výjimečností a ne úplně klasickým přístupem k hudbě. Přesto, nebo možná i právě proto, se zdá, že základní filosofie muzikantů zůstává stejná. Rozhovor s baskytaristou legendární kapely Therapy? je toho důkazem. Klade důraz na svébytnost, originalitu, lásku k hudbě a na vlastní fanoušky.

Jste právě uprostřed evropského turné. Jak si to užíváte a jaké jsou reakce publika na materiál z nového alba?

To turné vlastně teprve teď začalo a všechno zatím jde na výbornou. Měli jsme krátké turné letos v květnu, pak jsme odehráli kvanta festivalů, ale až teď jedeme plnohodnotné turné. Díky bohu, reakce publika na nový materiál na koncertech jsou vynikající.

 

Therapy? mají za sebou nyní dvacet let existence. Slavíte to nějak? Nebo chystáte nějaký speciální koncert na oslavu?

Určitě. Chystáme velkou oslavu na příští rok. Ne mnoho kapel mělo tak úžasnou kariéru jako my, takže se chystáme si oslavy fakt užít.

 

Ještě k těm dvaceti letům existence. Co vás ještě pohání, abyste vy a vaši kolegové z kapely pokračovali?

Je to velice prosté. Milujeme hudbu a snažíme se být co nejlepší.

 

Kritici mají vždycky problémy popsat váš styl. Já bych to obešel a zeptal bych se vás: Jaký hrajete styl? Jak byste to popsal vy?

Na to se vždycky špatně odpovídá. Řekl bych, že jsme hodně hlučný, melodický punk metal s experimentální rovinou. Ale můžete s tím klidně nesouhlasit!

 

Myslíte si, že jste ještě schopni přijít s něčím novým ve své hudbě?

Stoprocentně. Nikdy jsme nechtěli být kapelou jednoho stylu. Proto se vždycky snažíme přicházet na nové věci, postupy. Snažíme se do své hudby zakomponovávat nové vlivy.

 

Jak byste popsal vývoj vaší hudby během vaší kariéry?

Jsme lepší, přesnější, těžší, pomalejší, špinavější... to je přeci velký vývoj, že?

 

Čím se inspirujete, když píšete hudbu a texty? A jak vlastně skládáte? Máte napřed texty nebo hudbu?

To záleží na okolnostech. Někdy je na začátku nějaký hudební nápad, někdy třeba zase nějaký verš nebo nějaký koncept a pak se o tom bavíme nebo jamujeme. Je to jako startovní box, z něhož se potom všechno odvíjí, aby to bylo podle našich představ. Je to vždycky živoucí a přirozený proces.

 

Můžete nám říct, co všechno předchází natáčení ve studiu? Jak se na to připravujete?

Zkoušení, vylepšování skladeb a samozřejmě si to musíme užívat. Snažíme se skladby nacvičit co nejlépe a navíc si užíváme vzájemné vtípky.

 

Jak natáčíte? Dohromady, nebo každý zvlášť?

Obvykle natáčíme naživo, a když je potřeba, dohráváme. Je to vždycky mix živého natáčení a studiových úprav. Jako správná kapela jsme schopni své skladby složit a natočit velmi rychle a dobře. Pak chceme ale do svých písniček přidat něco speciálního v další etapě natáčení. Udělat to novým a vzrušujícím způsobem.

 

Uživíte se svojí hudbou? A musíte kvůli tomu dělat nějaké kompromisy?

Musím říct, že jsme velmi šťastní, že si můžeme říkat „profesionální muzikanti“ a že ze svého umění žijeme. A nikdy jsme nemuseli přistupovat na žádné kompromisy.

 

Hrajete v Therapy? dvacet let. Měl jste někdy nějaký vedlejší projekt? Pokud ne, chtěl byste mít?

Všichni z kapely máme nějaké své „bokovky“. Je to ale spíše pro zábavu, než že bychom to brali jako seriózní kapely. Abych byl upřímný, trávíme spoustu času kolem Therapy? a snažíme se této kapele dávat sto procent práce a všechny naše plány se odvíjí od Therapy?. Je například velmi nepravděpodobné, že by mě někdy někdo viděl v místní hospodě hrát blues.

 

Můžete mi říci něco o svých baskytarách, aparátech a efektech?

Hraju na baskytaru Warwick Streamer, které mají fakt úžasný zvuk. Hraju přes Warwick Xtreme zesilovače. Rozhazuju čistý a zkreslený zvuk do dvou stacků 6 x 10”, všechno mi zní velice plně. Také používám Sans Amp DI-driver a Boss multiefekt, ze kterého používám delay a distortion. Tohle je pro mne ideální sestava s agresivním zvukem.

 

Jaké jsou rozdíly mezi vybavením ve studiu a na pódiích?

Do studia si beru i nějaké vintage vybavení, jako například Precision ’59 nebo nějaké staré efekty s krásnými vintage zvuky. Vždycky to v pár písničkách použiju. Samozřejmě na pódiu se snažím používat méně křehké vybavení. Může se to zdát jako kompromis, ale živě je lepší některé věci obejít.

 

Je vlastně v hudbě ještě něco, co jste nedokázali a chtěli byste?

Asi ne, procestovali jsme celý svět, prodali miliony alb a zahráli si s většinou našich idolů. Teď je pro nás největší výzvou udělat dokonalé album a dokázat naši hudbu interpretovat tak, aby bavila nás i publikum.

 

Co byste doporučil začínajícím hudebníkům?

Buďte sami sebou a nedejte se unášet trendy. To je jeden z nejdůležitějších prvků originálního zvuku kapely. Co je dnes populární, nemusí být populární zítra. Takže následujte své hudební srdce.

Psáno pro časopis Muzikus