Seminář i koncert Steva Smithe se nesl ve znamení vrcholné muzikality, vytříbené techniky a aplikovaného indického slabikového rytmického systému. Bubeníci, kteří mají problém zazpívat do polkového beglajtu alespoň první sloku lidového opusu Skákal pes, museli na místě zákonitě shořet.
Steve Smith je světová liga, o tom není pochyb. A je to znát ve všem: při hraní, pořádání klinik i stavbě bicích. Na konzervatoř Jaroslava Ježka, kde měl Steve kliniku, jsem dorazil společně s Františkem Honigem, který mu půjčoval bicí. Ačkoliv Stevovou doménou je nejvyšší řada Sonoru SQ2, kliniku i koncert předvedl na březové S Classix, vstupní řadu nejvyšších tříd. Pozorovat ho při stavbě bicích byl zážitek. První, co udělal, byla výměna blan na basovém bubnu. Ačkoli normálně používá rezonanční blánu bez díry, v Praze tomu bylo jinak, přední blána měla otvor pro mikrofon. Steve má vlastní koncept tlumení tohoto nástroje: úderovou blánu zatlumí tlumítkem od firmy Remo, které vyvíjel Dave Weckl, nepoužívá však úchytný systém, ale tu „polštářovitou nudli“ k bláně a k bubnu prostě přilepí gafou. Rezonanční blánu tlumí seshora asi dvaceticentimetrovým filcovým proužkem, který vloží mezi blánu a hrany bubnu. Buben neladil klasickou, ale tympánovou paličkou. Takto upravený nástroj měl všechno: obrovský atak i hutné spodky. K basovému bubnu přidělal pedál a potom začal ladit tom tomy, a to odspoda. Na tomech používá již léta čiré Remo Ambasador a v Praze tomu nebylo jinak. Ještě než postavil virbl a hi hat, usadil ride. Činely rozmisťoval po soupravě postupně, přičemž vždycky zkoušel přechod mezi činelem a ostatními částmi soupravy. Úplně nakonec vybral Steve jeden z asi šesti virblů a vedle něj usadil druhý, dvanáctipalcový. Není divu, že si vyžádal, aby měl na přípravu bicí soupravy hodinu a půl čistého času. Samotný seminář se zaměřil hlavně na čtvrťový pulz, který je základem veškerého hraní. Steve také představil indický slabikový rytmický systém konokol, kterému se věnuje v posledních čtyřech letech a o němž na stránkách Muzikusu psal kolega Tomáš Reindl. Samotný seminář byl kromě indické rytmizace zaměřen na čtvrťový pulz, což je věc, na kterou odkazují prakticky všichni bubeníci, s nimiž jsem zatím měl možnost mluvit. Ve druhé polovině zaznělo výborně vystavěné improvizované sólo s precizně provedenou ekvilibristickou přehlídkou technik. Nešlo však o pouhou exhibici, neboť Smith sám publiku sdělil, že při stavbě sóla vždycky „myslí“ v tématech, tedy že se snaží, aby mělo nějakou logickou stavbu, vývoj a formu. Po sóle následovala zmíněná prezentace konokolu, kterou Steve předvedl s výpomocí halfplaybacku – tedy skladeb z poslední desky, na níž chyběly stopy bicí soupravy.
Na rozhovor tentokrát bohužel nedošlo, neboť se Steve rychle přesouval do Lucerny, kde měl večerní koncert se svou kapelou Vital information, která přijela do Prahy představit své zatím poslední CD Vitalization.
Skupinu tvoří vynikající hudebníci: kytarista Vinny Valentino, basista Baron Browne a klávesista Tom Coster. Coster i výborně hraje na akordeon, což dokázal i na výukovém DVD Steva Smithe, na němž kapela, tehdy s kytaristou Frankem Gambalem, spolupracovala. Koncert nebyl ve znamení samoúčelných exhibicí, ačkoliv technika, kterou hudebníci disponují, byla nezřídka smrtelná. Hudebníci s lehkostí proplouvali žánry, šansonově-baladické melodie nenásilně střídaly různé formy jazzových smrští a samozřejmě groovy zakotvené ve zmíněném indickém systému. Na rozhovor tedy dojde příště, uvidíme, s kterým rytmickým systémem bude kapela koketovat při své další návštěvě.
