Kerry King je nejen výraznou osobností amerických speed'n'thrashmetalových Slayer, ale spolu se zpěvákem a baskytaristou Tomem Arayou tvoří jeden z nejsilnějších interpretačních i autorských týmů této odnože heavy metalu. Uvedená sestava pochází z rozsáhlého turné roku 2002.
"Na cestách a při koncertech jsou nejvíc hlídané tři věci," říká Matt "Fluffy" Hartman, dlouholetý Kingův technik. "Hlavy Marshallů, Boss RGE-10 a Rocktron Patchmate. Zejména s Patchmate se musí jednat v rukavičkách. Kerry přesto řídí všechny ty svoje nastavené zvuky, a přitom tahle krabice je nejvíc rozbitelná. Nesnáší otřesy, takže jsme ji museli v racku zvlášť vytlumit. Nesnáší žádný elektromagnetický pole, a proto jsme museli vymyslet nějaký odstínění. Navíc se hrozně zanáší prachem, takže ji po dvou, třech koncertech rozebírám a čistím. Je hrozně citlivá na veškeré výkyvy napětí, což jsme museli řešit záložními zdroji - a to jenom pro ni. Ale Kerry na ni nedá dopustit, a není divu. Všechna ta přepínání stíhá v pohodě a nikdy ho to nezklamalo."
I když King používá All Access Controller, který v základní funkci umí přepínat 18 nastavení, celkový počet zvuků není zas tak velký. Kerry má několik čistých a zkreslených zvuků, z ostatních efektů nejvíce používá chorus a delay, které tahá z Rocktronu Voodoo Valve. Zvláštností jsou pak dva wah pedály, z nichž jeden (na kterém je napsáno WHA) je hlavní a druhý pouze záložní: "King velmi rád hraje na wah efekt a rozhodně by nechtěl připustit, aby během koncertu při tom jeho skákání pedál odešel. Navíc, tento WHA pedál, jak si ho označil, má naprosto ojedinělý zdvih." Oba pedály jsou pouze kontrolery, které wah efekt ovládají v rackovém Dunlopu DCR-15R.
"Nikdy jsem nehrál na lepší aparáty, než Marshally," prohlašuje Kerry o svých stowattových hlavách JCM-800. "Když stojím před bednami, tak potřebuju cítit, že se ve mně všechno třese. A tenhle pocit mi dají jenom tyhle modely." Na rozdíl od většiny svých následovníků nezdůrazňuje pouze basy a výšky, ale dává prostor i středům, zejména na RGE-10. Tento (někdy dost výrazný) rozdíl od ostatních žánrově spřízněných kytaristů můžeme vysledovat např. už na lehce deathmetalově orientovaném LP Reign in Blood a ještě více na South of Heaven s jasnými vlivy Black Sabbath.
