Kapelu Masque známého kytaristy Vernona Reida jsem zastihl v průběhu zvukové zkoušky.
Jejich moderní pojetí fusion snese nejvyšší měřítka i proto, že se nejedná o muzikanty na jeden kšeft, ale o dlouhodobě fungující kapelu navýsost zajímavých muzikantů.
Don McKenzie
Jak dlouho již hrajete na bicí nástroje?
Začínal jsem v době, kdy mi bylo asi deset let.
A proč jste se rozhodl právě pro bicí?
Nezdají se vám dost dobré? Prostě mě zaujaly, vypadají totiž spíše jako nějaká atrakce, jako když vidíte holku. Je to sice nejhlasitější nástroj, ale zároveň je velmi komplexní, na pódium vlastně můžu přijít s čímkoliv a začít na to hrát paličkami (začne hrát na stůl). To kytarista zkrátka nemůže.
Kdo měl na vaší hru určující vliv?
Billy Cobham, Tony Williams, Jack DeJohnette a Al Foster, to jsou zkrátka legendy. Z mladíků obdivuji Antonyho Parkse z New Yorku. Hodně mě ale ovlivňují i muzikanti, kteří na bicí nehrají. Můj největší vzor je Miles Davis. Pak také Keith Jarret.
Myslíte, že ve hře na bubny je ještě možné přijít s něčím novým?
Určitě! Lidi teď poslouchají elektronickou hudbu a bubeníci se je mohou snažit napodobit. Tím, že je napodobují do toho vnášejí i nové emoce a přirozenost, kterou mašinky nemůžou dosáhnout. Vám se zároveň zlepší rytmické cítění. Zdá se mi tedy, že je ještě hodně prostoru, kam je možno s bicími zajít.
Můžete mi podrobněji popsat, jak cvičíte?
Snažím se vrátit zpátky k základům. Mám za sebou už docela slušnou praxi, ale cvičím teď základní cvičení s metronomem ve všech tempech. Doporučuji nejprve začít úplně pomalu, a pak zvolna přidávat na rychlosti a na té zůstat delší dobu. Důležité je také hrát s metronomem na všech úrovních hlasitosti. Od pianissima až po vysokou hlasitost. Skvělá věc na cvičení je také "leading" oběma rukama. Chci tím říci, že většina bubeníků vede pravou rukou, a ta levá je ji podřízená. Zkuste si to prohodit a hrát třeba na ride levou rukou a na virbl pravačkou. To vám otevře úplně nové obzory.
Na co hrajete?
Jsem tovární hráč firmy Tama a používám sadu Tama Star Classic, javorové tomy 12", 13" a 14", 16" floor-tom a 24" kopák. Mají opravdu skvělý zvuk, ale raději bych používal ještě menší průměry tomů.
Trochu mě překvapilo, že máte přechody seřazeny vzestupně.
To vymyslel právě Billy Cobham. Změní to trochu vaší hru a vyhnete se potom stejným patternům. Připadá mi to osvěžující.
Povězte mi něco o činelech. Také nevypadají příliš obvykle (činely připomínají spíše vyklepaná víka od popelnic).
To jsou Vernonovy činely. Jsou vyrobeny na zakázku jedním jeho přítelem z Filadelfie. Jsou velmi suché, takže v mixu nezabírají mnoho výšek, což je dobře, protože někdy může činel vyrušit kytarové frekvence. Tyhle ale nechávají nástrojům dostatek prostoru.
Leon Gruenbaum
Pan Gruenbaum je vynálezcem nástroje s bizarním jménem Samchillian Tip Tip Tip Cheeepeeeee. Jedná se vlastně o počítačovou klávesnici, která je přes USB propojena s MIDI. Jednou rukou je možno ovládat výchozí tón a druh stupnice (dur, moll, pentatonika...), zatímco druhá ruka udává stupeň posunutí na zvolené stupnici oproti výchozímu tónu. Gruenbaum používal ke generování zvuku laptop s dosti svérázným programem, jehož interface tvořily blikající žárovky. Z reproduktoru se však linuly zvuky příjemně moogovského charakteru. Podrobnosti i freeware je možno nalézt na stránkách samchillian.com
Než jste začal experimentovat se softwarovými nástroji, získal jste i nějaké formální hudební vzdělání?
Vždycky jsem hrál na piáno, studoval i klasiku na klarinet, a také něco málo na saxofon. Hodně jsem se ale také zajímal o matematiku, kterou jsem nakonec na Harvardu vystudoval.
Řekněte mi něco o způsobu ozvučení.
Toto turné absolvuji bez zesilovače, vše jde rovnou do linky. To sice klade velké požadavky na zvukaře, ale v opačném případě bych s sebou musel brát opravdu velký aparát. Klávesy totiž mají široké spektrum zvuků, kdežto kytarové aparáty si mohou dovolit jisté frekvence vynechat. Musel jsem se zato naučit dobře používat volume pedál, protože používám více zvuků s různou úrovní hlasitosti. Navíc je dobré mít určitou zvukovou rezervu. Každopádně, dnes jsem tu s miniaturní sestavou a laptopem. Mám tu také M-Audio Keystation.
Ve vaší výbavě nalezneme i tak neobvyklé nástroje jako je Melodica či dětské klávesy. K čemu ji používáte?
Melodica má takový vřelý zvuk, trochu jako tahací harmonika. Je fajn mít u sebe něco malého, a navíc je to něco mezi dechovým a klávesovým nástrojem. Používám také malé Casio, které má unikátní klavírní zvuk. Jsou to Vernonovy dětské klávesy. Mám rád takové zvláštní věci.
Jaké zvuky od vás dnes uslyšíme?
Víte, pojetí klávesové hry se s léty velmi proměnilo a většinu klávesáků více než hraní zajímá zvuk. Na pódiu mám sice Korg Karmu, ale to používám jenom jako zálohu. Snažím se být co nejúspornější a používat co nejvíce nástrojů na co nejmenším prostoru.
Jaký je váš vztah k softwarovým nástrojům?
V době, kdy je vše digitální, nevidím rozdíl mezi softwarem a hardwarem. Proto si myslím, že laptop je naprosto univerzální řešení. Korga mám vlastně jen proto, že jsem zpočátku nebyl jistý, jak bude laptop spolehlivý. Je sice pravda, že se spoustou softwarových nástrojů nejsem příliš spokojen, ale myslím si, že to je jen otázkou času. Se samplerem se dají dělat úžasné věci. Mým cílem je, aby elektronika zněla živě a tak nějak vřele, podobně jako třeba akustické nástroje.
Vernon Reid
Vernon Reid je již delší dobu znám jako jeden z nejupovídanějších hudebníků. Dříve než jsme se vůbec dostali k jeho nástrojům a efektům, slovutný kytarista se stihl barvitě vyjádřit k následujícím umělcům: Soft Machine, King Crimson, Mahavishnu Orchestra, Sex Pistols, Jimi Hendrix, Chic Corea, Jozef Zawinul, B. B. King, Jack Bruce, Tony Williams, Tomy Bolin, Tortoise, Medeski, Martin and Wood, Jeff Beck, Massive Attack, Miles Davis, Herbie Hancock, Jan Hammer, Luis Armstrong, Cannonball Adderley, Santana, Lindsey Buckingham, John Paul Jones, Led Zeppelin, DJ Spooky... Ještě štěstí, že jsem namísto diktafonu začal používat digitální zařízení, takže zbylo místo i na techniku.
Jaké vybavení používáte?
Hamer Guitars z raných devadesátých let. V podstatě na ty stejné hraji i v Living Colour. Ve studiu jsem použil také Brian Moore. Zesilovače mám od Crate 50 Watt. Používám celkem tři. Dva na kytaru a jeden na kytarový syntezátor. MIDI snímač v kombinaci s magnetickými snímači od známého stavitele kytar Toma Andersona. Mají velmi specifický zvuk. Struny jsou D'Addario 011-049 - jazz-rock.
Jak jste na tom s efekty, stačí ty nejdůležitější? (kompletní přehled by se stěží vešel na vymezený prostor)
Mám tu zlatý pedál jménem Space Station. Je to skvělý efekt, který se dá občas ještě sehnat na E-bay. Dají se s tím pouštět věci i pozpátku. Mám také loopovací Bumerang, takže můžu nahrávat smyčky. Třeba harmonie, krátké fráze, licky. Mám také šílenou věc zvanou Randomatic, což je takový phase shifter. Také už se nějakou dobu nevyrábí.
Hank Schroy
Kdy jste začal s hraním na basu?
To mi bylo čtrnáct. S kytarou jsem začal o rok dříve. Na basu se mi hraje mnohem přirozeněji. Hrával jsem také na piáno, vibrafon a bicí.
Jak přistupujete ke tvorbě basové linky?
U groove musím cítit hlavně pohyb a prostor. Basa musí rozvibrovat tělo. Snažím se hrát tak, abych dal ostatním dobrý základ. Hraji spíš jednodušeji, ale když je zapotřebí, dám tam i víc not. V kapele jako je tato, je všude tolik zvuků, že je občas nejlepší hrát co nejméně.
Kdo vás ve hře nejvíce ovlivnil?
Charles Mingus, John Coltrane a Ornette Coleman. Hodně poslouchám také hudebníky z Brazílie a různých částí Afriky. Při hraní se dávám ovlivnit i nehudebními podněty. Co nemůžu vyslovit, to se snažím zahrát.
Na deskách jste začal používat kontrabas. Ovlivnilo to váš přístup k nástroji?
Určitě! Začal jsem teď vnímat hudbu celým tělem. Dostal jsem se do většího propojení s nástrojem. Dříve jsem kladl větší důraz pouze na prsty. Nyní je to od hlavy k patě... Myslím, že každý basák by měl hrát také na kontrabas.
Jak jste na tom se cvičením?
Hraji už 25 let, a bez cvičení by to nešlo. Nejdříve jsem cvičil po třech, čtyřech hodinách, a to vždy s metronomem. Transkriboval jsem také hudbu, která se mi líbila, a to nejen basové party. Potom jsem hrál s nahrávkou. To je podle mě nejlepší cvičení. Dnes přehrávám spíše své nápady a kompozice.
Povězte mi něco o vybavení.
Mám pětistrunku Sadowski vyrobenou na objednávku v levoruké úpravě. Pro mě je přímo ideální. Trochu jako Jazz Bass. Má pevný tón a pohodlný krk. Struny mám o něco výše než většina basáků, protože mám rád trochu akustický zvuk. Používám efektový procesor Boss GT-6B, kde mám nastaveny jednoduché efekty jako oktaver, kompresor, chorus a někdy i pitch shifter nebo distortion. Nejraději mám ale čistý zvuk. Na tomto turné používám aparát Ampeg. Nejraději však mám švédského výrobce EBS.
DON MCKENZIE - BICÍ NÁSTROJE
Tama StarClassics Maple: 12", 13" a 14" tom (seřazeny v obráceném pořadí), 16" floor-tom, 24" šlapák. Činely blíže neznámého výrobce, těžko měřitelných průměrů.
LEON GRUENBAUM - KLÁVESY
Korg Karma, M-Audio Keystation 61 do modulu Roland GL-20, Melodica Hohner, Casio SK-5, klarinet Yamaha, Samchillian Tip Tip Tip Cheeepeeeee (více na samchillian.com) do notebooku Apple, vlastní software.
HANK SCHROY - BASKYTARA
Na zakázku vyrobená pětistrunka Sadowski. Boss GT-6B, Ampeg SVT-450H do Ampeg SVT-810E.
VERNON REID - KYTARA
Kytara Hamer, snímače Tom Anderson, struny D'Addario 011-049, zesilovače 3 x Crate 50 Watt, z krabiček nejdůležitější jsou DigiTech XP-300 Space Station, Boomerang Phase Sampler, Pefftronics SB 101 Super Rand-o-Matic, notebook Apple.
