Klávesové a dechové nástroje...
Klávesy (nebo chcete-li "klapky") můžeme pro názornost rozdělit podobně jako kytary na "akustické" a elektronické. Klavír, cembalo, nebo jiné akustické klávesové nástroje není nutné pro účel demo desky nahrávat složitě přes mikrofony, postačí jakési jejich "šidítko" - elektronický klavír. Pokud se ale rozhodnete nahrávat opravdový klavír pro jeho živost a barvu, zde je jednoduchý návod. Pravděpodobně budete nahrávat menší domácí pianino, ne velké koncertní křídlo, ale pro úplnost popíši obě varianty.
Pianino se nejlépe nahrává dvojicí mikrofonů ledvinové charakteristiky umístěnými v horním poklopu, který by měl být plně otevřen. Jeden z mikrofonů bude pak nasměrován na basové struny a druhý na struny výškové. V tomto případě jsou ale hodně slyšet kladívka dopadající na struny, existuje ještě jiný způsob "mikrofonování" - umístění dvojice mikrofonů před pianino a odmontovat jeho přední desku. Tak se odhalí struny a zvuk je přirozenější.
Nicméně křídlo nelze pianinem nahradit. Zvuk koncertního křídla je plnější a barevně pestřejší. I osazování mikrofony je jednodušší - stačí odklopit desku a najít tu správnou polohu mikrofonů. Doporučuji umístit oba mikrofony za tyč podpírající desku, do uctivé vzdálenosti od kladívek, ale nedávat je úplně pod desku, jen pod její okraj. Basový mikrofon můžete umístit dále pod desku, aby dobře snímal delší basové struny. Samozřejmě v obou případech (křídla i pianina) záleží na tom, jaký hudební žánr provozujete, a podle potřeby můžete umístění a druh mikrofonů modifikovat. Na nahrávání piana doporučuji používat kvalitnější kondenzátorové mikrofony.
Klávesové nástroje elektronické není nutné příliš popisovat, stačí jen zapojit a hrát. Jen pokud se objeví nepříjemný brum (špatné uzemnění nebo fáze), doporučuji napájet nástroj ze stejné zásuvky jako mixpult.
Na akordeon je vhodné použít také dvojici mikrofonů. Jeden pro melodickou část (hráčova pravá ruka) a druhý pro harmonickou část (levá ruka). Akordeon je nástroj, který produkuje mnoho rušivých, parazitních zvuků při průchodu vzduchu jeho ústrojím. Našim úsilím je tyto zvuky v nahrávce minimalizovat, a podle druhu akordeonu ideálně umístit mikrofony. Lepší je to opět ve větší vzdálenosti (30 cm) v ose od generátorů zvuku. Samozřejmě můžete nástroj nahrát jedním mikrofonem nasměrovaným na měch tak, aby snímal obě strany generátorů. I takto lze akordeon nahrát, ale s více či méně rušivým zvukem měchu - to záleží na kvalitě nástroje.
Saxofon je dnes velice oblíbeným nástrojem - nejen v jazzu. Jeho "mikrofonování" je jednoduché - mikrofon se umístí přímo před vyústění nástroje - "zvon". I vzdálenost mikrofonu od nástroje ale může mít vliv na barvu zvuku - doporučuji vyzkoušet. Také u saxofonu doporučuji použít kvalitní kondenzátorový mikrofon.
Zvuk příčné flétny vzniká hranovým "retným" způsobem. Primárním zdrojem je tedy místo, kam hráč fouká - tam by měl být mikrofon nasměrován. Samozřejmě opět vznikají parazitní zvuky, buďto proudem vzduchu, špatným nasazením tónu, nebo klapáním klapek. Platí, že čím dále od nástroje je mikrofon, tím jsou parazitní zvuky slabší.
Trubka a pozoun jsou opět jednoduchými nástroji na "mikrofonování" - mikrofon se umisťuje před vyústění nástroje do uctivé vzdálenosti (ať není přebuzen).
Klarinet, hoboj i fagot - takzvaná "dřeva" - nemají ideální vyzařování v ose nástroje, ale mimo ní, podobně jako příčná flétna (také "dřevo"). U klarinetu je vhodné mikrofon umístit k nejspodnějšímu prstu hráče. Mikrofon lze umístit i v ose nástroje, ale jednotlivé tóny budou nevyrovnané (nutnost použít kompresor) a barva zvuku nebude nejlepší.
Tak to by bylo pro tentokrát vše - příště zpěv, sbory atd.
