Přezdívka: Tscherw
Ročník: Téměř archivní
Znamení: Kozoroh (jedna)
Na co hraje: Bicí Sonor SQ2, činely Istanbul Agop a Alchemy, paličky Balbex, vlastní signovaný model
První hudební nástroj: Zobcová flétna
Hudební činnost: Bigband VSO Roudnice nad Labem, Ugor Stravinski Poetic Filharmony, kdo zavolá
Publikační činnost: Muzikus, Aktuálně.cz plus další periodika typu A2 nebo Literární noviny
Další činnost: Student a novinář, lektor mediální komunikace
Další koníčky: Tajči, občas posilovna, cestování, četba (v poslední době Julio Cortázar a Boris Vian)
Kurzy, školy, studia: FSV UK, obor žurnalistika, Vyšší odborná škola publicistiky, co se týče hudby, tak učitelé Bohuslav Mach, Miroslav Kympl, Martin Šulc, Branko Križek
Oblíbené kapely: Buddy Rich Bigband, Tribal Tech, J.A.R., Vltava, Robben Ford, nejrůznější jazzové a groove projekty
Vzor: Gary Novak, Buddy Rich, Peter Erskine, Joel Rosenblatt, Bady Zbořil, Martin Vajgl, Jirka Slavíček, pěkně hrají i Dave Weckl, Vincek Colaiuta, Steve Smith :-)
Nejhorší koncert: Pár jich bylo, budu kolegiální (některé moje :-)
Nejlepší koncert: Zatím Mike Landau s Gary Novakem, hořela mi hlava, předtím Four Walls
Nejkurióznější zážitek z hraní: Fusion koncert v rámci jakéhosi lokálního agro-punkového festivalu, promítali jsme k tomu diapozitivy Krtečka.
10 alb, na která nedá dopustit: Garbarek, Jarret: Personal Mountain, Buddy Rich and Lionel Hampton, cokoli od Vltavy, J.A.R., Stan Getz and Oskar Peterson, The Hudson Project: Peter Erskine, Bob Mintzer, John Patitucci & John Abercrombie, zbytek podle nálady
Názor na další muzikanty: Nejvíce mě baví řádně zařezávající baskytara, rád si poslechnu Victora Wootena, Richarda Bonu, u nás Roberta Balzara.
Základní rada pro muzikanty (nejen pro začínající): Od radění jsou tu jiní. Já se snažím najít svou úlohu v dané hudební situaci a bavit se hraním, přičemž chci vědět, co, jak a proč zrovna hraji.
Plány, sny a vize: Hrát a mít z toho radost a přitom se neustále lepšit.
Oblíbené pití: Dobré víno, dobrá káva, zelený nebo bílý čaj
Oblíbené jídlo: Je jich hodně.
Oblíbená blondýna: S jednou chodím, napsat jinou, měl bych peklo :-)
Rádi bychom vám představili naše autory i z trochu jiného pohledu, a tak jim za vás položíme otázku.
Nejoblíbenější, nejvíce uznávaný, nejvíce ceněný, nejvíce obdivovaný... styl, nástroj, aparát, osobnost, kapela...?
Vezměme to popořadě. Nejsem stylově vyhraněn, ale nejvíce inklinuji k jazzu a fusion, obojí se budu celý život učit, i proto, že jsem neměl pět let na cvičení coby konzervatorista čas. Asi nikdy nebudu hypertechnickým hráčem, a ani mě to neláká, zajímá mě melodika a zvuk, ne závodění. Zastávám názor, že technika je nutná a nepostradatelná, jsou to slovíčka, které potřebujete k napsání knihy.
I s málem se dá napsat dobrá kniha, víte-li, jak je použít. Pokud jich ale umíte víc, máte větší šance a nemáte bariéry ve vyjadřování, proto je dobré mít slovní zásobu co nejširší. Snažím se cvičit aspoň dvě hodiny denně, systematicky a efektivně, velmi doporučuji čtyři; cestou koordinaci, Garyho Chestera, Stick Control a nějaké etudy na bubínek. Vše je nutné cvičit tak, aby člověk neustále měl kontrolu nad tím, co a proč kterou končetinou dělá. Co se nástrojů týče, jsem dlouhodobým příznivcem Sonoru a činelů Istanbul Agop, které beze zbytku splňují to, co od kvalitních nástrojů očekávám a zvukově mi sedí nejvíc, i pro jejich univerzalitu. Paličky jsem si nechal vyrobit od firmy Balbex a lepší jsem zatím nepoužíval. Co se osobností týče, velice se mi líbil rozhovor s Gary Novakem, jehož herní filosofie je mi blízká. V partě se Scottem Kinseym objevuje nové zvukové světy, má obrovské dynamické možnosti, a přitom dovede zůstat vzadu, třeba za Alanis Morisette. Obdobně mě baví Kirk Covington v Tribal Tech, podobným směrem, líznutým náladou a la King Crimson a Gregem Howem, se chceme ubírat s kapelou Poetic Filharmony. Jsem adoptivním rodičem Krocana domácího v ZOO Praha, v dětském koutku je možné ho i nakrmit.
