Neuplyne ani pár dní - a budete si moci zajet na hudební výstavu do Frankfurtu jen s občankou. I když další ročník se bude konat zase až na jaře. Nám to ještě nevyšlo, takže pas jsem si musel nechat na poslední chvíli vystavit nový. Ale vem to nešť!
Změny, které nás čekají, se určitě netýkají jenom pasů a občanek, ale určitě to poznáme i na tom, kolik bude stát buben či kytara. Nebo nepoznáme; a to je to, oč tu běží. Muzikus nikdy nesuploval ekonomické věstníky. Neočekávejte tedy, že bychom na tuto otázku dokázali odborně odpovědět, nicméně jsme se pokusili pro vás připravit několik rozhovorů se zahraničními výrobci. Jejich odpovědi by mohly napovědět, co nás čeká a jakým směrem se bude obchod s hudebními nástroji ubírat. O to konkrétněji se pak můžete seznámit v článku Jiřího Štrupla s mechanismem DPH. Což, jak se zdá, bude jeden ze zásadních faktorů, který ovlivní ceny nejen hudebních nástrojů.
Očima čísel se jevil Messe jako obrovský monstr podnik, protože se rozkládal na 110 000 m2 výstavní plochy, na níž se představilo 1470 vystavovatelů z 50 zemí. Během čtyř dnů se tu odehrálo 200 koncertů na třech pódiích a vše shlédlo 65 230 návštěvníků z 87 zemí.
A do tohoto mumraje stánků, výstavních hal, lidiček, muzikantů, frankfurtských párků a německého piva se, jako každý rok, vrhla naše redakce stejně jako strýček Skrblík do své pokladnice, aby vám přinesla zlata, kolik se dalo unést.
Vladimír Švanda
Software
Letošní Frankfurt byl relativně skoupý na nové tituly a trendy. Nejznámější firmy většinou prezentovaly stávající software s nemnoha inovacemi. Vcelku to vypadalo, jako že všichni tak trochu nabírají dech a přemýšlejí, co dál. Předváděcích akcí na velkoplošných displejích byla spousta, ale žádné zvláštní překvapení se nekonalo.
HD/MIDI recording
Ve stánku MOTU byla k vidění nová verze Digital Performer 4. Podporuje multikanálovou Surround architekturu prakticky ve všech existujících formátech, navíc integruje i surround waveform editor. Nabízí kvalitnější efekty a interaktivní pluginy pro nahrávání a úpravu audio smyček (Polar). Novinkou je velmi rychlá a flexibilní kvantizace audio záznamu (určená především pro bicí) a grafické ovládání timestretch přímo z diagramu stopy na playbackové ploše.
Steinbergova Cubase SX 2.0 má vylepšený audioplayback - systém je teď shodný s Nuendem (VST 2.3 engine). Přibyla významná funkce Freeze (VST instrumenty jsou offline zaznamenány do neviditelné audiostopy a sníží se tak zátěž CPU). Cubase System 4 spojila verzi SL s hardwarovým USB modulem: čtyři analogové I/O (24 bitů/96 kHz), dva mikrofonní vstupy s předzesilovači (XLR), MIDI I/O (16 kanálů), S/PDIF digital I/O.
Emagic zase jednou změnil strukturu svých produktů, a je to nedobrá zpráva pro vlastníky Logic Audio Gold. Low-end Logic Audio nově nahrazuje Logic Express 6, sice výkonnější než předchozí, ale nesrovnatelně méně výkonný než dosavadní Gold, jehož uživatelé tak budou nuceni upgradovat na verzi Logic Pro 6. Ten má všechny vlastnosti verze Platinum plus výrazně větší počet pluginů včetně všech firemních soft-instrumentů, čemuž však odpovídá i cena (cca 1000 euro), která se samozřejmě odrazí i v nákladech na upgrade.
Cakewalk Sonar3 Producer Edition (pouze pro PC) představuje impozantní MIDI/audio workstation, která integruje kapacitu mastering audio editoru (na podobné úrovni jako Bias Peak nebo Sony Sound Forge) s řadou vestavěných syntezátorů (Edirol Virtual Sound Canvas, LiveSynth, VSampler, Cyclone) a efektových procesorů (Lexicon Pantheon Reverb, Ultrafunk Sonitus Suite).
Nejnápadnějším trendem v oblasti HDR aplikací je právě přeměna na kompaktní produkční stanice, jež kromě zvukových procesorů obsahují i zvukové generátory nejrůznějších typů. Postupně se tak sbližují s kombinovanými "music boxy" typu Propellerhead Reason, Ableton Live nebo Arturia Storm.
Chvályhodná je evidentní tendence nejznámějších producentů otevírat své aplikace konkurenčním formátům a produktům, stále častějším jevem je také přímá spolupráce s třetími firmami.
Virtuální nástroje
Mezi samplery nově zabodoval SampleTank 2 od IK Multimedia, který jsme už recenzovali. Firma produkuje také rozsáhlé knihovny vzorků z vlastních zdrojů nebo ve spolupráci se Sonic Reality a Advance Media Group - všechny navíc obsahují playbackovou verzi SampleTank 2 LE.
Steinberg HALion 3 nově konvertuje prakticky všechny nejznámější formáty (s pozoruhodnou výjimkou NI). Výrazně se zvětšila modulační kapacita (Alternate modus umožňuje modulační variace pro každou jednotlivou notu), nově je připojena i efektová jednotka (insert/aux send) s 27 algoritmy včetně kytarových procesorů a formantových filtrů. RAMSave technologie snižuje zátěž RAM (dynamický scanning vyřazuje samply, které nejsou použity), nový je i Waveloop editor a až 128 individuálních audiovýstupů na každou instanci.
Pro Hypersonic už jsou k dispozici první nástrojové pluginy: GP-2 (Grand Pianos), US-1 (Ultra Synth - virtual analog/wavetable syntéza), NB-3 (simulátor elektroakustických varhan s rotačními reproduktory).
Firma UltimateSoundBank se specializuje na produkci zvuků pro samplery, přispěla však např. i k designu MOTU MachFive (UVI Playback Engine a GM bank) a nabízí také vlastní specializované samplery: Charlie (Virtual Retro Organ Module), Ultra Focus (univerzální synth) a PlugSound (jednoduchý, ale velmi kvalitní sampleplayer s integrovanou knihovnou).
Native Instruments kromě mírně inovovaného Kontaktu uvádí i dva "nové" nástroje: Elektrik Piano (Fender Rhodes, Hohner Clavinet a Wurlitzer) a Xpress Keyboards - kompilace zvuků z nástrojů B4, Pro-53 a FM7 za velmi přijatelnou cenu (79 Euro/online shop).
Z nepřeberného počtu syntezátorů stojí za zmínku MiniMoog V, Moog Modular V a CS-80 V od firmy Arturia, mimořádně zdařilé emulace legendárních originálů. Stejná firma představila i novou verzi svého Storm 3 Music Studio - software integruje pět syntezátorů, čtyři samplery, pět bubeníků a deset efektových pluginů, vesměs originální koncepce, to všechno spojeno s hudebně inteligentním uživatelským rozhraním.
Zajímavou novinkou je také MOTU MX4, kombinující wavetable, FM, AM a klasickou subtraktivní syntézu s rozsáhlou modulační flexibilitou.
EmulatorX je hybridní systém: software v počítači ve spojení s dvěma PCI kartami dohromady vytvoří kompletní Emulator.
Efekty plug-in
Mezi nejzajímavějšími je především Guitar Rig od Native Instruments: kytarový procesor ve spojení s ovládacím pedálem. Modulární architektura nabízí tři emulace lampových zesilovačů (Mesa/Boogie Rectifier, Fender Twin a Marshall Plexi 50W), osm reproboxů s konfigurovatelnými mikrofony a víc než dvacet efektových procesorů. To všechno je možné libovolně kombinovat. Software vzbudil veliký zájem a předváděcí místo bylo téměř nepřetržitě obležené.
Z obrovského počtu vystavovaných pluginů je opravdu těžké vybírat. Mezi nejzajímavější určitě patří kolekce pro Pro Tools od firmy Eventide, která transformovala do softwarové podoby své nejslavnější hardwarové produkty: Orville (Octavox, Reverb), H3000 (Band Delays), Omnipressor, Instant Phaser/Flanger a dokonce i kompletní harmonizér H949.
Pozornost si zaslouží také nový Emagic Space Designer (je součástí Logic 6 Pro, ale k mání též samostatně).
Zvláštní kapitolou by byla obrovská nabídka I/O hardware doplňků, především od firem MOTU, M-Audio a Edirol (Roland).
Velmi zajímavá byla ještě expozice firmy EoWave, která se specializuje na nejrůznější převodníky/generátory MIDI signálu, senzory reagující na tělesné pohyby, tření, vzdálenost, světlo, teplotu, tlak.
Miki Jelínek
Frankfurt očima Neználka
Poslední dobou mám nějakou přiznávací mánii, tedy rozumějte: pořád bych se k něčemu přiznával. Cítil bych se tak nesvůj, kdybych se k něčemu nepřiznal i tobě, milý čtenáři našeho časopisu. I když se hudební veletrh, o němž je tento článek, koná již řadu let, doposud jsem neměl to štěstí jej navštívit. Až letos, poprvé. A musím se vám přiznat, že mě ohromil. Sto jarních kilometrů, kterých jsem po výstavišti a po všech devíti halách nachodil v bláznivé honbě za novinkami, cítím v nohách snad ještě dnes. A že jich bylo. Myslím tím tedy těch novinek, i když těch kilometrů vlastně taky. O tom, co se dělo mezi hudebními nástroji a světelnými udělátky, vám jistě povědí nebo pověděli jiní, takže mně zbývá, abych vás seznámil s několika novinkami z oblasti zvukové studiové techniky.
Na letošním Messe, coby výkladní skříni světového audio průmyslu, bylo krásně vidět, jak stále větší roli hraje u výrobků cena. Firmy z jižního konce Asie tam nabízely nepřeberné množství zařízení za legrační ceny, až z toho šla hlava kolem. Jako každoročně byly k vidění mikrofony k nerozeznání podobné různým typům renomovaných značek, mixážní pulty jako by z oka vypadly jiným známým značkám - a to vše pod různými názvy, o nichž nikdo nikdy neslyšel. Vrcholem všeho byla jistá firma Spirit, jejíž logo, jméno i výrobky byly po hříchu podobné odnoži anglického Soundcraftu. Vím, slíbil jsem psát hlavně o studiové technice, ale nedá mi to, abych se nezmínil o tom, že hitem letošního Messe byly ozvučovaní systémy typu Line Array. Návštěvnící veletrhu tak měli možnost shlédnout gigantckou vinici reproduktorových hroznů, visících od stropu haly číslo osm, a to od firem asijských, evropských i amerických. Ačkoli převládaly pasivní systémy, našlo se i několik výrobců (tedy já jsem jich napočítal pět), kteří dokázali do beden vestavět i koncový zesilovač. Kupříkladu španělská firma DAS Audio vystavovala hned dva aktivní LineArray systémy různé velikosti a výkonu.
Vedle zmíněných cizokrajných firem tu ale vystavovala i tradiční squadra vystavovatelů s výrobky napříč cenovým spektrem. Behringer ukazoval všech svých šestnáct novinek plus ty ostatní alíbené na předchozích akcích. K vidění a hlavně k osahání tak byly kupříkladu nové kontroléry řady BCx nebo efektový procesor REV2496. Do výroby mikrofonů se před nějakým časem vrhla i firma M-Audio, a tak neopomněla vystavit typy Luna, Solaris a také zbrusu nový model Nova. Ale ani vývoj zvukových zařízení u M-Audia nestagnuje, a tak se vývojáři pochlubili jednak externím převodníkem s předzesilovači FireWire 18/14 a také osmikanálovým mikrofonním předzesilovačem s ADAT výstupem nazvaným Octane. O kousek dál firma Steinberg ukazovala novou (již pátou) verzi Wavelabu, který je oproti předchozím vylepšený o možnost DVD Audio authoringu. Další, kdo každou chvíli sype nápady z rukávu, je německá firma Magix. Developerský tým HDR programů Samplitude a Sequoia chystá do další verze (jejíž prerelease ukazoval na stánku) například šikovný systém dolaďování intonace, drum editor, nový vzhled a hlavně vytouženou podporu ReWire. Dílčí změny se nevyhnuly ani "enginu" programu a trochu se změní i vzhled programů. Co mě naprosto zaujalo, byl pán z Magixu, když mi ukazoval plug-in pro restaurovaní nahrávek ReNOVAtor od firmy Algorithmix. Zakašlání v nahrávce symfonického orchestru jednoduše gumou vymazal ze spektrogramu nahrávky a, světe div se, ono skutečně zmizelo i na poslech.
Nejen v záznamu, ale i v oboru mixážních pultů se stále více prosazuje digitální technika. Řadu mixážní stolů Yamaha letos doplnil model PM5D určený pro ozvučování. O třídu výš si stojí digitální mixy DiGiCo/Soundtracs, které byly vystaveny na stánku jejich amerického distributora. K vidění byl model D5 Live, což je nástupce a pokračovatel populární D4. Zkušenosti z vývoje digitálních mixážních pultů zúročila firma Soundtracs minulý rok, kdy vyšla se studiovým modulárním stolem označeným jako DS-00. I ten byl k vidění na frankfurtském veletrhu a přiznám se, že jsem u něj strávil podstatnou část čtvrtečního dopoledne.
Na stánku TC Electronics na první poslech zaujal muzikant, který přes krabičku nazvanou VoiceLive sám zpíval čtyřhlasý country sbor. Mě však (na druhý poslech) na tomto stánku zajímala spíš jiná novinka - zbrusu nový poslechový systém Dynaudioacoustics AIR25. Totiž abyste rozuměli, asi před dvěma měsíci jsem si od těchto "bedýnek" četl propagační leták a skoro se mi nechtělo uvěřit, že tato dánská firma do monitorů vcelku malých rozměrů natlačila výkon 1,2 kW (jedna bedna). Výrobce tyto monitory zvící pouhých 51 x 53 cm totiž doporučuje pro velké až obrovské režie. Na stejném stánku byly k vidění také oba nové typy subwooferů určených k doplňění populární řady BM. Pokud ve svém počítačovém studiu používáte více poslechových systémů, možná by se vám hodila možnost pohodlně mezi nimi přepínat. Elegantně to řeší jednoracková krabička Central Station, kterou na svém stánku ukazovala firma PreSonus. Obsloužit umí až tři páry poslechových monitorů, a navíc disponuje vestavěným mikrofonem pro komunikaci do studia (talkback) a případně i dálkovým ovládáním. Své kompresory a ekvalizéry na veletrhu vystavovala i anglická firma TFPRO. Pokud vám toto jméno nic neříká, pak bych si dovolil podotknout, že písmena TF jsou vlastně iniciály jména Tedd Fletcher, tedy konstruktéra firmy Joemeek. Kdo znal starý design zelených přístrojových skříní Joemeek, tomu bude vzhled kompresorů FTPRO povědomý. Jak kolega trefně poznamenal, je to totéž v červeném.
Firma Beyerdynamic se rozhodla podpořit prodej svých mikrofonů instruktážním DVD pro zvukaře a fonoamatéry nazvaném Drum Miking with Chester Thompson. Na tomto DVD (bundlované například s novými bubenickými sluchátky DT770M) se můžete naučit, kam umístit mikrofony na bicí pro dosažení různého zvuku, a poslechnout si, jak to bude hrát. Nemusím snad dodávat, že celá bicí souprava bubenického mága Chestera Thompsona je osazena mikrofony značky Beyerdynamic.
Jan R. Šafařík
Klávesy
Klávesové nástroje bylo možné potkat ve třech pavilonech. Dovolte mi několik stručných postřehů - mně sympatický trend transformace HW nástrojů do SW podoby, rozvoj výukových schopností nástrojů, řada zcela nových nápadů ovládání nástroje (např. digitální rukavice nebo ribbon), výrobců digitálních pian mizerného zvuku z východu se vyrojilo jako hub po dešti. Roste počet výrobců digitálních simulátorů píšťalových varhan. Nejvíce mne zaujal nástroj MediaStation značky LionsTracks s kompletním počítačem PC, pracující pod operačním systémem Linux.
Dobrá, teď tedy již k tématu. Budu se jednotlivými značkami zabývat v abecedním pořadí, aby nedošlo ke zbytečnému přetahování o význam té či oné značky.
Alesis - Nový Micron, syntezátor, simulující analogové příbuzné, se nazývá Mini Ion, má stejný engine jako starší Ion, je plně kompatibilní a má 3 oktávy. Nabízí step/rhythm sekvencer, arpeggiator, modulační matici a 40-band vokodér. Kontrolery mají 12bitové rozlišení!
Casio - pro nejmenší uživatele má modely s malými klávesami SA-45 a 75, začínajícím hráčům jsou určeny keyboardy CTK-230 a 496, zkušeným hráčům pak LK-45 a 70S s výukovým programem a prosvícenými klávesami. Karaoke model LK-90TV má navíc televizní výstup. Firma Casio rovněž zahájila distribuci řady aktuálně nejlehčích (12,5 kg) digitálních pian Privia v modelech PX-100, 300 s GM a 500L s prosvícenými klávesami výukového systému. Dvě úrovně výuky - pro začátečníky a pokročilé.
Clavia - tři verze modelu G2 (3 okt. kl.)/G2X (5 okt. kl.)/G2 Engine (1U rack) je nástroj, ovládaný pomocí SW, u klávesových verzí také z panelu. Simulace propojení analogových prvků kablíky na obrazovce počítače je velmi zdařilá a umožňuje neuvěřitelné věci. Další novinkou Clavie je nová verze OS nástroje Nord Electro.
Doepfer - nejlepší MIDI master keyboardy vůbec, s kladívkovou mechanikou. Špičkový model je LMK4+. Otevřete, sundáte víko, zapíchnete kabely a hrajete. Nový analogový modulární syntezátor A-100, ještě nemá danou cenu. Jeho poslední modul pan Doepfer dodělával ještě v noci před výstavou. Existuje i ve verzi kufříkové a Mini. MIDI Ribbon kontroler je poslední raritkou páně Doepfera, na nějž se hraje prstem a jehož odezvu lze libovolně naprogramovat. Existuje i v pracovní beta verzi v podobě těla elektrické kytary, kde namísto strun hrajete prstem na ribbon.
Dynatone - je jedním z řady nových korejských výrobců digitálních pian, v tomto případě těch lepších. Jeho luxusní model je Mini Grand Piano DPR-380, z celkových šesti modelů. Všechny mají tři pedály, pozoruhodnou polyfonii 124 hlasů a různou výbavu.
Edirol - letošní novinkou je PCR-1 s 25 klávesami a integrovaným 24bitovým/96 kHz audio převodníkem, napájený USB. Příbuzná je řada MIDI klaviatur PCR, jejíž poslední model A30 má 32 kláves a rovněž integruje zmíněný audio převodník, navíc nabízí V-Link konektor pro ovládání video sekvencí.
SW syntezátory - HQ-OR (Orchestral), HQ-SQ (Quartet - piano, kytara, basa a bicí), HQ-GM2 a VSC-MP1 (virtuální Sound Canvas). Budoucnost má zajisté také špičkový FireWire audio převodník FA-101 24 bitů/192 kHz.
Elektron - MonoMachine SFX-6/60 je zajímavý produkt svého druhu. Pochází ze Švédska a má oddělitelnou klaviaturu. Simuluje analogové průběhy vzorků, zahrnuje legendární SID Chip MOS6581 z kdysi populárního multimediálního 16bitového počítače Commodore 64, dále FM syntézu a vokální analýzu.
E-MU - dávný známý výrobce špičkových samplerů se nevzdal a spojil své síly s klasikem světa počítačů - Creative Advanced Technology Center. Výsledkem jsou mimořádně kvalitní audio produkční centra na bázi zvukových karet s kvalitními převodníky 24 bitů/192 kHz. Např. 1820M.
ESI (Ego-Sys) - je znám jako výrobce zvukových karet a kvalitních audio/MIDI převodníků. Nově přichází také s 25klávesovými MIDI klaviaturami A.ON a NeON, které budou v distribuci v létě. Mně se ale nejvíce líbil kontroler KeyControl 88Pro s 88 hammer klávesami. Byl napojen na SW nástroje Tassman (synth) a Lounge Lizard (el.piano).
Fatar - v řadě osvědčených modelů SL přibyl model 990XP a řada VMK-88/188 a 149, z nichž poslední má jedinečnou vlastnost. Je to první nástroj na světě, který má 49 kláves s hammer mechanikou! Kromě toho přibyl MIDI keyboard se simulátorem dvou sad varhanních táhel, jenž si jistě najde příznivce mezi uživateli SW varhan, jako je NI B4, apod. Od r. 2004 firma Fatar nabízí i samostatné klaviatury pro jednotlivé typy nástrojů - piano, syntezátor, tone wheel varhany i kostelní varhany. Navíc klaviatury pedálu.
GEM - italský výrobce klávesových nástrojů rozšiřuje a podporuje oblíbenost stávajících nástrojů Genesys (nyní i ve třech nových verzích - desk top XP, jako piano Ensemble a jako křídlo Grand Ensemble), dále Promega 2 a WK 2000 HD. Pokud se týká velmi dobrých digitálních pian, nabídka je zvýšena o modely RP-700 a 800 s displejem a sekvencerem.
Hammond - nabízí dva modely legendárních varhan B-3, jednak verze Portable se dvěma manuály, pedálem a stoličkou, dále XK-3 s jedním manuálem. Luxusní model je XE-200 s volitelným Leslie boxem.
Kawai - tradiční výrobce klasických klavírů řad GE, RX, SK, KX a VT, nabízí vedle nich také digitální nástroje, např. řadu luxusních CP s aranžérským keyboardem, CA a CN. Mimořádně působivé je skleněné křídlo CR-30, které nešlo přehlédnout. Zajímavou novinkou je technologie Vari-Touch u klasických pian, kdy je táhlem upravena síla úhozu kláves.
Ketron - agilní výrobce nabízí nový aranžérský keyboard SD-1 s harddiskem a digitální piano DG-90 s aranžérskou výbavou a volitelnou vypalovačkou a harddiskem. Zajímavý je harmonizér. Nový model digitálního piana GP-50 Classic je speciálně určen pro reprodukci klasické klavírní hudby.
Korg - známý výrobce nabízí několik novinek. PA-1X a PA-50 jsou profesionální aranžérské nástroje. Legacy Collection je kombinací SW verzí analogových MS-20 a Polysixe, dále SW Wavestation a maličkého USB kontroleru. Triton Extreme je nová verze známého nástroje, zaujala přidaná lampa na Gain. Nová digitální piana jsou NC-300 a 500.
Kurzweil - nový virtuálně analogový nástroj VA-1 zkušeného výrobce využívá pokročilou DSP technologii. Silnou vlastností je morphing bez cross-faderu, 4-pole filtry, 3 oscilátory, atd. K2661 je nový přírůstek řady syntezátorů K2600 s 61 klávesami, GM komp. PC1X navazuje přímo na PC2. Tradiční řada digitálních pian Mark má přírůstek v modelu 152i, první vlaštovka levnější řady korejské výroby se jmenuje RE-210.
M-Audio - přichází s mnoha novými audio/MIDI převodníky a rozvíjí své MIDI klaviatury, např. Keystation Pro 88 s hammer mechanikou. Model Ozone má nyní integrovaný 24bitový/96 kHz audio převodník.
LionsTracks (Hit Tip!) - MediaStaion X-76 je pro mne nejzajímavějším nástrojem letošního Frankfurtu. Integruje kompletní počítač s procesorem AMD XP 2400+ v nejlepší konfiguraci, s OS Linux Red Hat, špičkové audio možnosti s tím souvisí.
Moog - nejdůležitější klasik mezi syntezátory přináší dvě novinky. Především je to vzkříšení Minimoogu (Voyager), monofonního analogového syntezátoru. Je shodný s originálem, jen vzorky jsou kvalitněji nasamplovány. Dalším přírůstkem je škatulka PianoBar. Je to sampler s doprovody. Použít lze také speciální Library Card. Pomáhá při kompozici i výuce, umožňuje 16x layer zvuků. Pan Bob Moog slaví právě 50. výročí své výroby.
Oberheim - je dalším klasikem výroby syntezátorů, nabízejícím syntezátor OB-12, MIDI kontroler MC-1000/2000/3000, stage piano Cosmos a modul Mini Grand. Kromě toho má dva modely simulátorů tone wheel varhan OB-3 (1 manuál) a OB-5 (2 manuály s volitelným pedálem). Varhanní modul OB-3 zní pěkně.
Orla - digitální piano CX-2, domácí varhany GT-5000 splní přání každé obřadní síně a CH-76 a 200 simulují kostelní varhany. Speciální modely simulují tlačítkovou harmoniku.
Panasonic - výukové keyboardy KC-611 pro aranžmá a 211 pro hudební teorii.
RingWay - i u nás známý výrobce levných digitálních pian z Koreje, nejlepší model je TG-8880D a z keyboardů TB-4000.
Roland - přichází s novou řadou syntezátorů a samplerů Fantom X, modely 6, 7 a 8. Poslední z nich má hammer mechaniku. Rack verze má označení Fantom XR. Pochvala výrobci patří za uvedení první vlaštovky simulace legendárních nástrojů na čipové kartě pro V-Synth, který se tak stane plnohodnotným nástrojem D-50 včetně SysEx dat a firmware. Novým digitálním pianem je F-50. Stage piano FP-2 má pouhých 14 kg. Nový aranžérský keyboard má označení EXR-7, který doplňuje předchozí modely EXR 3/5 a částečně nahrazuje starší řadu VA.
Novinkou, kterou nelze přehlédnout, je virtuální akordeon V-Acordion FR-5/7, harmonikový sampler, se 120 basovými tlačítky. Hraje se na něj velmi dobře a přesně stejně jako na originální nástroj.
Suzuki - výrobce keyboardů, nejvyšší modely SP-67 a 77. U nás jsem je zatím neviděl.
Technics - nabízí digitální piana, špičkový model je PR-1000 a několik keyboardů, aktuálně nejvyšší je KN-7000 s video výstupem a skvělou výbavou, např. sadou čtyř expanzních boardů, dále KN-2600.
Viscount - se zaměřuje především na digitální piana (nejvyšší model je Aria) a tone-wheel varhany. Jednomanuálový model DNB-3 lze doplnit modulem. Další modely: DB-5 a 25 (s plným pedálem).
Wersi - vznikly téměř výhradně pro potřeby ryze amerického stylu černé hudby Gospel, podle neskutečné výbavy by se však daly spíše nazvat jakýmsi klávesovým "velínem", max. se třemi manuály (klaviaturami) a plným pedálem. Obřadní síně však jeho mimořádné schopnosti těžko využijí. Nejvyšší model je Louvre.
Yamaha - známý výrobce digitalních pian a keyboardů. Letos přináší novou řadu CVP a nejvyšší model je 307. Dvě příbuzné řady keyboardů mají označení PSR (modely 1500/3000 s přímým zapojením do internetu) a model DGX-505 mám rád, je decentní.
Simulátory klasického zvuku píšťalových varhan byly zcela v duchu bachovského německého prostředí zastoupeny celou řadou výrobců, jejich produkty zabíraly téměř polovinu jedné haly.
Jan Markovič
Na basové frontě klid
Zaháněl jsem hlad, který jsem si vypěstoval na dlouhé noční cestě z Prahy na Musikmesse, hotdogem z luxusního frankfurtského párečku a postával jsem na pohyblivém chodníku směřujícím ke kytarové hale. V tu ránu se mi vybavila slova zakladatele firmy Hevos, s nímž jsem se setkal na loňském Messe. "Prodáváme je jako párky v rohlíku," říkal na adresu svých basových aparátků, které při rozměrech krychle o hraně kratší než čtyřicet centimetrů tlačí do prostoru rovných 300 W. Aparáty se zmenšily, výkon narůstá. Ale přichází se vůbec s něčím opravdu novým? Tak na tuhle otázku mi letošní Musikmesse nedokázalo uspokojivě odpovědět.
Po pravdě řečeno jsem se první den po kytarové hale motal jako nudle v bandě, neschopen najít cokoliv, co by upoutalo mou pozornost. Otiskneme fotky z loňska - a nikdo nic nepozná, říkal jsem si. Jako obvykle se tu ubralo pár centimetrů a tam přidalo pár wattů. Ale v zásadě nic nového. Návštěvníkovi kytarové haly se skýtal klasický pohled. U vchodu ho uvítala klasická fenderovská stěna. Nutno přiznat, že Fender letos popustil uzdu fantazii a aby dokázal své staromilské tendence, vybavil svůj stánek stojany z benzínové pumpy šedesátých let. Přece jen se ale něco hnulo. Fender vloni pohltil SWR (zjevně mu došlo, že basové aparáty mu fakt nejdou), takže vedle tolik let neměnných fenderovských klasik byli vyrovnáni i "Goliáši" a jejich nástupci.
Neměnné zůstaly i pozice a expozice ostatních stánků. Kde býval Peavey, našli jste Peavey, Laney jakbysmet. Uprostřed haly trůnil na svém místě Bob Gallien, jako obvykle v nekonečných hovorech s distributory a potencionálními dealery. Novinkou na jeho stánku byla inovovaná řada RB (Mark II - v podstatě žádné větší změny proti předchozí verzi... když to nesvrbí, neškrab to ...a GK už svůj zvuk našel) a obohacení "levné" série Backline o dvoudesítkové kombo (test už v příštím čísle).
Ampeg si své nově nabité zbraně (obohacení série SVT) vystřílel už na NAMMu, ale mezi hradbami jeho černých lednic se přece jen jedna novinka skrývala.
"Je to lampový DI, který můžete použít jako preamp před vstupem do aparátu a zároveň jeho pomocí poslat zvuk i do linky," popisoval mi Victor Borge přístroj. Když jsem ho zkoušel, zvuk se skutečně příjemně ohřál a jinak se na zvuku basy nic nezměnilo. "A není ani tak drahý," dodal Victor, "necelých 500 euro." Hm, někdo ztrácí pojem o penězích.
Drobnosti, detaily, kravinky a vyfikundace. To je patrně oblast, kde se toho hnulo nejvíc. (Příčetný) basista si nekoupí každý druhý měsíc novou basu nebo aparát, ale na drobnostech utratí majlant. To si uvědomila spousta výrobců. S užitečnými doplňky se představila třeba italská firma Mark, která vedle svých luxusních basových aparátů předváděla i mobilní klín pro naklánění komba (přilepí se suchým zipem na aparát a koberec) a pohotový držák nástroje (obé se přirozeně po složení vejde do futrálu k nástroji).
K poněkud menším věcem se vrhl i německý Basslab, jenž vedle svých polykarbonátových bas zahajuje produkci aktivních předzesilovačů (v krabičce), které jsou defacto jen vyjmutá střeva z jejich nástrojů a sluchátkových zesilovačů na cvičení. Basslab se drží poměrně při zemi, takže ceny těchto přístrojů budou do 100 eur. Test vás nemine.
Musikmesse by nebylo ničím, kdyby se neustále neozýval odněkud nějaký kravál, jak si každý zkouší nástroje, které si nebude nikdy moct koupit. Ten ovšem čas od času přerušilo artikulované vystoupení na některém ze stánků. Největším basovým překvapením pro mě byl Magnus Rosen ze švédského Hammerfallu.
Protože tím, co hraje ve své domovské kapele, by dokázal uspat i člověka, který vypil karton redbullů, málem jsem si jeho vystoupení nechal ujít. Ale naštěstí jsem v době, kdy hrál mezi stánky firem Washburn a David Eden, zrovna procházel kolem. Magnus mě hodně překvapil především tím, že prakticky beze zbytku svou show odslapoval - bez metronomu, bez doprovodu. Bez ohledu na to, že zvuk jeho vypráskaného starého a odřeného washburna se na slap vůbec nehodil, byl to zážitek, který mi shodil spodní čelist až někam k pupíku. Jenom další důkaz toho, že když někdo nehraje, nemusí to nutně znamenat, že neumí.
Abych pravdu řekl, víc než prohlížení nástrojů jsem si letos užil možností popovídat si s muzikanty "odjinud". "U nás je to teď s hraním hrozné," stěžoval si basista, který předváděl nástroje u stánku Human Basses (mimochodem nádherné nástroje), "po Německu běhá spousta muzikantů, a talentovaných, kteří neustále zkouší a cvičí a utrácejí milióny eur za nástroje, ale v podstatě není žádná kapela, která by opravdu hrála. A do klubů se taky moc nechodí... a co u vás?"
"U nás je to v podstatě stejné," musím přiznat, "jenom těch eur za nástroje utratíme míň."
Jakub Tureček
Veletrh marnosti
Rok se s rokem sešel - a my se zase kodrcali 600 kilometrů na západ, abychom si přivezli tunu prospektů a plné paměťové karty fotek. Letošek byl trochu znevýhodněn tím, že loňský Frankfurt byl můj první. Odpadlo tím prvotní ohromení z obrovského prostoru a výběru. V porovnání s loňskem jsem měl také doléčenější zánět nosohltanu, takže jsem dokonce mohl polykat :o). Dosti však již o mně, vzhůru na procházku halou.
Poté, co jsem ji poprvé prošel, přišlo mi, jakoby ji loni zavřeli a letos opět otevřeli. Téměř všichni byli na stejných místech, a kdyby se nezměnily barvy vystavených sestav, asi by nebyl poznat rozdíl. Nicméně objevilo se zde i pár nových výrobců, a to většinou malých firem ze Spojených států a přišlo mi, že ubylo výrobců z Asie. Ale možná jsem na ně měl jenom zapnutý filtr. Nováčkem zde byla také česká firma Pellwood, takže zde Hanuš a Heřt měli alespoň spojence :o). Jak asi už vychází najevo, bylo to letos s novinkami celkem slabé. Ne že by se nestalo vůbec nic, ale jsou to hlavně detaily, které musíte hledat.
"Soutěž" o největší sestavu na veletrhu letos nevyhrála Tama (loni díky sestavě Mika Portnoye), nýbrž firma Peace, která ukázala, co všechno se dá s jejich rampovým systémem postavit a ještě se na to dá hrát. U stánku Sonoru byla k prohlédnutí sestava Sonor Designer bubeníka skupiny Porcupine Tree - Gavina Harissona.
Co se týče bubeníků, nechyběl zde samozřejmě Jim Chapin u stánku DW, střídavě u stánku Basix a Sabian jste mohli potkat Bernarda "Pretty" Purdieho a tradičně se u Marshalla v hale čtyři schovával Nico McBrain, který měl ovšem letos v sobotu přijít zahrát i na stánek Premier.
Vzpomenete-li si ještě na loňskou výhradně činelovou sestavu u stánku Anatoljan, zručně ovládanou Benny Grebem (www.bennygreb.de), tak ta zde byla s drobnými úpravami letos také i s "obsluhou". Zajímavá byla především čína, použitá místo kopáku.
Co se týče bubnů jako takových, musím zmínit Australské Brady (www.bradydrums.com.au), kteří dělají výborné nástroje, a navíc používají hned tři techniky. Vrstvení dřeva (i když i to mají odlišné, ale o tom si přečtěte na jejich stránkách), špalíčky (jako Hanuš a Heřt) a vydlabání bubnu z kmene - tzn. Ten nejmasivnější masiv, jaký může být. Dalším, tentokrát i pro nás zajímavým, výrobcem je italská firma Tamburo, která opustila svůj tradiční hranatý design, ale na kvalitě se to nijak neprojevilo, takže i kulaté hrají stále stejně dobře. Zajímavé byly také bicí italské firmy Di Bernardino, jež na ladění nepoužívají šrouby, ale lanko, napínající celý ráfek rovnoměrně.
Jenom takovou perličku - firma Mapex mi dala press kit s CD, je sice hezky potištěné, ale jinak prázdné. Musím jim za rok poděkovat za médium.
Velký konkurenční boj se sváděl na poli takzvaných Jig setů neboli sestav, které jsou co nejkompaktnější. Řešení je spousta. Od rozepínacího kopáku do něhož se složí všechno (kromě železa), přes natahovací korpusy firmy Ucher (pominu zde Flats, které nemají korpusy vůbec) až po oblaněnou bednu GigPig.
Zapojila se dokonce i firma DW. U těch jsem se zastavil jako prvních, protože mají vždy nějaké lahůdky. Loni to byly první Craviotta, letos se inovace týkaly hlavně designu a HW. Nicméně jedna novinka se urodila i u virblů, a to u řady Collector's. Je to bubínek Edge, který je standardně z deseti vrstev javoru, avšak vršek i spodek má z mosazi, takže blána sice dosedá na kov, při úderu ale hraje i dřevo. Poté, co jsem ten zvuk slyšel, se nedivím, že si tenhle systém nechali patentovat.
V HW se firmy předhánějí v tom, kdo bubeníkům nejvíce usnadní život. V tomto ohledu jsou zajímavé hlavně firmy DW a Pearl. U řady 9000 od DW si vaše sestava pamatuje prakticky všechno včetně sklonu virblu a činelů díky novince Techlock, můžete zafixovat nastavení jakéhokoliv kloubu. Za zmínku stojí také způsob utahování činelu ne pomocí vrchního šroubu, ale spodní podložky.
Firma Pearl doplnila další dva nástavce pro své šlapky Eliminator (fialový a žlutý) a závaží na palici šlapky pro těžkonohé bubeníky. Zajímavý je jejich Gyro-Lock systém, což je kloub nastavitelný do všech stran, a přitom ovládaný jedním šroubem.
Další novinkou je WingLoc, velmi chytrý šroub na činel. Firma Janus, která loni předvedla spojený stojan na hi-hat a dvoušlapku (viz Muzikus 04/2003), letos přišla s úhlově nastavitelným vrškem hi-hat.
Také jsem zkonstatoval, že firma Stagg začala vyrábět velmi pěkné šlapky a dvojšlapky.
Chcete-li vědět, co právě "frčí", pak vězte, že je to především černý matný hardware, neboť zde byl k vidění hned od několika firem, a kupříkladu ten od RMV vypadá moc hezky.
Činely jen stručně. Paiste představila řady Dark Energy, Dimension Reflector a Signature Reflector. Sabian přivezl novou signovanou řadu Paragon Neila Pearta, resonating bells Jacka DeJohnetta a řadu HHX manhattan jazz. Firma Zildjian na Frankfurtu sice byla, ale neměla press kit ani nic nového. Zmínil jsem firmu Anatoljan, byli zde samozřejmě i její rivalové Turkish, Masterwork, Istanbul Agop i Mehmet, nicméně jak zpívá pan Bárta, nic nového pod pihou.
O co méně bylo k vidění v činelech, o to více v paličkách. Joe Calato z Regaltip, jenž vymyslel nylonové hlavičky, se nudil - a nudil se asi s nožem v ruce, protože vznikly nové nylonové hlavičky, které najdete u řady E.
Firma Ahead zde předvedla velký výběr plastových rozebíratelných paliček s rukojeťmi absorbujícími vibrace a šroubovacími hlavičkami. Hlavičky modelu Matta "Spuga" McDonougha dokonce svítí. Svítící paličky přivezla i firma Agner, ta se však drží tradičního dřeva a svým Magicsticks dodává světlo nikoliv z baterie, nýbrž pomocí svítící náplně do duté hlavičky (1 pár náplní stojí 2 eura - www.magicsticks.ch). Firma Vater zaujala hlavně tím, že prodávala 2 páry paliček za deset euro, čemuž jsem neodolal a koupil 8A (7A neměli) sugar maple a jsou super. Nechyběly zde samozřejmě ani firmy Pro-Mark, Vic Firth a se svými AntiVibe se zde vytahovali i Zildjian, ale z těch opravdu zajímavých nutno zmínit Ice-Stix, kteří stejně jako loni vystavovali své paličky ze dvou druhů dřeva. Novinkou je malleta napůl z hickory a javoru.
Vojtěch Rozsíval
Kytary
Je tomu téměř přesně rok, co jsem v této rubrice hořekoval nad nedostatkem novinek, který tento veletrh provází, a málem hned sliboval, že příští rok zůstanu doma a budu cestovat tak maximálně očima po monitoru. Jak vidíte, nestalo se tak, a já se opět stal členem výpravy, která měla zjistit, co nového nám vesměs západní výrobci uchystali. Aby toho nebylo málo, část naší delegace strávila ve Frankfurtu o den déle než před rokem - s cílem lépe zachytit atmosféru veletrhu. Zda se podařilo, posuďte sami.
I přes poměrně dlouhý pobyt (středa-pátek) jsem už před odjezdem věděl, že mi asi nebude dáno setkat se s kýženými hvězdnými jmény z toho prostého důvodu, že si některé firmy v touze po co nejmasivnější návštěvě nechaly ty největší esa na poslední den veletrhu, sobotu, kdy už jsem ovšem zpět v Praze léčil dovezenou chřipku. Z hledáčku tak utekla (byť teoretická) šance setkat se s Joem Satrianim i téměř reálný rozhovor s Mickem Boxem, neb se oba oproti předpokladům jejich hostitelů v průběhu pátku nedostavili. V kytarové hale, kde jsem se většinu času zdržoval, bylo k vidění několik známých tváří z let minulých (Christophe Godin, Michael Angelo...) a také několik nových či staronových jmen, z nichž mě osobně nejvíce zaujal mistr v tahání strun Jerry Donahue, ze kterého se mi podařilo vymámit i několik zajímavých vět. Snad je najdete v nějakém z příštích čísel. V drobném koncertním prostoru u Marshalla zůstala sestava ze tří čtvrtin stejná jako loňská, pouze Chris George ( mihl se i u nás na HuVelu) se protentokrát bohužel někde zapomněl. Krom zmíněných osobností bylo možné narazit i na několik zástupců skandinávské metalové scény, například na dvojici kytaristů Alexi Laiha a Alexandra Kuppala z Children of Bodom nebo na basáka Magnuse Roséna, člena tvrdé party Hammerfall, který předváděl svůj rychloprstý um u stánku firmy Washburn. Před rokem jsem si tu rovněž stěžoval na určité roztříštění pozornosti, neb několik prokazatelně "kytarových" firem sídlilo mimo kytarovou halu. Na letošní Messe bylo toto dotaženo k dokonalosti, mimo byli (kvůli šíři záběru) Roland/Boss a Behringer na straně jedné a jinam musel návštěvník vyrazit i za Gibsonem, Ibanezem, Cortem, či Mesa/Boogie. Důvodem je údajně neúčast mateřských firem, z toho titulu prý museli někteří distributoři vzít stánky na svá bedra a na některých (třeba právě Gibson) to bylo docela znát. Kdo pochopitelně nechyběl, byl věčný maskot Jim Marshall - tradičně na svém místě - a krom obligátních plakátů byla k sehnání i jeho autorizovaná biografie. Oslím můstkem se tak dostávám k jádru pudla, to znamená, copak výrobci letos přivezli nového a zajímavého. Uznávám, že vymyslet dnes něco na první pohled převratného není žádná legrace, nicméně po vstupu hlavním vchodem jsem získal dojem, že se asi zastavil čas. Rozmístění stánků u vchodu bylo totiž naprosto identické jako v minulých letech stejně jako většina stánků samých.První zřejmou novinkou byl "kytaromat" u Fendera, který vás pomocí dotykového displeje nechal navrhnout svůj vlastní custom model a pak vyplivl cenu, byť orientační.
Laney předvedlo zesilovač s boxem v zimní úpravě s červenou syntetickou kožešinou, což je jistě velmi praktické a chvályhodné. Jinak se bohužel valná část výrobců uchýlila k tzv. recyklaci novinek, tj. předváděli loňský produkt jako hlavní trhák veletrhu. Patrné to bylo zejména u firmy Engl, nedaleko k tomu měl i Marshall a další velké firmy. Trochu paradoxně byl tedy skoro nejzajímavějším produktem PC/ Mac, modulový kytarový systém od německé firmy NI, který byl k vyzkoušení i s dodávaným nožním kontrolérem, a přestože se jednalo pouze o betaverzi, nezbylo, než zatleskat.
S novými produkty přišel překvapivě dech znovunabírající Vox, uvádějící několik podlahových efektových procesorů a řadu nových aparátů. Firma loni představila snad jen malinké kombíčko Brian May Signature a letos hned taková nadílka. Ale abych nebyl úplně neupřímný, nejsou to samozřejmě jediné novinky. Na druhou stranu, některé firmy by snad mohly jít do sebe a přestat prezentovat výměnu barev v katalogu za převratnou změnu, zcela převracející rozložení sil na trhu. O tom ale napíšu až příště.
Jan Císař
Všechno je (trochu) jinak - i DPH
S jistotou téměř absolutní, protože člověk nikdy neví, se blíží první květnový den roku 2004. Tento den, tedy ne jen ve zmíněném roce, má pravděpodobně v sobě nějakou magickou sílu, která vedla jak duše poetické - lásky čas - tak i méně poetické - Svátek práce - k tomu, aby byl datu přikládán nějaký zvláštní význam. Nevím, jak budou tento den nazývat budoucí generace žijící v naší domovině, snad ne "Den vstupu", protože to jsme již několikrát zažili. Přesto je třeba, jak je naším národním zvykem, naladit trumpetky, oprášit vlaječky a radostně tento bezesporu zlomový den našich dějin uvítat.
Ale pozor! Dnem vstupu smlouvy o našem přistoupení k Evropské unii v platnost dochází k řadě změn, které výrazně ovlivní náš každodenní ekonomický život.
Jedním z důležitých dokumentů, který toto tvrzení dokládá, je i Zákon o dani z přidané hodnoty (pozn.: v době, kdy toto číslo Muzikusu vzniká, dosud nenabyl účinnosti).
Zkusme do něj alespoň stručně nahlédnout a alespoň trochu porozumět všem těm novotám.
Nejprve pojmosloví:
- osoba povinná k dani je fyzická nebo právnická osoba, která samostatně uskutečňuje ekonomické činnosti. Osobou povinnou k dani je i právnická osoba, která nebyla založena nebo zřízena za účelem podnikání, pokud uskutečňuje ekonomické činnosti.
- osoba povinná k dani, která má sídlo, místo podnikání nebo provozovnu v tuzemsku, je osvobozena od uplatňování daně, pokud její obrat nepřesáhne za nejbližších 12 předcházejících po sobě jdoucích kalendářních měsíců částku 1 000 000 Kč, pokud zákon nestanoví jinak.
- daní na vstupu je daň, která je obsažena v částce za přijaté plnění, daň při dovozu zboží, daň při pořízení zboží, daň při poskytnutí služby osobou registrovanou k dani v jiném členském státě nebo daň při poskytnutí služby zahraniční osobou.
- daní při dovozu zboží je daň, kterou je při dovozu zboží do tuzemska povinna zaplatit osoba, které bylo zboží propuštěno do příslušného celního režimu.
- daní při pořízení zboží je daň, kterou je povinen přiznat pořizovatel při pořízení zboží z jiného členského státu.
A tady bychom se mohli na chvíli zastavit a objasnit si výrazy, jež nám jsou sice notoricky známé, ale v kontextu s novými skutečnostmi nabývají nových významů.
Současná pravidla pro dovoz zboží budou uplatňována pouze při transferu zboží z území mimo Evropské unie, tedy z nečlenských států EU.
Ve vztahu k transferu zboží z členských států Evropské unie bude dnešní pojem "dovoz zboží" nahrazen termínem "pořízení zboží z jiného členského státu", neboli tzv. "intra-komunitární akvizice".
Po vstupu ČR do EU bude plátce DPH rozlišovat tři základní daňové režimy pořízení/dovozu zboží ze zahraničí:
1. Pořízení zboží z jiného členského státu od osoby, která je registrovaná k DPH v jiném členském státě.
Vzhledem k tomu, že dodání zboží mezi plátci DPH v rámci EU je považováno za osvobozené zdanitelné plnění s nárokem na odpočet DPH, pořizovatel zboží (český plátce DPH) bude nakupovat zboží za cenu bez daně a tyto transakce deklaruje ve svém přiznání k DPH.
Český plátce DPH je povinen pořízené zboží řádně přiznat a zdanit v ČR v rámci svého přiznání k DPH. (Uplatňuje přitom sazby ČR dle zákona o DPH).
2. Pořízení zboží z jiného členského státu od osoby, která není registrovaná k DPH v jiném členském státě.
Při pořízení zboží od osoby, která není registrovaná k DPH v jiné členské zemi EU, se bude jednat o plnění, které není ze strany dodavatele osvobozené od daně na výstupu, tj. transakce podléhá zdanění v zemi dodavatele zboží.
Dodavatel zboží z jiného členského státu tak bude dodávat zboží přímo za ceny s DPH. Pořizovatel zboží (český plátce DPH) pořídí zboží za cenu včetně DPH.
3. Dovoz zboží
Režim dovozu zboží z třetích zemích zůstane po vstupu ČR do EU v principu nezměněn. Český plátce DPH, který bude pořizovat zboží z tzv. třetích zemích, bude povinen toto zboží řádně zdanit při přechodu státní hranice, a to podle zákonů země určení.
Konkrétní postupy a jejich pochopení přiblíží nahlédnutí do webovských stránek Ministerstva financí (www.mfcr.cz), kde jsou uvedeny příklady vyplňování nového tiskopisu přiznání k DPH.
Pokud bude z jiné členské země EU pořizovat zboží osoba v ČR neregistrovaná k DPH, bude se jednat o plnění, které není ze strany dodavatele osvobozené od daně na výstupu. Dodavatel tak dodává zboží za cenu včetně DPH a v ČR již toto zboží zdanění nepodléhá, což je podstatný rozdíl od současné úpravy. Režim dovozu zboží z třetích zemí (tj. nečlenských států EU) zůstává stejně jako u plátců nezměněn.
Avšak zpět k pojmům:
- daní na výstupu je daň, kterou je plátce povinen přiznat ze základu daně za uskutečněné zdanitelné plnění...
V této souvislosti je třeba se zmínit o dodání zboží do jiného členského státu a o vývozu. Po vstupu do EU bude ve vztahu k pořizovatelům zboží z členských států Evropské unie dnešní pojem "vývoz zboží" nahrazen termínem "dodání zboží do jiného členského státu", neboli tzv. "intra-komunitární plnění". Tato dodání nebudou zdaňována daní na výstupu, budou považována za osvobozená zdanitelná plnění s nárokem na odpočet, a to pouze v případě, že pořizovatel zboží je v jiném členském státě Evropské unie registrován k dani z přidané hodnoty. Pro uplatnění nároku na osvobození pak bude prodávající subjekt povinen uvést a zkontrolovat platnost DIČ svého zákazníka, které mu bylo vydáno v jiné členské zemi Evropské unie. Pro ověření platnosti DIČ vydaného v jiné členské zemi se čeští plátci daně z přidané hodnoty budou moci obrátit v rámci osobní návštěvy, telefonicky, prostřednictvím poštovní zásilky, faxu nebo e-mailu na finanční úřady nebo příslušný útvar Ministerstva financí ČR (Oddělení 492 - Mezinárodní spolupráce při správě DPH). Při dodání zboží do třetích zemí mimo území Evropské unie bude zachována stávající právní úprava vývozu zboží.
Obecně lze tedy načrtnout tři základní situace uplatňování DPH při dodání zboží mimo území ČR:
1. Dodání zboží do jiného členského státu osobě, která je registrovaná k DPH v jiném členském státě.
Při dodání zboží plátci DPH jiného členského státu se jedná o osvobozené zdanitelné plnění s nárokem na odpočet DPH. Český plátce tak bude dodávat zboží za ceny bez daně, a tyto transakce deklaruje ve svém přiznání k DPH a ve svém souhrnném hlášení (viz dále).
2. Dodání zboží do jiného členského státu osobě, která není registrovaná k DPH v jiném členském státě.
Při dodání zboží neplátci DPH jiného členského státu se jedná o běžné zdanitelné plnění. Český plátce tak bude dodávat zboží přímo za ceny s DPH a tyto transakce řádně přizná a zdaní v rámci svého přiznání k DPH.
3. Vývoz zboží.
Při dodání zboží do nečlenského státu EU, se jedná o osvobozené zdanitelné plnění s nárokem na odpočet DPH, bez ohledu na to, zda-li je pořizovatel zboží ve své zemi registrován k DPH či naopak. Český plátce bude dodávat zboží za ceny bez daně a transakce deklaruje ve svém přiznání k DPH jako vývoz zboží. Nárok na osvobození bude dále prokazován na základě potvrzené celní deklarace.
Odbouráním vnitřních hranic a hraničních kontrol vzniká nutnost zavést nové postupy umožňující kontrolu uplatňování nároku na osvobození od DPH při dodání zboží do jiného členského státu. Za tímto účelem byl v rámci Evropské unie vytvořen komunitární systém výměny informací v oblasti DPH, který prostřednictvím elektronického systému VIES (VAT Information Exchange System) umožňuje správcům daně členských států Evropské unie zkontrolovat, zda dodavatel byl oprávněn osvobodit zdanitelné plnění, a naopak v zemi určení umožnil prověřit, zda pořizovatel nabyté zboží řádně přiznal a zdanil. V souvislosti se zavedením systému VIES v České republice dojde v okamžiku vstupu do EU ke změnám v povinnostech českých plátců DPH obchodujících s členskými státy EU. Pro kontrolu nároku na osvobození transakcí od daně z přidané hodnoty z titulu dodání zboží do jiného členského státu budou plátci daně z přidané hodnoty ze zákona povinni podávat místně příslušnému správci daně vedle daňového přiznání tzv. souhrnné hlášení o uskutečněných intra-komunitárních plněních. Jak konkrétně budeme souhrnná hlášení podávat se, doufejme, včas dozvíme.
K obchodu se zbožím uvnitř EU se bude, při splnění určitých podmínek, vztahovat ještě jiná statistická povinnost, takzvaný INTRASTAT, což je systém sběru dat pro statistiku obchodu se zbožím mezi členskými státy Evropské unie. O tom se však tady řeč nevede, neboť tato problematika je upravena celním zákonem, resp. příslušnou prováděcí vyhláškou.
Toto je tedy letmý exkurz po nové právní úpravě DPH. Více pochopitelně v zákoně samém. Upozorňuji však, že i pro pokročilého studenta zákonných formulací je znění tohoto zákona poněkud kostrbaté a mnohdy na hranici chápání.
Závěrem snad ještě jednu podstatnou informaci. U zdanitelného plnění se uplatňuje základní sazba daně ve výši 19 % nebo snížená sazba daně ve výši 5 % (konkrétně v příloze cit. zákona).
A stejně je ten květen divnej měsíc, když začíná prvním májem.
Jiří Štrupl
Asociace prodejců hudebních nástrojů ČR
Musikmesse International Press Award 2004
Největší novinka
Ableton Live 3.0
Line6 Variax (vítěz)
Steinberg XPhraze
Elektrická baskytara
Fender Highway Nr. 1
Music Man Bongo (vítěz)
Warwick Rockbass Vampyre
Akustické bicí
PDP by DW MX Series
Tama Starclassic Exotix Drums
Yamaha Absolute Nouveau Drums (vítěz)
Činely
Paiste New Signature Dark Energy Cymbals
Sabian Paragon Cymbals
Zildjian K Custom Session Cymbals (vítěz)
Elektrická kytara
Fender Mark Knopfler Stratocaster
Line 6 Variax (vítěz)
PRS Singlecut Trem
Kytarové kombo
Hughes & Kettner Warp 7/212
Line 6 Vetta 2 (vítěz)
MesaBoogie F-100
Kytarový aparát
Ashdown Fallen Angel 180H
Marshall Mode Four 350 (vítěz)
MesaBoogie Road King
Kytarový efekt
Boss ME-50
DigiTech RPx400
Line 6 POD Xt/Pro (vítěz)
Syntezátor
Alesis ION
Moog Voyager
Roland V-Synth (vítěz)
Klávesy - workstation
Korg Triton Series (vítěz)
Roland Fantom S
Yamaha Motif ES (vítěz)
Mixážní pult - live
Midas Verona (vítěz)
Soundcraft MH3
Yamaha PM5000
PA systém
Meyer Sound Milo (vítěz)
Nexo Geo
d&b Q-Series
Mikrofon - live
AKG WMS-4000
Shure SM86
Sennheiser SKM5000/Neumann KK105 (vítěz)
Nahrávací software
Ableton Live 3.0
Emagic Logic 6.0
Steinberg Cubase SX 2.0 (vítěz)
Nahrávací hardware
Korg D32XD
Roland VS-2400CD
Tascam Digital Portastudio 2488 (vítěz)
Studiový efekt (hardware/software)
Emagic Space Designer
Lexicon 960L
TC Reverb 4000 (vítěz)
Groove Box
Akai MPC 1000
Korg Electribe Series (vítěz)
Roland MC 909
Kompletní přehled nominací a vítězů ve 40 kategoriích naleznete na www1.mipa-award.de/2004/winner.htm.
Letos nás také zajímalo, jak se evropští výrobci tváří na rozšíření trhu po našem vstupu do Evropské unie. Drtivé většině to však bylo pohříchu úplně jedno. Na otázku, zda budou prodávat i u nás, většinou odpovídali "proč ne", ale konkrétní plány žádné. Člověk od italské firmy Tamburo mě odkázal na dealera firmy Proel, pod níž spadají, ale ten mi bohužel dodnes neodpověděl, tak uvidíme, zda u nás Tamburo uvidíme :o). Poté, co "žena za pultem" stánku Gabriel Drums z Řecka ani nevěděla, kde je Česká republika, začal jsem propadat depresím. Z nich mě dostali až Pekka Helanen z finských Kumu Drums, který se: "... na náš vstup velmi těší, neboť to velmi usnadní prodej u nás, a rozhodně sem chce nějaké bubny dovézt." (a máme se věru na co těšit), a Birger Schlenstedt, zakladatel a majitel německé firmy Ice Stix. Rozhovor přepisuji tentokrát celý.
Chystáte se na český trh po našem vstupu do EU?
Samozřejmě. Myslím, že Česká republika bude velmi zajímavý trh.
Nebojíte se, že právě u paliček bude velmi silná konkurence?
Popravdě řečeno, ani ne. Naše paličky jsou jedinečné svou konstrukcí. Jsme jediní výrobci na světě využívající dva různé druhy dřeva, což velmi ovlivňuje balanc paliček. My prostě děláme paličky natolik jiné, že s ostatními máme společné jen to, že se s nimi bouchá do bubnu. Myslím, že své zákazníky si najdeme podobně jako v Německu, či Francii, Holandsku, či Dánsku, kde také prodáváme. A tam je konkurence ještě vetší.
Myslíte, že si v Čechách otevřete pobočku, případně tam přesunete část výroby?
Zpočátku zřejmě zkusíme prorazit jen s pomocí dealerů, i když přesnou strategii jsme ještě nepromýšleli. Jak se to bude vyvíjet dál, záleží pouze na tom, jak se nám tam bude dařit.
V Praze je každoročně Hudební veletrh. Je možné, že vás tam potkáme?"
O veletrhu v Praze jsem ještě neslyšel, nicméně pokud se u vás "usadíme", je velmi pravděpodobné, že budeme vystavovat i tam. Ale viděl bych to spíš až napřesrok.
A to už je z letošního největšího světového veletrhu všechno. Doufejme, že se tam za rok podíváme na více novinek. (vr)
Co vy na EU?
Součástí programu redakce během veletrhu bylo kromě ochutnávek nápojů a pokrmů i zjišťování, jak se větší i menší kapitáni zahraničního hudebního průmyslu staví k (nejen) našemu blízkému vstupu do EU, zda od něj očekávají nějakou změnu, která by se jich v pozitivním či negativním slova smyslu dotkla, a co vůbec chystají. Nepříjemným zjištěním bylo, že dotyční mají vesměs dost jiných starostí a někteří dokonce vůbec nevědí, že nějaké země přistupují.
Bernhard Kurzke (Nobels): My se snažíme sehnat distributory ve střední a východní Evropě už několik let a budeme v tom pokračovat, ale že bychom to nějak zahrnuli do svých plánů, to ani ne... Určitě se do ničeho nehodláme hrnout, počkáme, jestli to přinese nějaké využitelné změny.
James Trussart (výrobce kytar): Cože? Aha... Ne, tak to určitě ne. Stejně v Evropě prodám jen pár nástrojů ročně, to pro mě nemá kromě prestiže skoro žádný význam.
Horst Langer (Engl): No, vždyť u vás máme distribuci, ne? Něco nového? Změny cen? To opravdu teď říct nemůžu, zatím nevím. (jc)
Sylvain Gubian - Arturia (Francie)
Vaše firma je velmi mladá, jestli se nepletu?
Ano, existujeme necelé dva roky, v současné době máme na trhu čtyři softwarové produkty.
Ale stačilo to k tomu, abyste se katapultovali do první třídy. Zaměřujete se na softwarové emulace legendárních syntezátorů?
Je to trochu jinak, na začátku byl Storm, což je náš originál - koncepcí i zvukem. Chtěli jsme nástroj s unikátním uživatelským rozhraním a budeme v tom určitě pokračovat. Máme specializovaný tým programátorů, které právě tohle zajímá. Oba Moogy a Yamaha pro nás byly ovšem přitažlivou výzvou.
Ale právě díky nim vás dneska nejde přehlédnout. Nemluvě o nadšených komentářích Roberta Mooga, Tomity a dalších.
Oslovili jsme řadu známých muzikantů, kteří nástroje testovali a podíleli se i na tvorbě presetů. Nadšení jsme nakonec byli všichni.
Za tím úspěchem stojí naše patentovaná technologie TAE (True Analog Emulation). Je to souhrn algoritmů, které zohledňují hardwarově závislé komponenty analogové syntézy, např. nepřesné vlnové průběhy, nestabilitu, hladké souzvuky oscilátorů. V principu jde o to, že místo abychom například analogový filtr jednoduše nahradili digitálním, používáme emulace jednotlivých klíčových součástí analogového obvodu, jako jsou třeba kondenzátory a podobně.
Musím říct, že největším zážitkem je pro mě CS-80V. Už proto, že je ten nástroj skoro zapomenutý, a přitom byl asi absolutním vrcholem analogové éry. Jen mi v presetech chybí slavné "Zappovy" žestě z alba Sheik Yerbouti.
Nejsou v demoverzi - Zappovy hudebníky jsme samozřejmě nevynechali. Ten nástroj má ovšem neuvěřitelné možnosti a určitě je hodně věcí, které se do presetů nedostanou.
Má pro Arturii nějaký význam to, že do EU vstoupí za měsíc řada nových zemí?
To se musím zamyslet... No, řekl bych, že spíš ne. Jedno ovšem vím určitě: Arturii to nezboří! (mj)
Jonas Baumbach - Steinberg (Německo)
Znamená pro vás něco fakt, že se v květnu Evropská Unie rozšíří o nové členské státy?
Je to jistě významné pro Unii jako celek, ale pokud se ptáte, jestli se to nějak projeví v naší firmě, tak musím přiznat, že o ničem speciálním nevím. Ve všech těchto zemích máme své dealery, takže budeme prostě pokračovat v dosavadních obchodních vztazích. Naše strategie je obecná a nemyslím si, že by rozšíření EU přineslo její podstatnou revizi.
Odpadnou celní bariéry. Může se to nějak projevit na cenách vašich produktů?
O tom je těžké spekulovat. My prodáváme za stejné ceny po celé Evropě. Dealeři mají své marže, které představují cenový nárazník, a je především na nich, jak tenhle prostor kontrolují. Nějaké dramatické změny se nejspíš očekávat nedají.
Cubase je u nás možná nejvíc užívaným HDR softwarem. Většinou jde ovšem o crack - a tenhle stav asi ještě nějakou dobu potrvá.
Myslíte, že jen nějakou dobu? Samozřejmě o tom víme a samozřejmě se nám to nezamlouvá. Ale je to bohužel problém, s nímž se musí potýkat všichni producenti softwaru, a máme jen dost omezené možnosti to účinně ovlivňovat. Víte, ono nejde jen o hackerské cracky, ještě závažnější jsou falzifikáty, které se ve velkém lisují v Číně a dalších asijských zemích, odkud se distribuují do celého světa. A dělá se to na profesionální úrovni.
Proti takhle organizovanému černému trhu se asi špatně bojuje.
Je to na dlouho. My vymýšlíme dokonalejší typy ochrany a oni je zase odborně likvidují. Proto taky klademe důraz na systém firemní podpory, poradenství a bonusů, k nimž mají na webu přístup jenom registrovaní uživatelé.
Microsoft u nás před pár lety nabídl výměnu ilegálního software za zvýhodněnou cenu. Co takhle uvážit něco podobného?
Na to už je pozdě. Nemůžeme v rámci EU diskriminovat část trhu tím, že zvýhodníme jinou. Výsledkem by byla jen nákupní turistika. Kromě toho je otázka, jestli by "zvýhodněná" Cubase byla stejně přitažlivá jako Windows - je tu přece jen velký rozdíl v základní hladině.
Je tu ovšem i rozdíl v příjmech: pro nás je váš software fakticky několikrát dražší než třeba pro Němce. Takže se s tímhle stavem asi momentálně musíme smířit - my i vy.
Vypadá to tak.
Mimochodem, jak jste na tom s počtem cracků v Německu?
Doufám, že přece jen o něco líp... (smích) (mj)
Stefan Kühn - Sound Service (Německo)
Změní se pro vás něco přístupem nových států do Unie?
Samozřejmě, že změní. Tím, že odpadne zbytečná agenda a papírování, se může velice zrychlit obchod. A my toho určitě ihned využijeme. Už od prvního května začneme v České republice distribuovat naše značky, jako jsou ESP nebo Tech 21, takže se muzikanti mohou těšit. (jt)
Robert Giner - D. A. S. Audio (Španělsko)
Změní se pro vás něco přístupem nových států do Unie?
Rozšíření trhu samozřejmě vítáme, i když u vás už nějakou dobu jsme. Zrychlí se ale expedice zboží, které nebude nikdo zdržovat na celnici, odpadnou také celní poplatky, papírování a tak dál, což všechno potěší především koncové zákazníky. Pro obchodníka je výhodné mít větší prostor. Konkrétně my máme tu výhodu, že jsme ze Španělska a velice jednoduše se nám tak komunikuje s jihoamerickými zákazníky. V EU je to ještě o to jednodušší, že je jednotná legislativa.
Hodně se ale změní především pro vás. Měla by se zlepšit infrastruktura a komunikace. Španělsku (ale i jiným chudším zemím, jako je Irsko) vstup hodně prospěl. Před vstupem do Unie jste se z jednoho konce země dostali na druhý za dva dny. Dnes je to otázka několika hodin. A to také byznysu pomáhá - ten hudební nevyjímaje. (jt)
