Již třetí ročník nejen hudebního veletrhu se odehrál v Modřanech v Praze na začátku září. Pořadatelům počasí přálo, a tak nic nebránilo jen v tričku si užít jak skvělé prostory nové prodejny kytary.cz, industriální výstavní halu, tak i náladu v kotli před koncertními pódii.
Pro ty z vás, kteří se do Modřan nedostali, bychom rádi přiblížili atmosféru koncertů, workshopů... Program byl opravdu nabitý a z per Vladimír Dvořáka a Tomáše Pavelky můžete trochu oné atmošky nasát. Třeba až zase nadejde za rok podzimní čas, budete vědět, co s jedním z prvních zářijových víkendů. Protože by bylo škoda, kdyby nebyl čtvrtý ročník. Určitě bude.
Dojmy z pozdně odpolední návštěvy posledního, nedělního dne Festiwallu 2018 jsou vesměs pozitivní. Firma kytary.cz, která, nejen svými prostory v Praze Modřanech, tuto akci zaštiťuje, se pokusila nahradit zrušené pražské hudební veletrhy kombinací veletrhu a hudebního festivalu. Velmi dobrá návštěvnost i posledního dne svědčí o dobře zvoleném formátu a úspěchu celé akce. Absenci výstavních stánků firem zvučných jmen vyvážila větším podílem tuzemských výrobců. Hala Sound Galery byla věnována převážně jim. Nevím, jak to kdo má, ale mně dělá pohled na hudební nástroje vyrobené v našich končinách vyloženě dobře. Obdiv zaslouží nejen opravdu filigránská práce na designech kytar Jiřího Mázla, exkluzivní materiál baskytar Vlček či nástrojů Aleše Vychodila a nekonvenční tvary kytar Ondřeje Vlka, ověřené nástroje Jana Vlasáka, jehož firma Vivian kromě nástrojů nabízí i jakostní kytarové reproboxy z masivu. K vidění a slyšení byly ale i české zesilovače či snímače. Díky neustálému testování nástrojů hladina hluku v hale sice nedovolovala jaksi detailnější poslech, ale oku lahodící produkty byly všude kolem.
České kytaře byl shodou okolností věnován celý poslední den, kdy se kromě každodenních workshopů a seminářů největší prostor dvou velkých pódií stal příležitostí pro živě vystupující legendy české kytary. Ať už to byl blok spojený s křtem instrumentálního alba skvěle znějícího Michala Pavlíčka, zajímavé setkání klasické legendy Jiřího Jirmala se Stanislavem Barkem nebo feelingem nabitý set Luboše Andršta. Vyvrcholením celého večera byly desetiminutové bloky výrazných osobností české kytary, doprovázené společnou, a mimochodem skvělou rytmikou Tomáše Uhlíka (bg) a Ondřeje Pomajsla (dr). Kromě již zmíněného Michala Pavlíčka a Luboše Andršta se čistě instrumentálně představil Petr Janda, kterého účast v tomto „klubu“ evidentně velmi potěšila, a s chutí odehraná skladba Stýskání patřila k tomu nejlepšímu, co ten večer zaznělo. Očekávané a nadšeně přijaté bylo také vystoupení Miloše Dodo Doležala s poctou Jimi Hendrixovi nebo progresivní pojetí představitele mladé generace skvělých kytaristů - Ronyho Janečka. Na úplný závěr večera se většina jmenovaných spojila prostřednictvím skladby Sluneční hrob v pozdrav další české legendě - Radimovi Hladíkovi.
„V kytarách“ (jak se v Modřanech lidově říká) se dějí věci. Původně poměrně malá firma se rozrostla do rozměrů, o kterých se nám tady Praze ani nesnilo. Svědčí to o tom, že v Čechách je popularita moderních hudebních nástrojů stále na vzestupu. Lidi nakupují nástroje a aparatury jako o život a díky tomu pak mohou probíhat podobné akce jako Music Festiwall. V letošním roce to bylo navíc okořeněno přestavbou skladové haly na veliký showroom, který snese srovnání s těmi zahraničními. Na sobotním programu Festiwallu mě zaujalo nejvíc vystoupení kapely Tosca a prezentace kytarových krabiček Nexi. Nejprve bych chtěl pochválit pořadatele, že vše probíhalo podle časového plánu a bylo zajištěnoi i občerstvení. Nikde se netvořily žádné velké fronty a v dychtivých obličejích starších i úplně mladých rockerů bylo vidět, že to všechny velmi baví. Prezentace kytarových krabiček Nexi probíhala uvnitř haly s kytarami na menším pódiu v levém zadním rohu. Na kytaru hrál bluesrockový kytarový virtuos Ron Huisen z Nizozemska. Hrál na kytaru Fender Stratocaster se třemi singly. Za zády měl lampový zesilovač Blackstar, o reverby a delaye se mu staral multiefekt Line 6. To, co mělo všechny zajímat, ale leželo před ním na zemi. Byl to nový systém pedalboardu s kytarovými krabičkami. Tenhle, nebál bych se říct revoluční, systém je založen na jednoduché myšlence: mít možnost bez přepojování kabelů přehazovat doslova za chodu krabičky mezi sebou, a to jak originál Nexi, tak i úplně jakékoli jiné. Ron to demonstroval několikrát, všechno fungovalo, jak má. Po prezentaci Ron zůstal na pódiu a trpělivě on sám i český manažer této značky odpovídali na zvídavé dotazy. O tomhle systému určitě ještě uslyšíme a těším se, až budu moct udělat na NexiI nějakou recenzi. Druhý významný bod sobotního večera se přiblížil a já jsem spěchal, abych stihl začátek vystoupení progresivní metalové instrumentální kapely z Velké Británie Tosca. Ústřední postava a zakladatel téhle kapely je virtuózní kytarista Rabea Massaad. Kdo sleduje na YouTube kanál Andertons (velký prodejce hudebních nástrojů v GB), pro kterého dělají video recenze Chappers & The Captain, tak ho jistě zná. Kapela Tocsa spustila venku na velkém pódiu v osm a předvedla to, co se vídává jen velmi zřídka. Naprosto dokonalá hudební produkce, ale ne strojově přesná. Bylo to živelné a zároveň dokonalé. Přirovnal bych to kvalitou k vystoupení kapel Steva Vaie nebo Joea Satrianiho. Opravdu mě to dostalo, nečekal jsem něco takového. A řekl bych, že živé vystoupení se mi líbilo ještě víc než jejich studiové nahrávky, které jsem vlastně až poté vyhledal. A to hráli jen ve třech! Bicí, baskytara, kytara. Děkuji kytarám.cz za zprostředkování takového zážitku.
