V listopadu loňského roku se uskutečnilo turné projektu, který je možné označit jako průkopnický. Spojit bicí nástroje jako hlavní složku s hudbou, která zůstává ve formě srozumitelných a poslouchatelných skladeb – to je úkol opravdu novátorský.
Za projektem stojí bubeník Martin Vajgl, který přišel s nápadem připravit s přizvanými hosty koncertní program, složený z původní instrumentální hudby pro bicí a klávesové nástroje. Kromě něj tedy na koncertech vystoupili další bubeníci – Klaudius Kryšpín, Tomáš Kašpar a také legenda domácího jazzového piana Zdeněk Zdeněk.
Muzikus byl jedním z hlavních mediálních partnerů celého turné, a není proto až tak s podivem, že právě v tomto čísle nacházíte jako speciální přílohový bonus další výsledek „bubnové vlny“ DVD Evening for the Advanced se záznamem koncertu této čtveřice v pardubickém klubu Divadlo 29. Je tedy důvod k tomu ohlédnout se s Martinem za tímto koncertem i za celým turné.
Asi bychom měli začít tím, že představíš přizvané hosty a osvětlíš trochu, proč jsi pozval do projektu právě je.
Drumwave se účastnily osobnosti, kterých si opravdu vážím, a přiznám se, že třeba v případě Zdeňka Zdeňka jsem vůbec netušil, jak mou nabídku přijme. Ovšem přestože je to naprosto geniální pianista a uznávaný skladatel, byl ochoten hrát moje často velmi nepianisticky napsané skladbičky a v nich ty divné klávesové party. Chtěl jsem totiž v repertoáru Drumwave použít klávesy nejenom jako prvek, který dodá koncertu harmonickou a melodickou složku, ale zároveň jako takový další bicí nástroj, který různě bublá, vrčí, kroutí se a tak.
Jinak si myslím, že ani Zdeňka Zdeňka ani Klaudu Kryšpína není třeba představovat, jsou to oba výrazní hráči naší scény, oba dnes už svým způsobem legendární. Tomáš Kašpar možná pro spoustu lidí není tak známý, i když například pro příznivce projektů Pink Floyd Tribute Filipa Benešovského je to známá persona. Jinak v současnosti hlavně hraje v Norsku. Musím říct, že také on je veliká muzikantská osobnost. Skládá vlastní hudbu, o bicích uvažuje jako o malém orchestru a jsem rád, že i on do projektu šel. Dostal jsem na něj před tím od určitých lidí tip a jsem rád, že vyšel. Skvělou ukázkou jeho hráčských i autorských schopností je rozsáhlá skladba Mobilis in Mobili, kterou na koncertě sólově hrál a je i na DVD.
Klaudius Kryšpín se zase představil dvěma sólovými výstupy se skladbami od Venduly Kašpárkové, z nichž jednu skladbu najdeme právě na koncertním sestřihu.Je to velmi propracovaná a energická muzika a bubeník v ní má hodně prostoru. Klauda má svoje bubenické party perfektně promyšlené do posledního úderu a představuje se v nich jako technicky úžasně disponovaný a precizní hráč.
Jak jsi vlastně skladby připravoval? Psal jsi doslovné partitury, nebo měly spíš volnější formu, kterou jste dodělávali společně?
Skladby vznikaly ve formě demosnímků. Nahrál jsem většinou dvě soupravy přes sebe a troje nebo čtvery klávesy, případně ještě elektronické bicí. Nahrávky jsem potom dal klukům a na zkouškách jsme je dotáhli do finální podoby pro naše obsazení. Problém byl ovšem v tom, že jsem se v tom invenčním rozmachu pustil do vrstvení dalších a dalších partů kláves a po Zdeňkovi jsem pak chtěl, aby mi to uhrál všechno sám a zároveň... Zpětně znovu obdivuji, co všechno z mnou navrstvených klávesových partů dokázal zahrát najednou. Často to jsou dost protiběžné záležitosti, hlavně basové party vůči rytmizovaným akordům. V jedné věci jsme nakonec použili pro basový part zasmyčkování fráze – je to asi nejjazzovější skladba koncertu – Tribute to A.
Zamýšlíš s projektem Drumwave něco dál?
Pro mě především až vydáním koncertního DVD, ke kterému dochází teď, končí ta první etapa. Takže až teď můžu kapitolu uzavřít, bilancovat a případně začít přemýšlet o tom, co bude dál. Od samého začátku mluvím o více „vlnách“, tedy rád bych v projektu pokračoval. Chtěl bych určitě zachovat základní myšlenku Drumwave: dělat muziku s velkou expozicí a využitím bicího instrumentáře, ale zároveň neopustit rovinu harmonickou a melodickou, rovinu písniček a skladeb. Celý večer hrát s partou bubeníků valící se patterny bez formy by mě asi nebavilo. Baví mě psát muziku bez omezení. Proto naopak uvažuji o rozšíření té „nebubnové“ složky nástrojů v Drumwave. Také bych chtěl do věci víc zakomponovat perkuse a celkově víc vypíchnout tu jemnější zvukovou složku. Nechme se překvapit. Každopádně dnem vydání DVD Evening for the Advanced byly spuštěny nově přestavěné webové stránky, na kterých zájemci postupně najdou nejčerstvější informace o chystaných záležitostech.
