Pod tajuplným názvem Fabrica Atomica přivedl v dubnu letošního roku po dlouhé nahrávací pauze na svět své nové album zpěvák, muzikant a soběstačný autor Oskar Petr. Bez zbytečného přehánění a nadsázky se s největší pravděpodobností právě tohle album určitě stane jedním z nejvydařenějších a nejsilnějších titulů letošního roku. Spojuje přirozené invenční písničkářství Oskara Petra s rafinovaným moderním aranžmá a zvukovou hravostí producenta Milana Cimfeho.
"Písně vznikaly s kytarou," popisuje Oskar Petr, "až na jednu, která se jmenuje Námořníček a byla složena u klavíru. Jsou to vlastně věci, které si může kdykoliv, kdokoliv zahrát sám se španělkou. Původně bylo písniček zhruba čtyřicet, vybrali jsme z nich pětadvacet, které jsme ještě jednou eliminovali na patnáct.
S Milanem Cimfem jsme postupovali tak, že jsme písničky začali zpracovávat nejdřív u něj doma a v malém studiu vzadu v Sonu. Vznikla tak dema pro další práci. Na nich jsme si ujasnili, které věci se musejí nahrát živou kapelou. Původně jsem měl v plánu dát dohromady lidi a celou desku nahrát ve studiu živě. To se mi ale nepodařilo, protože lidi, které jsem chtěl, neměli čas. Když ho zase třeba měli, neměli ten pravý zájem začít právě od písně. Krom toho nebylo pořádně kde a jak písničky nazkoušet. Tak jsem zvolil tu cestu, že některé věci zpracoval do základní podoby sám Milan a na některých jsme se podíleli spolu, a pak je přicházela nahrávat řada nejrůznějších muzikantů. Jiné jsme nazkoušeli zevrubně u Káji Maříka až před točením nahoře v Sonu."
Na novince Fabrica Atomica se podílela skutečně pěkná řádka muzikantů, jako třeba bubeník Martin Vajgl, kytarista Olda Krejčoves, basy vesměs nahrával Milan Cimfe, na akustické strunné nástroje hraje Petr Ostrouchov. Ale do studia zavítali i Pavel Fajt, Kája Mařík, Karel Holas, David Koller, Marek Žežulka a další. Oskar Petr dodává: "V podstatě to odpovídá tomu, jak šel čas. Písničky se postupně připravovaly a točily a do studia byli na nahrávání zváni nejrůznější muzikanti. Ta věc Nebezpečnej vrah, kde bubnuje David, se musela odložit na příště, z poloakustické věci á la CSN&Y se vyklubal až moc hard and heavy zvuk."
Pestré muzikantské společenství ještě podtrhuje stylovou a zvukovou pestrost nového alba Oskara Petra. V hlavě ústředního protagonisty se už ovšem rodí i sestava živé koncertní formace, která by měla studiovým písničkám z alba vdechnout život na pódiu.
"Myslím, že tahle deska by mohl být pro mě takový odrazový můstek," potvrzuje Oskar Petr, "nechtělo by se mi dalších sedm nebo osm let sedět doma."
A jak dešifrovat záhadný název Fabrica Atomica?
"Je to věc, kterou si vlastně musím ujasnit i já sám. Hledám na ni odpověď, ale ta odpověď je zatím velice široká. Na desce je jedna skladba, která se tak jmenuje a která vznikla po nápadu nazvat takhle celé album. Vznikla přímo ve studiu koncem minulého roku. Je ale poněkud pesimistická, malinko zavání koncem světa. Samozřejmě že konec světa někdy přijde, a i když my ho nezažijeme, měli bychom si dávat větší pozor na to, abychom ho nepřivolali dřív, což prozatím děláme."
