Kapela Flecktones hraje muziku pro "fajnšmekry". Kdo se namanul v pátek večer 8. 11. v průchodu Lucerna Music Baru, nezůstal na pochybách, že se zde děje něco zcela mimořádného. Ani mrazivý průvan nezlomil vůli nadržených čekatelů, koneckonců, čeština zde zněla téměř méně nežli angličtina, znak toho, že jazzový festival Agharta má na celém světě své publikum, které ví, zač je toho v dobré muzice loket. Když jsme pak jaksi prosákli do vyhřátých útrob podzemí, začly se dít věci!
Čtveřice jazzových virtuozů předvedla tříhodinový nářez, jaký často neuslyšíte, bez přestávky! Byla to kontinuální exhibice mistrovsky zvládnutých nástrojů. Dali jsme si záležet, aby nám neunikla ani myš, a přesto (či snad právě proto?) se nám povedlo přijít o šéfa kapely a hlavního protagonistu večera - Bélu Flecka. Jeho světoznámá hláška o tom, jak přesvědčí svět, že bendžo má v jazzu co dělat, alespoň mně zůstane právem nadobro vryta do paměti. Jednoduchým nedorozuměním se stalo, že nám zmizel těsně před zahájením rozhovorové ofenzívy, a tak jsme se vrhli na zbývající členy kapely. Nicméně, každý z těchto muzikantů (Jeff Coffin - saxofon, flétna; Futureman - bicí a jeho bratr Victor Wooten - basa) je - právě tak jako Béla - osobností natolik svébytnou a zajímavou, že vskutku nebylo čeho litovat. Už můžete začít sypat popel na svou hlavu, pokud jste tam nebyli!
Tak tedy první otázka. Objevil ses na zhruba stovce různých nahrávek. Můžeš mi říct, s kým z těchto muzikantů se ti nejlépe spolupracovalo?
Myslím, že asi nejlépe se mi hraje s Flecktones. Kromě toho mám ale také své projekty, kde hrají muzikanti velmi vysoké technické úrovně. Je to muzika od Flecktones podstatně odlišná, vskutku hodně náročná. Také se mi hrálo velmi dobře s Maverickem a některými country kapelami.
Mimo jiné vyučuješ na své "klinice" a četných kursech hudbu. Preferuješ více cvičení před živou hrou?
Miluji tyto kursy, je velmi důležité předávat své zkušenosti. Tedy, obojí je velmi důležité, ovšem neexistuje žádný předmět jako hraní naživo, či podobně. Dle mého názoru, cvičení je potřeba vždy, je to věčný úděl muzikanta. Ale přesto si myslím, že důležitější je hrát živě. Je to vždy něco zcela nečekaného, každý koncert přináší fůru nových zkušeností. Například já cvičím stále, i cestou během turné. A samozřejmě že samotný koncert je vlastně taky perfektním cvičením, že jo. Zkouším nové věci, nové postupy, zkouším úplně nové cesty, neprobádaná ladění apod. Takže obojí je velmi důležité.
Jaký druh hudby a nástroje vyučuješ?
Já učím každého, kdo se chce něco naučit. Dokonce na jakýkoliv nástroj! Mými hlavními předměty jsou jazz, improvizace, skladba, harmonie, hudební teorie, i taková zvláštnost, jako je "Jak poslouchat hudbu", to všechno mi přijde velmi důležité, to by správný muzikant prostě měl umět.
Hrál jsi s takovými osobnostmi, jako je Chick Corea, Van Morrison, Dave Matthews Band, atd. Máš mezi nimi nějaké dobré přátele?
Samozřejmě že mám. Např. s Chickem Coreou jsme velmi dobří přátelé a seznámili jsme se ještě před tím, než jsme spolu začali hrát. Byl jsem totiž jednou na jeho varhanním koncertu, což bylo absolutně skvělé. Podobně jsme přátelé s kluky od Davea Matthewse. Jsou to vynikající muzikanti a taky bezva chlapi. Vítám každou příležitost, kdy si s nimi mohu zahrát, je to skvělá zkušenost.
A co tvá úplně nejlepší a úplně první skupina?
No - nejlepší, to je velice široký pojem. Ti tři kluci, co s nima hraju každý večer, jsou asi to nejlepší, co jsem na této planetě potkal. A první? Jedním z mých učitelů ve Státech byl Arthur Lagassee, bohužel nám na hraní zbýval jen čas oběda. Ale byli jsme velmi blízcí přátelé, dal mi množství inspirace.
A co tvé hudební nástroje, sbíráš třeba nějaké starší, vzácné kusy?
Ano, sbírám, navíc jsem čerstvým firemním hráčem firmy Yamaha pro tenorsaxofon. Např. její poslední model je opravdu skvělý saxofon. Ale mám i tenorsaxofony různých jiných značek, podobně nějaké altsaxofony, sopránsaxofony, flétnu Yamaha, klarinet, basklarinet, apod. A tohle bych ti rád ukázal (pár tónů na maličkou pikolu). Koupil jsem si to nedávno za pár šupů, ale hraje to pěkně, je to sranda. Rozhodně nemohu říct, že sbírám nástroje jen proto, že je sbírám. Na všechny své nástroje hraju. Myslím si, že na nástroj se má hrát a ne aby stál ve vitríně. Mám například báječný, "nadzvukový" King altsaxofon, velmi vzácný kousek a pokouším se ho prodat, protože jsem přesvědčen, že na nástroj se má hrát a já ho nevyužiju. Pokud se týká značek nástrojů, které používám při koncertu, je to Yamaha tenorsaxofon (především), Selmer altsaxofon, Selmer sopránsaxofon, Yamaha flétna a plátky Vandoren.
Rád bych se tě zeptal na Iana Andersona a Jethro Tull, jak se ti jejich muzika zamlouvá?
Je skvělá, tuto hudbu miluji. Dá se říci, že jsem na ní vyrostl. Ve svých kursech se velmi často setkávám s dotazy posluchačů na Ianův styl hry a snahou se mu přiblížit. Celá řada mých posluchačů zbožňuje Jethro Tull, jako hudbu svého mládí. Mne osobně hodně oslovuje jejich skromnost. Na rozdíl od pompézních come-backů svých stejně slavných současníků, totiž Jethro Tull v žádném případě neorganizují mamutí turné s vyprodanými fotbalovými stadiony. Naopak jsou ochotni přijet do sebemenšího klubu a hrát pro pár nadšenců, doslova za pár šupů. Ostatně byli bezpečně i tady u vás v klubech, vím, že sjíždí celou Evropu (pozn. tazatele - jedno z nejoblíbenějších měst Jethro Tull u nás je Jeseník). Ian je velký člověk a muzikant, velmi si jej vážím.
Občas hraješ současně na dva saxofony, můžeš nám to trochu přiblížit?
Ano, baví mne to, je to zajímavé, ale není to až tak náročné, jak to vypadá. Vlastně jde o něco podobného, jako když pianista hraje dvěma rukama, jenom musíš dost přizpůsobit hubu (smích) a hlavně mít zatraceně dobré plíce, protože udýchat to není fakt žádná sranda, zvláště ve vrcholech sóla, však sis mých častých nádechů jistě všiml. Kromě toho si dávat pozor na to, co která ruka má hrát, aby z toho nevylezl nesmysl, ale smysluplný dvojhlas. Já podobně zase nemohu pochopit, jak je možné hrát na varhany nejen dvěma rukama, ale dokonce ještě nohama!
Všiml jsem si, že používáte in-ear monitory, co nám o nich můžeš říci?
Ano, in-ear monitory jsou super! Mám s nimi jen pozitivní zkušenost. Jsou opravdu mnohem lepší než klasické odposlechy. Každý z nás používáme vlastní mix, takže máme možnost si dát tyhle odposlechy do uší a je to vážně bezkonkurenční. Kromě toho máme na podiu víc místa, nepřekáží nám pod nohama odposlechy, o které se můžeš při náruživém sólu vcelku snadno přerazit.
Co bys doporučil jako svůj oblíbený recept, který připravuješ pro sebe a své přátele?
Moje rodina z matčiny strany je ze Sicílie. Takže je logické, že mým oblíbeným druhem jídla jsou těstoviny. Tohle se jmenuje Meen pasta. Nejprve si vyrobíš přílohu a masové či bezmasé koule. Připravíš si olivový olej, mleté maso, česnek, cibuli, čerstvou bazalku, čerstvé oregano a semena fenyklu. Část česneku, cibuli a fenykl zamícháš do oleje, začneš zahřívat až do zlatova, pak přidáš čerstvou bazalku a oregano, máš-li rád sladké, přidáš trošku cukru, zhruba čajovou lžičku a přidáš sýr Romano. Dále černý pepř, pálivou papriku, můžeš přidat i zeleninu typu cukína. Tak vyrobíš omáčku. Pak vezmeš maso nakrájíš na kostičky, navlhčíš olejem, smícháš se zbytkem česneku, přidáš oregano, bazalku, fenykl, z toho všeho vyrobíš v ruce malé koule, které opražíš na oleji a necháš vychladnout. Potom se zamíchají do připravené sauce. Bomba! Bože, jaký já mám hlad! (velký smích)
Co si myslíš o vegetariánech?
No, já jsem taky vegetarián. Nemám žádný důvod, cítím se prostě líp, když sním maso, je mi těžko. Ale vlastně jakákoliv záminka k tomu je dobrá (smích). Samozřejmě netvrdím, že už nikdy nic masitého nesním, to je nesmysl!
Jeffe, mockrát ti děkuji za perfektní rozhovor, muzika je fantastická a vy taky!
Jo, díky moc! Strašně se mi tu líbí a doufám, že se zase brzy setkáme, jste perfektní jazzové publikum, děsně dobře se nám tu hraje, opravdu!
