Isaiah „Ikey“ Owens je asi nejméně nápadným členem nejpopulárnější progresivní rockové kapely současnosti The Mars Volta. Přesto již přes deset let tvoří důležitou součást unikátní výbušné směsi této skupiny vedené zběsilým tvůrcem Omarem Lopezem-Rodriguezem.
Rozhovor s Ikeyem jsme pořídili u příležitosti koncertu Mars Volta v pražském klubu Roxy (psáno pro časopis muzikus 2/2009, pozn. red.), a ač se při něm často dušoval, že artrockové manýry jsou mu dočista cizí, svůj rozsáhlý efektový park nám fotit nedovolil: „Někdo by mohl okoukat mé nastavení.“ Tak tedy vážení plagiátoři, nechte si zajít chuť
Na jaké nástroje vás dnes uvidíme hrát?
Mám tu s sebou Wurlitzer, Moog Little Phatty, Korg TR a varhany Korg CX3.
To je zajímavá kombinace analogových i digitálních nástrojů. Jaké vlastně preferujete?
Nemám v tomto ohledu vůbec žádné preference. Vybírám si nástroje podle toho, jak se hodí k tomu, co zrovna potřebuji. Když hraji s Mars Volta, digitální varhany fungují lépe než pravé varhany. Zkoušel jsem ve studiu hrát i na Hammond B3, ale CX3 se k našemu zvuku hodily prostě nejvíc. Piána mám nejradši analogová. Ale jinak používám jak digitální, tak analogový syntezátor. Každý má zvláštní kouzlo.
Všechny nástroje na pódiu jsou vaše?
Ano. Někdy si i půjčuji, ale na tomto turné beru všechno s sebou.
Ptám se, protože takový Wurlitzer se vám musí na cestách docela dost rozlaďovat.
To je pravda. Ale vozím si s sebou i velmi schopného technika. Neustále se o něj stará a pravidelně ho ladí. Často také ten nástroj posílám do servisu, takže je opravdu ve špičkovém stavu. S rozlaďováním Wurlitzeru jsem měl dříve problém i při samotném hraní na pódiu. Musel jsem kvůli tomu dokonce změnit techniku hry. Teď do toho tolik nemlátím a všechno je v pořádku.
Jaký máte vlastně model?
Sám to přesně nevím. Nejspíš to bude model 214 nebo 214A. Mám dva stejné a každý hraje jinak.
Jaké efekty používáte?
Mám tu Ibanez Delay, novou verzi Boss RE-201 Space Echo, která se vyrábí jako pedál (originální analogový model je značky Roland, pozn. autora). Na Wurlitzeru mám dále Moog Moogerfooger MF103 12 Stage Phaser. Korg má vestavěné efekty, které používám a které mi stačí.
Někdy se mi stává, že váš zvuk nejsem ihned schopný rozeznat od zvuku kytary.
Je to hodně i způsobem hraní, ne jen tím, že používám ty kytarové efekty. Prostě mám rád kytaristy. Hodně je poslouchám a na mém stylu se to odrazilo.
Ve studiu používáte stejnou výbavu nebo preferujete jiné nástroje a efekty?
V podstatě se držím té koncertní sestavy. Na deskách hraji především na varhany a Wurlitzer. Občas ve studiu použiji i Hohner Clavinet, který s sebou na koncerty většinou neberu.
V jednom rozhovoru jsem se dočetl, že vás Omar Rodriuguez nechává nahrávat části skladeb naslepo, aniž byste vlastně věděli, co přesně nahráváte.
To je pravda. Doufal jsem, že se to změní, ale zatím je to nakonec vždycky překvapení. Snad na nové desce bych se měl podílet trochu víc, ale u Omara jeden nikdy neví.
Jak tedy vypadal proces nahrávání desky Bedlam in Goliath?
Bylo to jako vždycky. Přišel jsem do studia jen na chvilku a nahrál jsem do krátkých úseků Wurlitzer, varhany nebo nějaké ruchy. Nahrávání Bedlam in Goliath mi zabralo asi tak půl dne. Přišel jsem, nahrál jsem to, a výsledek jsem slyšel až později. Nejsem součástí celého nahrávacího procesu. Ve studiu si víc užiji při nahrávání s novou kapelou Free Moral Agents.
Vaše hra s Free Moral Agents mi přijde diametrálně odlišná od té s Mars Volta.
Mars Volta je kytarová kapela. O klávesy tu vůbec nejde. Jsou někde ve druhé, třetí řadě. Nedostávám příliš volného prostoru, abych toho moc předvedl. Nejvíc zabírá kytara, a našláplé bicí. S Free Moral Agents je to jinak. Můžu si dělat, co chci. Je to spíš klávesová než kytarová kapela.
Předpokládám, že i nahrávání potom vypadá jinak.
Všechno probíhá v kolektivním duchu. Někdy se sejdu s vokalistkou a snažíme se s něčím přijít. Když jsem na turné, kapela zkouší beze mě a dává dohromady nové nápady. Snažíme se co nejvíc spolupracovat. Něco píšeme i každý sám, ale většina toho vzniká vzájemnou spoluprací. Hodně věcí dělají i bubeník a basák. Je to velmi otevřený přístup.
Zůstanete s Agents pouze ve studiu nebo můžeme očekávat i koncerty?
První koncerty jsme měli mít už v létě. Bohužel jsme museli všechna vystoupení zrušit, protože mi onemocněl otec. Chtěl bych se ale podívat do Evropy co nejdříve. Zrovna nám vychází dvanáctipalcový vinyl s remixem Tony Allana, který bychom tak chtěli podpořit. Snad na jaře bude čas.
Vaše hra s Mars Volta byla vždy velmi divoká a experimentální, s Free Moral Agents se zase vracíte spíš k soulovému pojetí. Jaké jsou vůbec vaše hudební kořeny?
Od malička jsem se věnoval hudbě, hlavně té klasické. Hrál jsem deset let na tubu a basový pozoun. Naučil jsem se díky tomu dobře číst noty a orientovat se v hudbě. Od čtrnácti let jsem hrál v nejrůznějších rockových kapelách, což byla skvělá škola. Naučil jsem se toho hodně o fungování akordů, ale hlavně jsem zjistil, co mě v hudbě baví. Takže nejlepší školou je pro mě rocková kapela.
Měl jste v té době nějaké vzory?
Je toho spousta. Nechávám se ovlivňovat vším možným. Hodně mě zaujal producent Charlie Dentel. Líbí se mi všechno od Herbie Hancocka nebo King Sunny Ade. Pokud jde o klávesové vzory, mám hrozně rád všechny hráče, kteří hráli se Santanou. Jinak poslouchám kvanta staré i nové hudby. Obrovský vliv na mě má hip-hop, který je velmi jednoduchý a od hráče vyžaduje velikou disciplínu, což je výborná vlastnost. Hodně mě baví i reggae.
Od klávesisty progresivní kapely bych očekával spíše lásku k Ricku Wakemanovi.
Ricka Wakemana vůbec nemusím. Nikdy jsem se nestal velkým fandou progresivních klávesáků a vlastně ani progresivního rocku. Snad až na Pink Floyd. Když jsem přišel do Mars Volta, nebyla to vůbec art rocková kapela. Když mám náladu, tak si pustím starší desku Yes, je tam plno skvělých muzikantských výkonů, ale sám bych tolik not takovou rychlostí hrát nechtěl, vůbec nemám zájem o takové hraní. V Mars Volta na to konec konců není ani místo. Mám raději BenmontaTenche, který hraje s Tomem Pattym. Jeho přístup je mi blízký. Miluji hudbu, kterou děláme s Mars Volta, ale klávesové party se snažím udržet velmi jednoduché.
Takže vám nevadí, že jste neustále ve stínu ústřední dvojice?
Vůbec mi to nevadí. Naše hudba existuje pouze jako celek a já jsem jeho součástí. Snažím se vyjádřit hudbou, která je mnohem důležitější než nějaké osobní preference. Hudba je to jediné, na čem s Mars Volta záleží. Když lidé přijdou na náš koncert, udělám všechno pro to, aby se dobře bavili. O to mi jde.
Měl byste na konec nějakou radu pro mladé muzikanty?
Hlavně moc necvičte. Ani já moc necvičím.
Ehm...
Ne, vážně, hraní je mnohem důležitější. Snažím se hrát, co nejvíc to jde.
Klávesy u The Mars Volta
Ač je Isaiah Owens jediným stálým klávesovým hráčem kapely, není vůbec jediným, kdo se podílí na zvuku nahrávek a koncertů. Alespoň dva další si zaslouží zmínku.
Larry Harlow
Tento klavírista se již od sedmdesátých let soustřeďuje na interpretaci latinskoamerické hudby. Jeho nahrávky jsou odborníky vysoce ceněné a vyčnívá z nich především latinská opera Hommy a ranná nahrávka Tribute to Arsenio Rodriquez.
Svojí nanejvýš stylovou hrou velmi obohatil nahrávku L’Via l’Viaquez z alba Frances the Mute. Jeho uvolněné latinské sólo skvěle kontrastuje s frenetickou kytarou hostujícího Johna Frusciante
Marcel Rodriguez Lopez
Bratr vedoucího kapely, Omara, je již nějakou dobu stálým členem koncertní sestavy Mars Volta. Zatímco Ikey Owens obstarává náročnější klávesovou práci, Marcel Lopez se věnuje především hře na perkuse a z kláves doluje spíše ruchy a pazvuky. Jeho největší zbraní je v tomto ohledu nástroj Nord Lead a veliký počet kytarových efektů.
