HOT!

Vše začalo jednoho sychravého podzimního dne, kdy se objevil kolega Pavel Jordán a prohlásil, že - jeho slovy - objevil na Moravě chlapíka, který staví zajímavé kytarové aparáty a že prodává svůj Vox (!) a Fender a kupuje aparát od něj. Tím vnesl do našich řad značný neklid. Utěšujeme ho, že deštivé podzimní dny skončí a zase bude dobře, ale on si věc nedá vymluvit, a po nějaké době hlásí, že aparát už má. Jelikož jsme stvoření zvídavá, domlouváme si návštěvu a 14. února odjíždíme, nevěda a netuše, co nás čeká.

Z Prahy je do Nezdenic u Uherského Brodu cesta dlouhá. Vyráželi jsme poněkud skeptičtí, vyrobit aparát, který hraje opravdu dobře a ne jen 85 % těch nejlepších, určitě není jednoduché. Naše obavy se však měly zcela rozplynout. A zde je třeba si uvědomit jednu velice důležitou věc: láska - a to i k lampovému aparátu - prochází žaludkem. To Pavel Horký, výrobce aparátů HOT, zřejmě dobře ví, a tak našemu zpravodajskému a vyhladovělému týmu nedal žádnou šanci k pochybnostem - tomu se říká podpora prodeje na moravský způsob (ještěže to takhle nedělá Marshall, představte si, že byste museli pozřít anglický pudink nebo podobné vyhlášené dobrůtky).

Aparáty Pavla Horkého působí custom dojmem. První, čeho si všimnete a co se taky nebude každému líbit, je to, že přední i zadní panel je popsán ručně. Potenciometry mají nějaké podložky, což má za následek jejich tužší chod a tudíž pohodlnější a přesnější nastavování - chytrá drobnost, zvláště když při hraní potřebujete něco v chvatu přenastavit. Když se podíváte dovnitř, nenajdete žádný tišťák, všude je plno drátů, prostě tak, jak se dělával starý poctivý Fender a Marshall dříve. Také přepínání je řešeno postaru relátky a nikoli optočleny. Tyto věci samozřejmě přispívají k tomu, že se jedná o klasické, opravdu lampové, aparáty - a ne takové, v nichž sice lampy jsou, ale navíc je v nich mnoho jiných obvodů, které zásadním způsobem ovlivňují zvuk.

Aparáty mají skvěle fungující paralelní efektovou smyčku, nebrumí a nevrčí. Všechno je zavřeno v bytelně vyhlížející bukové škatuli, která samozřejmě také hraje a je dosti těžká. Každý kanál má svůj gain i hlasitost preampu, celý aparát má ještě master volume a presenci. Pro každý kanál zvlášť ještě samozřejmě výšky, středy, basy, zkreslený kanál má i korekci sweep - nastavení frekvence středů. Zkreslený kanál komb má navíc dvě úrovně zkreslení - blues

ock nebo bluesjazz, podle typu komba. A ještě jedna velmi užitečná funkce je SOLO - přepnutím na pedálu skokově změníte celkovou hlasitost, potenciometrem na aparátu si můžete nastavit, o kolik.

Dostal nás 30wattový áčkový zesilovač postavený na 1 EL84 lampě, samozřejmě bez jakýchkoli korekcí, jež by ubíraly výkon, a s přehledem utáhne velkou bednu. Máte prostě jen volume a clonu na kytaře a krásný barevný tón. Pak jsme taky viděli PowerBreak - zařízení, které připojíte k aparátu a sníží jeho výkon na 50 nebo 25 % - velmi užitečná věcička na domácí cvičení nebo do studia, umožňující vám potichu hrát na vyhulený aparát, jako na koncertě. No a taky jsme viděli "flaškové vřéskač", přeloženo do mateřštiny tube screamer Pavlovy výroby, které tož vřéskal věrně.

Pár rafinovaných otázek

pro Pavla Horkého

Před pěti lety to odstartoval jeden můj kamarád tím, že přinesl JCM 900 a chtěl ho předělat z 5881 na EL34. Když prý jsem elektronik, jestli si s tím nevím rady. Začal jsem se v tom vrtat, a tak mě to chytlo, že do roku jsem měl první prototyp. Záměrně prototyp, protože to vůbec nehrálo. Bylo to takové lampové ořezávátko. Pak jsem se seznámil s mým velkým kamarádem a výborným muzikantem Karlem Štěrbou, on mi ukázal Fender Twin a řekl, tak má hrát čistý zvuk. Tehdy jsem pochopil, jak to má hrát. Pak následovaly hodiny dlouhých debat a zkoušení. Asi za další rok se z toho vyklubalo kombo. Takový čistý a leadový dvoukanál s paralelní efektovou smyčkou a solo přepínačem. Dodnes spolu zkoušíme každý nový amp.

Vyrobil jsi více stacků nebo komb?

Rozhodně komb, udělal jsem i pár hlav, ale k těm si museli sehnat bednu. Dělám hlavně zakázkové aparáty a bedna je spíše truhlařina. Všechno mimo plechařiny (tu mi dělá otec) si dělám sám a bedny by mně zabraly hodně času. Mimoto, komba jsou mi bližší.

Plánuješ vývoj basového aparátu?

Na papíře to už je. Bude to dvoukanál, čistý a drive kanál, konec bude osazený šesticí EL34. Myslím, že do konce prázdnin bude hrát, a pak bude nějaký čas kolovat po muzikantech na testování.

Co je tvůj zvukový ideál pro čistý zvuk a pro zkreslený?

Čistý i zkreslený kanál musí být každopádně dost dynamický, bez nežádoucích brumů, vrčení a podobně. Musí být taky barevný a nesmí smazat rozdíly v kytarách, pak je to jen otázka nastavení a musí to fungovat.

Když vyvíjíš aparát, dáváš ho někomu přehrát, aby ti řekl, co se má změnit?

V první řadě se to zkouší ve zkušebně, když to projde jde se na prkna. Naštěstí tady na Moravě je hodně muzikantů a mám mezi nimi hodně kamarádů, kteří jsou ochotní to vyzkoušet naživo. Tím pozdravuju všechny, co mi takhle pomáhají. Většinu aparátů stavím přímo na zakázku, takže si muzikanti sami řeknou, jak to chtějí. V podstatě ale vycházím ze svých osvědčených modelů, na nichž se dělají potřebné úpravy.

Co plánuješ do budoucna?

Tento rok chci dodělat basový aparát a sám pro sebe si chci udělat bluesový aparát, který jsi měl možnost vyzkoušet v provedení 4 x 10". Pak taky záleží, s čím kdo přijde.

Myslíš, že má malý výrobce, jako jsi ty, šanci se ve větší míře prosadit proti velkým značkám s dlouhou tradicí a obrovskou reklamou?

Nevím, jestli ve větší míře. Myslím si, že hodně dělá přístup a ochota přiblížit se žádanému zvuku muzikanta a následná další spolupráce a případný okamžitý servis. Toto vám žádná velká firma nenabídne, tedy pokud nejste velká hvězda. Taky máte možnost vybrat si jenom z toho, co je, bez případných úprav. Obrovská reklama a dlouhá tradice taky nezaručuje dobrý zvuk. Obecně jsem se setkal se dvěma typy muzikantů. Jedni, co za sebou musí mít značku a je jim jedno, jak to hraje, a druzí, co hledají svůj zvuk, a na značce jim až tolik nezáleží. U těch prvních se nemá cenu o nic snažit. U těch druhých je velká pravděpodobnost, že po vzájemné konzultaci můžeme dosáhnout toho, co chtějí.

Tvoje aparáty jsou velmi dynamické a mají hodně harmonických, můžeš stručně popsat, čím to je?

Všechny aparáty jsou dělané klasickým a osvědčeným způsobem do pájecích oček a do sebe navzájem. Má to za následek malé ztráty a minimální přechody. Odpory používám zásadně 1W s 1% tolerancí. Kondenzátory jsou nejlepší svitkové. Pak jsou tady trafa, rozložení součástek a mnohé další. To vše se podílí na tom, že to hraje, jak hraje.

Co je nejvýraznější poznávací znak tvé produkce, co umíš nejlíp?

To bys měl říct spíše ty, když jsi to zkoušel, ale podle mě, jak už jsi řekl, je to hlavně dynamika a barevnost zvuku. Jako základ považuji dynamický čistý kanál. To bude asi hlavní poznávací znak. Všechny hrají velmi brilantně s velkou dynamikou. U zkresleného pak záleží na tom, jaký styl má hrát, jek velké zkreslení, jaká barva, ale každopádně ta dynamika tam musí být.

Máš nějaké firmy a aparáty, o nichž si myslíš, že posunuly nebo posunují vývoj zesilovačů někam kupředu?

Myslím, že zlom ve vývoji udělal Soldano se svým SLO100. Od něho se potom odpíchla spousta dalších firem. V současné době jsou to dle mého názoru spíše firmy s menším počtem zaměstnanců: Bogner, Rivera, Soldano, Groove Tubes. Podle mě je dnes už skoro všechno vymyšlené. Záleží jenom na tom, jak se to podaří kombinovat a ladit. V tomto směru záleží na požadavcích muzikantů. Kdyby nepotřebovali zkreslení, hrálo by se dodnes na čistý zvuk.

Pokud to není tajné, jakými lampami (myslím výrobce) osazuješ nejvíce své aparáty?

Vyzkoušel jsem hodně lamp různých výrobců a nakonec jsem se ustálil na JJ (bývalá Tesla) a ruské Sovtek a Svetlana. JJ jsou zvukově měkčí a kulatější, oproti tomu ruské jsou více agresivní. Záleží na tom, co kdo preferuje. Já osobně mám raději JJ a používám je asi nejvíc. Dělám si vlastní výběr preampových lamp. Každá lampa se hodí do jiného typu preampu. Na přání je ale možné osadit aparát tím, co chce muzikant.

Dají se u nás sehnat všechny kvalitní součástky na stavbu zesilovačů?

Dnes už se dá u nás sehnat téměř všechno. Je pravda, že některé věci a součástky se musí shánět venku, hlavně některé speciálnější. Schází mi tu obchody typu americký New sensor nebo německý Tube Amp Doctor.

Co si myslíš o digitálních simulacích zesilovačů (POD atd.)?

Určitě své místo mají. Hlavně u studiových hráčů nebo u tzv. nájemných hráčů, kteří doprovázejí více zpěváků a potřebují velkou škálu zvuků. Já osobně velký fanda simulátorů nejsem. I když umí hodně zvuků, pořád jsou velice slabé hlavně v otázce čistého a mírně nakresleného zvuku. Tu dynamiku lampáče prostě nezvládají. Když je postavíte vedle sebe, vždycky je to poznat. Ta lampa prostě jinak prolézá.

Kam si myslíš, že se bude ubírat vývoj?

Jak už jsem řekl, téměř vše už je vymyšlené. Záleží jen na kombinacích, nastaveních atd. Myslím, že v budoucnu budou muzikanti spíše přicházet ke custom výrobcům. Důvodem bude osobní kontakt a podíl při výrobě vlastního aparátu. Velkou měrou se na tom bude podílet i další přístup - pozáruční servis, rychlost servisu a osobní přístup k zákazníkovi.

Tolik slova mistrova. A závěrem ještě jednu smutnou zprávu: do léčebny k Pavlu Jordánovi přibyl i Jirka Peša, který si aparát HOT koupil také (a prodal své dva Fendery).

Tak zase někdy příště!

Rychlotest

Čekalo na nás pět komb, z toho tři 45, 50 a 60 wattů, každé jinak vyladěné a dvě malá 15 a 25 wattů a 3 kanálová 40 wattová hlava, kterou jsme honili přes 800 marshallovskou bednu. Produkce tedy velmi různorodá, přesně podle toho, co kdo z muzikantů chtěl. Dodejme ještě, že jsme hráli na stratocastera, tele se singly i s humbuckery, na lespaula a na nízkolubového sheratona. Teď jen stručně k tomu, co jsme slyšeli: všechny aparáty vykazovaly pozoruhodnou dynamiku a zvukovou barevnost. Čistý kanál nejvíc asi připomíná twin, má krásné plastické basy, které nejsou zahuhlané a neválí se po zemi, výšky jsou velmi brilantní, a přitom nepříjemně neřežou. I při středovém jazzmanském nastavení zvuk zůstává brilantní a při zavřené cloně na kytaře nepadá do zahuhlaných basů a slibuje tak, že bude v kapele slyšet. Při zkoušení tříkanálové hlavy si kolega Zvardoň zavzpomínal na své heavymetalové mládí. I na lead kanálu zní vše velmi barevně, akordy se neslévají do bouřky, aparát jakoby odděluje jednotlivé tóny. Pouhým pootočením se lze snadno najít vazbu, člověk za vazbou nemusí pobíhat tři metry tam a pět zpátky. Všechny tři kanály hrají a jsou plnohodnotné, což u většiny tříkanálů nebývá zvykem.