Původem řecký kytarista Gus G. je dnes hudebnímu světu znám jako kytarista Ozzyho Osbournea. Nicméně princ temnoty by si jej nevšiml bez slibných výkonů ve formacích Firewind, Dream Evil nebo Nightrage.
Pracovité mladé ručičky navyklé neustálému psaní, jež při tempu hlavního zaměstnavatele zůstávají nevyužity nezahálejí. Gus si proto užívá maximální autorské volnosti v rámci sólové tvorby a koncem července vydal již druhé album Brand New Revolution. Vedle nové porce hudby, kterou sám autor považuje za volné pokračování debutu, se mohou fanoušci těšit i na osobní setkání na podzim na Gusově kytarové klinice, která bude mít zastávku i v Praze a v Bratislavě.
Na úvod nám, prosím, přibliž dojmy z tvé nové zkušenosti, a to nahrávání ve studiu naživo. Byl to nápad studiového technika Jaye Rustona, abychom se s celou mou rytmickou sekcí sešli ve studiu a nahráli naživo pár skladeb. Bylo to pro mě něco úplně nového a musím uznat, že to byla úžasná zkušenost. Z nahrávek jsme ponechali primárně bicí a basu, které jsem později doplnil kytarami.
Podle čeho sis vybíral a jak jsi spokojen s hosty na albu, mezi které patří třeba Jeff Scott Soto a rostoucí hvězdička Elize Ryd z Amaranthe?
Tentokrát se jednalo o velmi úzký okruh hostů, se kterými jsem chtěl spolupracovat. Mats Levén, Jeff Scott Soto a Jacob Bunton jsou všechno mí dobří přátelé, a k tomu navíc výborní zpěváci a skladatelé. Se všemi byla opět lahoda psát. Nemusel jsem ani moc dlouho vymýšlet, komu se ozvu, protože práce s nimi je velmi přirozená. Jedinou novinkou byla pouze Elize. Jsem jejím velkým fandou a moc jsem si přál s ní spolupracovat. Skladbu jsme napsali s mým dobrým přítelem a producentem, kterým je Mat Dauzat, a poslali ji Elize. Požádal jsem ji pouze o názor, ale okamžitě mou nabídku přijala, a navíc se jí prý píseň moc líbila.
Jak vůbec probíhá proces skládání, který máš v plné režii ty sám? Navíc když moc nemusíš instrumentální skladby...
Mám je rád, ale písně s vokály mám radši. (smích) Přijdou mi tak nějak plnější a hotovější. Obvykle napíšu rify, připravím aranžmá a nahraji dema. Následně to posílám vhodnému zpěvákovi a ten doplní vokály. Následně si vše posíláme tam a zpátky, dokud nejsme s výsledkem spokojeni. Takhle nějak to probíhá. (smích)
Jak se na sobě snažíš dále pracovat? Co tvoje experimenty v rámci tappingu?
V prvé řadě se snažím přijít s novými způsoby, jak zahrát věci, které už znám. Občas se taky dostaví náhlá inspirace a napadne mě nějaká fintička. Na své hře pracuji neustále, ale v poslední době to jsou experimenty s tappingem, kde se snažím zapojovat nové stupnice v rámci sól. Tento proces nikdy nekončí a v tom je právě hudba krásná.
Nakonec bych tě rád požádal o aktualizaci tvého vybavení a přiblížení toho nejzajímavějšího z poslední doby.
Na novém albu jsem hlavně spoléhal na svůj model ESP Random Star. Pokud jde o zesilovače, tak opět nedám dopustit na vlastní dílo, a to Blackstar Blackfire 200, ale také hlavy HT-100 a padesátiwattovou EVH 5150 III. Dále moc rád používám struny od DR a snímače Seymour Duncan, Fire Blackouts, na jejichž vývoji jsem se také podílel.
Během podzimu Gus představí několik skladeb ze své tvorby na kytarové klinice, kde nebude chybět ani podpisovka. Během přibližně hodinového programu představí i své vlastní modely zesilovačů Blackstar a kytar ESP.
21. října Bratislava, Muziker a 23. října Praha, Audio Partner. A nakonec i Vídeň (22. října Klangfarbe) a Budapešť (19. října HU Mezzoforte) jsou blízko.
