Grunt Guitar Manufacturing - I na „vychodze“ Slovenska se vyrábějí krásné a kvalitní nástroje

I na „vychodze“ Slovenska se vyrábějí krásné a kvalitní nástroje

Čím začít? No vždy se naskytne nějaká příležitost vidět, a hlavně slyšet všelijaké hudební nástroje- od slavných Fenderů po Musicmany, Fodery, Gibsony, Rickenbakery atd. Nedá se to tady všechno vyjmenovat. Liší se samozřejmě i cenami, kvalitou a v neposlední řadě hlavně zvukem.

Po mých dlouhých letech hraní v různých kapelách a účelových seskupeních jsem měl také možnost vyzkoušet všelijaké baskytary. Byly to kousky od různých výrobců, ať už renomovaných, či také od malých výrobců, kteří se stále více a více objevují na trhu s hudebními nástroji. No a jak už to bývá, samozřejmě se takový šikovný výrobce objevil a objevil se v Bardejove ve Východním Slovensku. Zatím povím jen tolik, že jsem na něho natrefil v podstatě úplně náhodou v práci, kde jsme tehdy společně pracovali každý, dá se říct, v jiném pracovním zařazení.

Nebudu vás dlouho natahovat a půjdu k jádru příběhu nebo, chcete-li, reportáži. Totiž jednoho dne přišel ke mně do práce s obalem na kytaru, a když ho otevřel, vykoukla na mě modrá baskytara. „Koukám, co to máš?“ „Baskytaru.“ A hned naskočily obvyklé otázky jako „ty na to hraješ?“ ... Tak jsme se dali do řeči, že nástroj vyrobil sám, a že se tedy začal věnovat výrobě kytar a baskytar. Říkám si, fajn... Spadla mi „sáňka“ až na zem a ptám se: „Kam s tím jdeš?“ Že prý jen tak vyzkoušet...

Nedalo mi to pokoj, a tak jsem dostal nápad, že ji vyzkouším a napíšu recenzi. Dohodli jsme se, doma jsem ji měl týden, a recenze byla na světě. Už tehdy to byl pěkný nástroj. Hlava baskytary nesla v té době ještě logo a nápis Juríček Instruments. V krátkosti se zmíním, o jaký nástroj se jednalo.

Baskytara byla čty-strunná a měla moderní tvar, který si vymyslel autor sám. Nepodobala se žádnému známému tvaru jiných výrobců, snad jen hlava trochu připomínala tvar baskytary Musicman. Tělo bylo vyrobeno z kombinace dřev: Spodní část z třešňového dřeva, které zrálo podle informací o materiálu padesát let. Vrchní část těla byla vyrobená z jasanového dřeva. Materiály byly velmi pěkně spojeny a precizně zabroušeny. Spodní část zůstala v přírodní barvě, vrchní část byla v modré barvě, která pod určitým úhlem dopadajícího světla dostává fialový nádech. Celé tělo bylo potom nalakováno nitrolakem s vysokým leskem. Co se týče krku, byl ve tvaru C, jeho menzura byla 34 (864 mm), a byl vyroben z karpatského javoru v kombinaci s indickým palisandrem, který byl použit i na hmatník, s 22 pražci. Ladicí mechaniky byly bezolejové značky Schaller, tvarem podobné těm, které se používají u Musicmanů. Kobylka byla Badass Bass II, která se používá na dražších baskytarách, a nultý pražec značky Graph Tech TUSQ. Ovládání baskytary bylo řešeno čtyřmi potenciometry a dvěma páčkovými přepínači. Struny Elixir .045-.105 byly uchyceny v kobylce a neprocházely skrze tělo nástroje. Baskytara byla vybavena aktivní dvoupásmovou elektronikou značky SBS - malá destička s plošným spojem a integrovaným obvodem s malým počtem součástek. Napájení bylo malou plochou baterií 9 V.

V současné době se značka hudebních nástrojů změnila na značku Grunt Guitar Manufacturing a je velmi známé, že Martin Juríček již pár let pořádá pravidelně v Bardojevě výstavu svých hudebních nástrojů. V souvislosti s výstavou bývá součástí i setkání muzikantů a lidí spřízněných, kde se hraje, diskutuje se o nástrojích, a případně z toho vznikne i zakázka na výrobu.

Při příležitosti jedné takové výstavy jsem se vypravil do Bardejova a popovídali jsme si o výrobě, o plánech a také o novinkách. Byl z toho pěkný rozhovor, jehož přepis vám nyní přináším.

Žijeme v době, kdy se mladí lidé předhánějí v tom, kdo má nejzajímavější záliby. Jak se dostane člověk k tomu, že začne vyrábět kytary a baskytary?

Můj praděda byl truhlář, děda byl také truhlář a můj otec je dřevařský inženýr, takže dřevo je v rodině po dlouhé roky a generace. Já jsem odmalička s nimi trávil spoustu časuv dílně. Zpočátku jsem samozřejmě uklízel třísky, ale později jsem se postupně dostal i k zajímavějším pracím. Když jsem se naučil zvládat složitější úkony, bylo mi asi patnáct let, přišel za mnou jeden můj kamarád, jestli bych mu neuměl vyrobit baskytaru. Jasné je, že jsem mu tehdy odpověděl, že nedokázal. Nikdy jsem se o nic podobného ani nepokoušel. A ani by mně to nenapadlo. Jediné, co jsem věděl o výrobě baskytary, bylo, že se vyrábí z dřeva, a teda by se to teoreticky dalo udělat u nás v dílně. Později jsem se dostal sám k baskytaře a začal na ni hrát a měl jsem možnost poznat tento nástroj blíže. A bylo to. Shodou okolností jsme v té době vyráběli v dílně zárubně z jasanu a mně tam padla do oka jedna deska. Zjistil jsem si po přečtení nějakých článků, že z jasanu se dají také vyrábět kytary, no a nápad byl na světě.

A co první kytara, tu jsi si vyrobil pro sebe?

Samozřejmě, akorát že když jsem ji vyrobil pro sebe, musel jsem také jednu vyrobit i pro kamaráda, který mi před tím tuto myšlenku vnukl. Druhá byla tedy pro něho. Ovšem že byla lepší než můj první pokus, a tak jsem musel tedy vyrobit stejně tak dobrou pro sebe, a tak to už byla třetí. Tímto způsobem se to začalo rozvíjet, až se z toho stala činnost, která mně vábila a chtěl jsem v tom být stále lepší a lepší. Ta chuť mi zůstala a kytary i baskytary vyrábím s obrovským nadšením dodnes.

Existuje ještě tvůj první výtvor?

První baskytaru, kterou jsem vyrobil, mám dodnes doma. Mám ji zavěšenou na stěně a dá se na ni v pohodě hrát. Má i celkem dobrý zvuk, protože je z dobrého dřeva, ale pohodlnost při hře je dost zlá, protože jsem tehdy ještě nevěděl jak na to, neměl jsem zkušenosti, které mám dnes. Krk je proto hrubý asi jako basebalová pálka a má také hodně estetických chyb. Vždy se pousměji, když se na ni podívám.

Takže tento koníček u tebe přerostl do něčeho většího než jen do „strouhání“?

Někdy minulý rok jsem si začal dělat evidenci, kolik kytar a baskytar jsem už vlastně vyrobil. Ukázalo se, že dohromady jsem už vyrobil okolo stovky nástrojů. Moji zákazníci jsou převážně jednotlivci a hudební nadšenci. Mají možnost si vybrat z nástrojů, které jsem sám navrhl. Podle mě je velmi těžké vyrábět nástroje na objednávku a snažit se do nástroje zakomponovat potřeby individuálního hudebníka. Pokud si hudebník vymyslí něco nestandardního, obvykle ho to dost rychle omrzí, protože to jednak prodražuje výrobu a jednak se některé věci jednoduše nedají ideálně udělat. Mám raději, když si lidé vybírají z modelů, které jsem sám vymyslel. Má to svoje výhody, například rychlost výroby a dodání. Momentálně pracuji na tom, abych měl nějakého pravidelného odběratele, který by dokázal odebírat kytary v malých množstvích a dokázal je také distribuovat a v neposlední řadě i prodávat.

Jak je to se vzpomínanou značkou Grunt Guitars? Kdy a jak vznikla?

Značka Grunt mne napadla někdy začátkem roku 2018. Krátce s příchodem tohoto názvu jsem požádal o udělení ochranné známky a v září tohoto samého roku mi Úřad průmyslového vlastnictví SR značku schválil. Grunt nahradil původní označení Juríček Instruments, pod kterým jsem vyráběl nástroje od začátku, teda od svého studia na střední škole. A tak to celé tehdy začalo.

Samotný název Grunt mi evokuje bázi, základ, rodnou hroudu, ale také něco, proč je například káva taková, jaká je. V angličtině toto slovíčko znamená chrochtání, kutálení, vrčení a mnohé další velmi zábavné pojmenování zvuku, které je možné, a to přidává mé značce také trocha vtipu. (Martin se zasmál.) Při samotné výrobě nástrojů mi pomáhá v podstatě jen můj otec, avšak pomalu a postupně do celé myšlenky a filosofie zapojuji další šikovné lidi z mého okolí, kteří se starají o věci, na které sám nestačím.

Takže udržuješ rodinou truhlářskou tradici?

Jen částečně. Nemám totiž žádné truhlářské vzdělání a všechno o dřevě jsem se naučil od otce a dědy. Vystudoval jsem herectví, což je druhá polovina mého života. Pokud nevyrábím kytary, hraji v různých divadlech, např. Kontra v Spišskej Novej Vsi, v Divadle Jonáša Záborského v Prešove, v divadle Alexandra Duchnoviča a dalších.

Jak probíhá výroba takové kytary? Jaké jsou postupy a co všechno na ní vlastně vyrábíš?

Závisí to od náročnosti konceptu. Výroba jedné kytary trvá od sto do sto osmdesát hodin čistého času. Abychom trochu zefektivnili výrobu, snažíme se vyrábět v malých sériích, to znamená tři až sedm kusů najednou. Celkový proces výroby - cesta dřeva od kmene až po hotový nástroj - je však o mnoho delší. Začíná v manipulačním skladu, kde vybíráme dřevo z bardejovských lesů ještě jako kulatinu, to je tedy dřevo v podstatě mokré. Následně ho dáváme pořezat na pile, která je blízko u Bardejova. V dílně ho sušíme (dřevo se suší pět až deset let) a řežeme. Následuje dosušení, případně termická úprava, po které pokračuje množství operaci trvajících skoro celý další rok. Teprve potom je materiál připravený pro výrobu. Samotná výroba musí z hlediska dodržení časových postupů trvat aspoň dva měsíce. A tím to začíná - už probíhá celá výroba až po hotový nástroj včetně obalu. Na kus vysušeného dřeva se nakreslí podle šablony kytarové tělo a krk, celé to vyřežu, opracuji a dám montáží do kupy. Následně na kytaru namontuji a připevňuji všechny díly a komponenty. Většinu z nich samozřejmě nevyrábím, ale kupuji od zahraničních, ale i domácích slovenských dodavatelů. V současnosti jsme však přešli i k výrobě vlastních vyvinutých součástek. Na kytary postupně namontujeme ladicí mechaniky, snímače a struny. Kytary přímo u nás také lakujeme. Tak jak do dílny vejde kus dřeva na sušení, tak z dílny už vyjde ten původní kus dřeva jako kompletní funkční hudební nástroj, který bude někomu dělat radost.

Takže vaším největším kapitálem je rodinný sklad dřeva. To by mně tedy zajímalo. Odkud je dřevo, jako ho získáváte, s kým na tom spolupracujete?

Dřevo je to nejcennější, co v naší dílně máme. Je to výběr těch nejvyšších jakostí z nejvyšších jakostí. Všechny ostatní komponenty se dají bez problémů objednat, avšak dostat se k dobrému dřevu je velmi těžké. Proto považujeme za náš nejcennější kapitál právě dřevo. Náš sklad se snažíme každým rokem doplňovat novými kousky, které si vybíráme výlučně na Slovensku. Všechno dřevo, které používáme, pochází ze Slovenska (výjimkou jsou hmatníkové desky, na které musejí být použita exotická dřeva, jako například palisandr nebo eben, ale i to se chystáme nahradit novou vychytávkou, na které právě pracujeme. ;-)

Dřevo musí být vytěžené v zimě, podle možností v těch nejvyšších mrazech, aby obsahovalo co nejméně vody. Právě tehdy dosahuje nejvyšší kvality (je mrtvé). Ale aby bylo jasno, nepředstavujte si to ale tak, že běháme so sekerou a motorovou pilou po lese a tu a tam něco porazíme. Těžbu vykonávají zkušení chlapi a školení odborníci. Kmeny vybíráme buď přímo v lese, nebo ve skladech, kde jsou už pěkně vedle sebe naskládané. Následuje pořez kulatiny, přírodní sušení a samotná výroba nástroje. A to všechno na jednom místě, u nás v Bardejove.

Ještě se vrátím k tomu dřevu, když je tak důležité. Jaké dřevo používáš nejčastěji? Jak se vlastně liší vlastnosti dřev?

Nejčastěji používám dřeva, jako jsou javor, jasan, třešeň a olše. Z exotických dřev je to eben, palisandr a mnoho dalších. Zjednodušeně řečeno, každý z těchto druhů má jinou hustotu, barvu, váhu, tvrdost... Všechny tyto vlastnosti mají extrémní vliv na kvalitu výsledného tónu, ať už je to akustický, elektroakustický nebo elektrický nástroj. Ano, i u elektrického nástroje má dřevo a jeho vlastnosti obrovský vliv na výsledný zvuk, proto musí být velmi starostlivě vybrané. Rozhodujícími vlastnostmi při námi vybíraném materiálu jsou: modul pružnosti v tahu, akustická konstanta, hustota, hustota ročních přírůstků a textura.

Kdo všechno už hraje na tvé nástroje?

Na mé nástroje hraje například na Slovensku známý Ondrej Kandráč, Kandráčovci mají můj cajon, které mimochodem také vyrábím. Další uživatel mého nástroje je bardejovská kapela Slnovrat, dále jsou to většinou menší lokální kapely a nadšenci, kteří hrají častěji pro svoji vlastní radost než pro široké publikum.

Jaké kytary si u vás můžeme koupit?

Vyrábíme elektrické kytary typu Strat, elektrické baskytary, které mají název Predator a jsou momentálně ve dvojím vyhotovení, a sice jako Standard a Masterbuild, samozřejmostí jsou i tzv. Custom Shop, tedy na zakázku, i když jsem říkal, že mám raději výrobu modelových nástrojů, baskytary jsou čtyřstrunné a pětistrunné, a také máme v nabídce i bezpražcové baskytary a cajony. Všechny nástroje jsou výhradně našimi návrhy, které vycházejí z těch nejověřenějších světových standardů a z našeho vývoje. Máme vlastní ověřené modely, které vyrábíme v malých sériích, avšak nebráníme se ani zakázkové výrobě (při které si zákazník může po konzultaci s námi navrhnout nástroj sám), cena je však potom o mnoho vyšší, a to je ta už zmiňovaná série Custom Shop.

Každý nástroj, kytara nebo baskytara dostává i speciální certifikát pravosti a záruky kvality a automaticky je zahrnutý i servis a údržba. Samozřejmě servisujeme a nastavujeme i baskytary jiných značek, ale raději člověk servisuje vlastní. Provádíme i drobné opravy mechanických věcí a také i snímačů.

Jaké věci jsou potřebné pro výrobu?

Hlavní a nejpotřebnější je dílna, ve které se dá dosáhnout o mnoho vyšší přesnosti, podobné, jaké si vyžaduje třeba výroba nábytku, nedá se to vyrábět někde ve sklepě, jak se říká „na koleně“. Většinou jsou to dřevoobráběcí stroje, které jsou seřízené na vyšší přesnost. Potřebuješ kromě toho také mnoho zkušeností a vědomostí nejen o dřevě, ale i o povrchových úpravách, pracovních postupech, navíc také o samotném marketingu. Potřebuješ mít lidi, kteří tě v tom podporují, a na druhé straně i množství odborníků, kteří poskytnou konstruktivní kritiku a náhled na věci, na které hlava jednoho člověka jednoduše nestačí, (např. pokud nejsem odborník na snímače, tak si najdu člověka, který je v tom profík, a navrhneme mu spolupráci). Takového profíka jsme měli na Oravě, pan Šlapák, vyráběl nám přesně zkonzultované, na míru ušité snímače, co se týče designu nebo parametrů. Bohužel nedávno odešel na cestu bez návratu, a tak jsme začali řešit vývoj vlastních snímačů, vlastní konstrukce a některé nové modely už budou osazovány právě těmito snímači. Největší momentální novinka je vlastní návrh kobylky, která je v stadiu prototypu, který se zkouší.

Jaké mají zákazníci speciální požadavky, co se týče zakázkové výroby?

Moje zkušenost mi říká, že vkus hudebníků - včetně mně, i když já se za hudebníka nepovažuji (smích) - se velmi často mění, proměňuje, vrací, otáčí, přetáčí atd. Čím víc jsou speciálnější požadavky hudebníka, tým spíš ho nástroj takzvaně omrzí. Proto se snažím ve své výrobě se držet ověřených standardů a postupů v nejvyšší možné míře, v jaké se jenom dá. Vymýšlení „teplé vody“ je totiž energeticky velmi náročné. Sám jsem si tímto procesem párkrát prošel.

Musíš být hudebník (kytarista), abys mohl vyrábět kytary a baskytary, nebo to není potřebné? Novou kytaru je přece potřebné i vyzkoušet.

Hraji na cajon a různé perkusní nástroje, takže rytmika je mi velmi blízká. Nepovažuji se však za hudebníka. Nemyslím si, že je důležité být v této branži hudebníkem. Potřebný je spíš citlivý sluch, smysl pro detail a přehled o tom, co se děje v kytarovém světě. Umím zahrát trochu na basu a jednu skladbu na kytaru. Dokážu si však „proklepnout“ nástroj, vyhodnotit prvky, z kterých se skládá, a samozřejmě i vyzkoušet každý nástroj, který vyrobíme.

Máš také svoji oblíbenou kytaru?

Oblíbená většinou bývá vždy ta nejnovější. (smích) Ale jsou nástroje, které držím v paměti už roky a s požitkem na ně vzpomínám.

Tak jsme se dostali až ke konci návštěvy, strávili jsme příjemný čas v místě, kde se hudební nástroje vystavují a kde probíhají i společná hraní, rozhovory a konzultace. Pokud budete někdy na východě Slovenska v Bardejove, běžte se podívat, jakou kvalitu je možné dostat v konkurenci známých a renomovaných značek. Stojí to za to.