Morley Power Wah Boost
První uvedení: 1973
Jedná se o zcela převratný model, kterým se tato americká firma na počátku sedmdesátých let výrazně etablovala na trhu kytarových efektů. Výjimečnost tohoto zařízení tkvěla v tom, že změny síly a barvy tónu byly při pohybu pedálu na rozdíl od standardně užívaného potenciometru přenášeny optoelektricky, přes foto rezistor.
PWB obsahoval vlastně tři efekty. Funkce wah a volume byly obsluhovány pedálem, třetím efektem byl booster, který pracoval ve dvou základních nastaveních, přepínanými dvěma nožními spínači.
Systém přinesl nejen velmi tichý chod pedálu, ale i značnou spolehlivost a do značné míry eliminoval citlivost na prach. Každý uživatel pedálových efektů (nejen wah, ale i volume a dalších) mi jistě potvrdí, že právě u těchto zařízení je největší problém prach, který se do víceméně otevřených prostor kolem soustavy hřeben + potenciometr dostává velice snadno, takže je nutné časté čištění a prostříkávání. Časem se také může "ochodit" vlastní mechanika pedálu. A právě na zmíněné skutečnosti firma Morley při vývoji tohoto modelu myslela.
Ohlas v konečném výsledku překonal všechna očekávání. Vlastní funkce wah se navíc vykazovala velmi širokým frekvenčním rozsahem s velmi pozvolnými nájezdy. Při celkovém srovnání tak firma eliminovala individuální zvukové vlastnosti předchozích modelů konkurenčních firem - pedál se stal naprosto anonymním zařízením široké stylové použitelnosti. Což ovšem může být dvojsečná záležitost - srovnejte zvukově vysoce individuální wahy takových firem jako např. Jim Dunlop, Vox, Electro-Harmonix a Ibanez, které jsou velmi vyhledávané a oblíbené právě pro svou osobitou charakteristiku...
V každém případě šlo o nadčasovou záležitost, která rezonovala obrovský žánrový rozmach rockové hudby. A ještě jedno hledisko je zde nasnadě. Z historického pohledu byl totiž PWB jedním z důležitých předstupňů vývoje multiefektových zařízení...
MXR Distortion+
První uvedení: 1973
Krabička poskytovala při jednoduchém zapojení a ovládání velmi silný a výrazný gain (knoflík Output) a zvučné, nezahlcující se zkreslení (Distortion), které se na tu dobu až překvapivě blížilo některým zvukovým paletám lampového zkreslení. Ve spojení s lampovými aparáty se výrazně využil vzájemný poměr nastavení obou knoflíků, majitelé tranzistorů zase ocenili kvalitu zkreslení.
Jednotlivá nastavení jsou samozřejmě velmi individuální, ale nejlepšího výsledku v barvě zkreslení při použití distortionu na čistý kanál jste dosáhli, pokud jste stáhli treble; a to buď na kytaře (či přepnutím na jiný snímač, než u kobylky), nebo na aparátu.
Šíře využití této dodnes populární krabice (firma pokračuje dalšími řadami včetně vychytané M-104+) nám může dokumentovat ten fakt, že tvořila či tvoří podstatnou část feelingu takových osobností jako např. Randy Rhoads a Eddie Van Halen na jedné straně a Mark Arm z Mudhoney či Guy Piccioto od Fugazzi na straně druhé.
