Bylo nebylo
Legislativa čili zákonodárný proces ("normotvorba") reflektuje vědeckotechnický pokrok, a to zcela logicky i v oblasti médií a multimédií. A přiměřeně tomu s odpovídajícím časovým odstupem přizpůsobuje úpravu s tím souvisejících právních vztahů. Z minulosti víte, že s rozvojem dobové výpočetní techniky i u nás původní software vznikal v relativně slušném měřítku delší čas už během osmdesátých let, aniž by se však tehdy automaticky stal i předmětem autorského práva. K tomu došlo až během let devadesátých, a to ve formě posledních novel předchozího autorského zákona (tj. "starého zákona", jak jsme si zvykli říkat v našem workshopu). Na přelomu milénia došlo u nás v tomto směru k zásadnímu přelomu v ucelené a systémové úpravě v intencích evropských trendů. A to v rámci přijetí nového autorského zákona č. 121/2000 Sb., který nabyl účinnosti na samém sklonku minulého století. (To zní skoro jak v dějepise.)
Je a není
Jeden rok praxe ještě není zas tak dlouhá doba na nějaké velké bilancování a hodnocení té či oné právní novinky. To je ve společenské praxi zpravidla proces dlouhodobý. A jeden rok ve společenské praxi někdy není dost dlouhá doba k pochopení i daleko jednodušších věcí, natož nové autorskoprávní koncepce v oblasti počítačových programů a databází. Vezměte si pro příklad třebas jen takové mobilní telefony za volantem. Takže vůbec neuškodí, když si v dnešním díle našeho workshopu připomeneme, co a kde v novém zákoně kolem autorské ochrany programů a databází v případě potřeby najdeme.
První zmínka na dané téma je hned v úvodních ustanoveních nového autorského zákona, a to v § 2. V jeho prvním odstavci je jako předmět autorského práva zakotvena i elektronická podoba díla. Druhý odstavec pak za dílo (ve smyslu autorskoprávní ochrany) považuje také počítačový program, je-li do té míry původní, že je autorovým vlastním duševním výtvorem. Za stejných podmínek původnosti pak považuje programové databáze za díla souborná.
§ 13 pak ve svém druhém odstavci uvádí jako jednu z možností rozmnožování díla i formu elektronickou, zahrnující vyjádření analogové i digitální.
§ 18 rozeznává sdělování díla veřejnosti i jako jeho zpřístupňování takovým způsobem, kdy k němu může mít kdokoli přístup v místě a v čase podle své vlastní volby zejména počítačovou nebo obdobnou sítí. Z uvedených ustanovení vyplývá, že autorský zákon řeší v uvedené oblasti jak podmínky a vztahy při ochraně autorství software, tak podmínky a vztahy při různých formách zpřístupnění děl pomocí elektronických a dalších jim podobných prostředků.
§ 65 a § 66 upravují počítačové programy. Podle § 66 odst. 1 je počítačový program u nás chráněn jako dílo literární. Přičemž podle jeho odstavce 2 pak myšlenky a principy, na nichž je založen jakýkoli prvek počítačového programu, včetně těch, které jsou podkladem jeho propojení s jiným programem, nejsou podle autorského zákona chráněny. § 66 ve svých pěti odstavcích upravuje omezení rozsahu autorových práv k počítačovému programu.
Hlava III pak v § 88 až § 94 upravuje právo pořizovatele databáze. Přičemž § 88 vymezuje pojem databáze, § 89 definuje pořizovatele databáze, § 90 determinuje obsah zvláštního práva pořizovatele databáze, § 91 upravuje omezení práva pořizovatele databáze, § 92 pak stanoví bezúplatné zákonné licence a § 93 trvání zvláštního práva pořizovatele k databázi.
Bude nebo nebude
S masivnějším využitím elektronických médií, multimédií (např. i s přechodem rozhlasového a televizního vysílání na digitální formu přenosu pomocí digitálních multiplexů i s rozvojem dalších nových technologií, jakož i s růstem masového využívání internetu a dalších tzv. highway v informační oblasti každodenního života) bude i tato tématika frekventovanější. Už dnes najdete kolem internetu řadu právně, morálně, i jinak společensky ožehavých témat, jako je např. pornografie, propagace násilí, atd. a s tím související diskuse o možnostech jisté eticko - informační selekce, kontroly, nebo snad, chcete-li, cenzury na internetu.
Web web web
V dnešní době spotřebitelských domácích détépéček s nejrůznějšími verzemi grafických i postprodukčních programů, mobilních pédéáček, wapů, džusů, bluetothů i empétrojek není už žádný problém zřídit si a provozovat vlastní webové stránky. To už není žádný technický problém. Ale při troše lhostejnosti, voluntarismu, nepozornosti (a nebo i z neznalosti, která neomlouvá) může být snadno na stole problém právní. Třeba pouhým stažením nějaké té maličkosti nebo jiné zdánlivé blbinky odkudsi z cyberprostoru. Ať už je to něčí ikona, tlačítko a jiné nepodstatné detaily, jejichž původ a ochrana si nezasluhuje ani části našeho času, ani naší zvýšené pozornosti... Tož není žalobce, není soudce. Ale může být, že všeho do času. I webové stránky, obrázky, ikony a jiné části naší virtuální reality mohou požívat a většinou také požívají autorskoprávní ochrany. Přitom u nich nemusí být uvedeno žádné c čili nám všem dnes již dobře známý copyright s uvedením letopočtu a nebo jiné upozornění, např. slovní (autorský vzkaz u audionahrávek, ve formátu mp3) a nebo jiná forma autorské výhrady.
Co tedy v zásadě na svých webových stránkách (bez rizika autorskoprávní úhony) můžete:
- Uvádět citace z autorských děl, přičemž citací se rozumí např. přetištění jen malé (tj. dílčí a z hlediska tvůrčího principu nepodstatné) části textu. V citaci je třeba uvést autora díla, publikace nebo jiného pramene, odkud citace pochází, roku vydání a vydavatele (v případě citace z webu se uvádí jeho URL).
- Stahovat, kopírovat, používat (v některých povolených případech i komerčně) jen a pouze ty programy, OCX komponenty, fotografie, obrázky, ikony a jiné produkty, které jsou zjevně a výslovně označeny jako freeware, popř. public domain a nebo copyleft. V každém případě je třeba věnovat pozornost obvykle k takovým produktům připojenému ujednání o jejich užití a tato ujednání dodržovat.
- Raději používat na webu odkazy na cizí stránky, obrázky (a jiná díla, resp. produkty) nežli prostě a jednoduše (ale často pohříchu i autorskoprávně problematicky) obšlehnout obsah cizích stránek.
- Každopádně používat kopie, odkazy, stahování a jiné formy užití s předchozím souhlasem autora. V některých případech takovým dotazem autora natolik příjemně překvapíte, že jste se ho vůbec zeptali, že vám dovolí snáze a více, než byste třeba čekali. A kdyby nic jiného, určitě ho alespoň potěšíte svým seriózním zájmem. Slušnost není virtuální. No, doufejme.
