Když jsem tohoto Paganiniho bicí soupravy, kovaného ve stylu fusion, jazzrock a latin žádal před koncertem o rozhovor, bylo od začátku jasné, že vše bude poněkud komplikovanější. Mluvit nemohl prakticky vůbec a vypadal na pořádnou chřipku.
Víceméně posunky jsme se tedy domluvili, že rozhovor provedeme e-mailovou formou. Na provedení koncertu nebyla choroba lídra kapely prakticky znát, i když vypadal hodně unaveně a pořadatelé jej o přestávce křísili vroucím čajem. Zejména ke konci se nechal strhnout náladou publika a nadupaná Tiempo di Festivo byla doslova napěchována energií. Unikátní spojení bicí soupravy a perkusí spolu s virtuózním provedením provázelo několik změn v nástrojovém parku. I na ně během našeho rozhovoru přišla řeč.
Hráli jste hlavně skladby z aktuálního CD Multiplicity. Jak hodnotíte posun, který mezi tímto a předposledním studiovým albem Perpetual Motion je?
Největší rozdíl je v tom, že se změnilo složení kapely, saxofonistu Brandona Fieldse vystřídal Gary Meek. Od toho se odvíjí i styl psaní skladeb, které jsme tvořili společně s Garym a Stevem Wingardem. Bylo to hodně podnětné, následkem čehož jsem kompoziční stránce věci věnoval daleko víc času než dřív. Souviselo to i s tím, že jsem chtěl na desku víc orchestrace, víc pohybu a některé části zvukově plnější, proto jsem přibral Paula Pesca na kytaru a Richieho Garciu na perkuse. Změnila se i zvuková stránka nahrávání. Perpetual Motion jsme točili s mým prvním TDM Pro Tools a neměl jsem k dispozici tolik dobrých mikrofonních pre-ampů. Multiplicity jsme točili na Pro Tools HD3 a míchali analogově, takže výsledek je čistší a údernější, víc "Hi-Fi", bez kolísání fáze.
Proč jste přibrali právě elektrickou kytaru?
Ten zvuk je odjakživa spojen s rockem. Právě ten charakteristický sound a výraz jsem na desku chtěl, vytvořit atmosféru...
Hrál jste i s Chickem Coreou, kterýžto projekt jste nedávno obnovili. Určitě došlo k nějakému posunu a změnám...
Určitě. Minimálně jsme o deset let zestárli, máme víc zkušeností, jak hudebních, tak životních, což se na obnoveném projektu prostě muselo odrazit. Dobré je ale rozhodně to, že ona chemie, která mezi námi fungovala od začátku, se nás stále drží.
Vydal jste videoškolu Natural Evolution. Plánujete přípravu nějakého dalšího výukového programu, který by obsahoval třeba nějaké notové materiály, podobně jako Rhythm of the Soul?
Mým záměrem je udělat víc projektů, kdy by si bubeníci mohli konkrétní skladby a patterny zahrát třeba s CD. Jen potřebuji víc času na to, abych se jim mohl věnovat nebo je dokonce dokončit. Takže mějte oči otevřené, ono určitě něco přijde.
Jak jste na tom se cvičením? Řešíte teď nějaké konkrétní technické situace a postupy?
Můj přístup je hodně sezonní - když jedu na turné, necvičím žádné nové věci, mám svou rutinní "denní dávku", říkám tomu "základní udržovací cvičení", abych držel úroveň koncertů a vše běhalo a vycházelo tak, jak má. Když jsem doma a mám trochu klidu, třeba připravuji materiály na novou desku, pracuji na osvojení nových technik a stylů jiných kultur, tedy odlišných stylech hudebního myšlení. Také víc cvičím na piano a snažím se víc skládat.
Pamatujete si, co bylo první věcí, na které jste začal pracovat, když jste se začal učit u Freddieho Grubbera?
Úplně jsme předělali fyzické aspekty hry. Držení paliček, jejich rovnováha mezi prsty, rozestavění soupravy a efektivní využití všech pohybů včetně odskoku.
Jak stavíte groove? Začínate odspodu, basovou linkou?
Nejdřív si zazpívám základní rytmizaci, od ní se odvíjí basová linka a další harmonické aspekty. Potom to převedu na soupravu a k tomu si do sekvenceru nahraji party dalších nástrojů, abych měl lepší představu o výsledku. Přidám nějaké melodické nápady a podobně...
Prakticky při hře nepoužíváte sílu...
Je nutné hrát uvolněně, k čemuž je třeba dodržení několika aspektů. Jedním z nich je rozestavění soupravy, mnoho hráčů ji má postavenu až absurdně nepřirozeně a nepohodlně. Pak je nutné dodržovat fyzikální zákony, maximálně využívat rovnováhu a odskoky, nechat paličky pracovat za sebe. Prostě za soupravu sedáte s tím, že budete hrát uvolněně a muzikálně.
Na koncertě jste použil novou řadu činelů Legacy. Podílel jste se i na vývoji...
Na tomto turné používám kombinaci řad Evolution a Legacy, ta byla vizí temnějšího pocitu a zvuku, který se bude od Evolution lišit, ale tak, aby bylo možné obě řady kombinovat, aby se vzájemně doplňovaly. Původní účelové určení bylo pro "akustičtější" situace, zejména ride činely měly mít blíž k nástrojům na Bebop. Koncept se změnil, když jsem zjistil, že ty nástroje mají daleko větší potenciál a jejich zvukové možnosti pokryjí mnoho hudebních stylů. Charakteristika by byla asi taková, že Evolution jsou hodné a čisté, mají dost projekce, zatímco Legacy jsou víc "trashy", jakoby špinavější, ne sprosté, ale dostatečně funky, aby byly hlavním nástrojem s trochu alternativnějším zvukem.
Na koncertě jste použil bubny Yamaha Birch Custom, přestože jste častěji vidět s javorovými Maple Custom. Co vás k tomu vedlo?
Mám rád zvuk obou materiálů, i když javor trochu upřednostňuji, jeho zvuk je trochu vřelejší a má hlubší dozvuk. Každý materiál se hodí do určité hudební situace, což platí hlavně ve studiu. Když na turné nevozím svou vlastní soupravu, hodně záleží na tom, co je zrovna dostupné v té rozměrové konfiguraci, kterou používám. Což byly v tomto případě březové korpusy, souprava, kterou mi zajistili na evropskou část turné. Ale je pravda, že mohu použít jakoukoli z těchto vyšších řad a být velice spokojen.
