Warm-Up
Tak jako jezdci formule zahřívají před závodem svůj stroj, je dobré, aby si i kytarista zahřál své končetiny na provozní teplotu předtím, než se pustí do svého závodu s ďáblem po španělské dálnici. V opačném případě by mohlo dojít k nejednomu vážnému zranění, jako jsou vřetenovité zlomeniny, vymknuté klouby, zápal plic nebo třeba pouze zcela banální zánět šlach.
Tento workshop si, přiznávám, kompletně vypůjčuji z učebnice Riche Seversona Guitar Technique. Námět mi připadá ale natolik zajímavý a pro každého kytaristu použitelný, že vás o něj nemohu připravit.
Jedná se o cvičení, kterým si krásně procvičíte a rozhýbete všechny šlašky v levé ruce. Většina z nás má na jedné ruce pět prstů, ale kytaristé používají většinou jen čtyři z nich. Máme-li ruku v základním postavení, tzn. každý prst na jednom pražci, můžeme každým z nich zahrát jeden tón. Tóny však můžeme hrát v různém pořadí, a tak nám vzniknou různé prstokladové kombinace. Hrajeme-li každým prstem jenom jednou, kolik kombinací dostaneme? Řešení tohoto složitého problému nenajdete na zadní straně Muzikusu, ale dozvíte se ho již teď! 24!
Kombinace si setřídíme podle toho, kterým prstem začínáme, tedy od prvního prstu (ukazováku), druhého (prostředníku), atd. Vzniknou nám tedy vždy čtyři kombinace, kde každá začíná od jiného prstu a těmito čtyřmi kombinacemi se můžeme rozehrávat celý týden, další týden budeme pokračovat jinými čtyřmi.
A zde tedy jsou:
1. týden 1 2 3 4 2 1 3 4 3 1 2 4 4 2 3 1
2. týden 1 2 4 3 2 1 4 3 3 1 4 2 4 2 1 3
3. týden 1 3 2 4 2 4 1 3 3 2 1 4 4 1 3 2
4. týden 1 3 4 2 2 4 3 1 3 2 4 1 4 1 2 3
5. týden 1 4 2 3 2 3 1 4 3 4 1 2 4 3 1 2
6. týden 1 4 3 2 2 3 4 1 3 4 2 1 4 3 2 1
Máme tři možnosti, jak prstová cvičení na hmatníku hrát:
1) zůstáváme v poloze a každou kombinaci zahrajeme na jiné struně,
2) zahrajeme kombinaci např. na struně e v 1. poloze, posuneme o půltón výš (na další pražec), potom znovu o půltón, atd., zůstáváme stále na téže struně,
3) kombinace předchozích možností: při posunutí prstokladové kombinace o půltón výš zároveň přejdeme na sousední strunu.
Dbáme na pravidelný střídavý úhoz trsátkem pravé ruky a zejména dbáme na rytmus! Všechny tóny musí být stejně dlouhé, snažíme se o maximální přesnost. Tóny musí pěkně navazovat a to i při změně polohy nebo přechodu na jinou strunu. Jedná se o cvičení, hrajeme tedy jen tak rychle, aby "nám to nekulhalo", velmi bych doporučoval toto cvičit s metronomem: až po co nejlepším zvládnutí v určitém tempu nastavovat tempo vyšší. Dávejte také pozor na celkovou uvolněnost levé i pravé ruky, nehrajte křečovitě! Toto cvičení má jednu velkou přednost: zapojujete v každé poloze a na každé struně všechny čtyři prsty, zatímco většina prstokladů stupnic a rozkladů akordů použije na každé struně maximálně tři prsty. Zpočátku je to trochu nezvyklé a nejde to moc snadno, ale určitě si zvyknete a vaše levačka bude mnohem flexibilnější a pružnější. Přeji hodně zábavy a nebojte se nějaké takovéto chromatické vyplnění použít ve vašem sólu!
Příprava pro melodickou improvizaci
Častým problémem při hraní improvizovaného sóla bývá úspěšnost přechodu z akordu do akordu a to především při změně tóniny doprovodu. Zde je malý návod, jak tuto věc cvičit.
Je dobré si daný doprovod nejprve pořádně naposlouchat a začít si ve velmi pomalém tempu zpívat akordické tóny, které spojujeme vždy nejbližší cestou v jednom směru vzestupně, potom sestupně a to tak, že na každý akord připadne jen jeden tón (viz notový zápis). To samé následně praktikujeme i na kytarovém krku, na každé struně zvlášť.
Postupně zvyšujeme počet not na jeden akord dalšími akordickými nebo stupnicovými tóny, které musí být dobře rozvedeny do dalšího akordu. Začínáme kombinovat i více strun. Toto cvičení provádíme tzv. na ucho bez zapojení optického přehledu na hmatníku. Hrajeme jenom to, co jsme před tím zpívali. Získáme tím intervalovou jistotu.
Pokud se melodie námi vytvářené na kytaře začínají podobat tomu, co si zpíváme, je to krok správným směrem.
