"Pane vrchní, jednu dvanáctku a můžete to zopakovat!"
Techniku střídavého basu (the alternating bass) začali během minulého století používat převážně černoši. Poslechněte si kytaristy, jako jsou Mississippi John Hurt, Brownie McGhee, Robert Johnson, Rev. Gary Davis, Lightnin' Hopkins, Blind Blake a mnoho dalších, a hned uslyšíte, "o co jde".
Snahou těchto hráčů bylo netřískat pouze doprovodné akordy, ale přiblížit se hře na piano, tj. hrát basovou a melodickou linku i s akordy najednou. Tomu se přizpůsobila technika hry. Levá ruka využívá držení podobné klasickému, ale i takové, aby mohl palec občas zahrát basovou notu na E struně. Palec pravé ruky hraje basové tóny, prsty melodické. Tím ale podobnost s klasickým způsobem mnohdy končí. Bluesový hráč si totiž vytváří pravidla sám. Někdo hraje volnou rukou, někdo si opře zápěstí o vrchní desku nebo o kobylku, někdo používá na palec návlečné palcové trsátko, někdo preferuje třeba hru bez nehtů, atd. Kolik prstů bude hrát a jakým prstokladem, nechává bluesový kytarista "vyšší moci" nebo "samovolnému výběru", jednoduše hraje ten prst, který je nejblíže. Někdo hraje dokonce jen palcem a ukazováčkem. Co je ale důležité, je vytváření a držení pevného a pravidelného rytmu. S. Grossman nazývá střídavý bas termínem "bum - chick - bum - chick", s přízvukem na 2. a 4. době. Toto vytvoří kostru, na kterou se nabalí melodické linky. Melodii se snažte hrát silně a tak, aby se vám líbila. Když se to bude líbit vám, určitě se najde i někdo jiný, koho to také potěší.
Adib Ghali
... já se usmívám..., ty se usmíváš... a ona se pořád...
Pro svůj příspěvek do časopisu jsem si dovolil přepsat část svého kytarového sóla, které je použito ve skladbě Pořád se usmívá skupiny Vosí hnízdo.
Sólo se nese v duchu neoklasických kytaristů typu Vinnie Moore a jemu podobných (že, pane Malmsteen...) - harmonicky vychází ze stupnice A dur.
Poněvadž spousta kytaristů bojuje s křížky (ne Láďou...) a béčky, tak jsem úmyslně neoznačil předznamenání. Z počátku je výhodné hrát "etudu" v pomalejších tempech a zaměřit se na přesnost a čistotu. Při vysokých tempech se skladba stává zábavnější!
Hodně štěstí s "našímvaším" přítelem metronomem!!!
Milan Hofík Hoffmann
