Dovolte mi se do třetice zastavit u problematiky navazující na předchozí dvě dílny a šťastně ji uzavřít osvětlením následujících rýmových schémat. Jejich význam a funkce se zpravidla vyjeví nikoliv na jednom řádku, ale až na podkladě celé sloky, případně v rámci několika strof. Není nic jednoduššího než si je zapamatovat rovnou na příkladech. (Všechny ukázky jsou převzaty z knížky Blues pro slušný lidi z pera Jiřího Dědečka, který se pro červencové číslo Muzikusu rozhovořil na textařské téma na str. 46.)
Sdružený rým (má schéma a a b b)
Mám hrůzu z knih,a
nechci vědět, co je v nich,a
jsou to jen slova, slova, slova,b
jak říkal Hamlet či Casanova.b
(...)
Mám hrůzu z vět,a
které zaplavují svět,a
hlásky, slova, souvětí,b
to je mé směšné prokletí...b
Střídavý rým (a b a b)
Řek jsem si tuhle: Dáš si prácia
a napíšeš pár velkejch slov,b
dřív než tě bafnou funebrácia
a vodlifrujou na krchov.b
Prolez jsem všecky knižní sklady,a
pár slov si vopsal, pár jich škrt,b
až zbyly tři bez větší vady,a
a to jsou život, láska, smrt.b
Obkročný rým (a b b a)
Kterak se mám státi optimistou,a
když se pyšním darem myšlení?b
Z toho spolku ať mne vyčlení,b
já mám rozum zdravý, mysl čistou.a
Snáze bych byl mramorovou bustou,a
která výraz tváře nemění,b
nežli planout v planém nadšeníb
a jen smrt mít stoprocentně jistou.a
Postupný rým (a b c a b c)
Mládí už je fuč,a
dávno nejsme kluci,b
co nám život dává?c
Semtam ňákej puč,a
ňákou revoluci,b
žádná velká sláva...c
(...)
Furt nemáme časa
furt se někam ženem,b
ale furt jsme dole.c
Neslyšíme hlas,a
co nás volá jménem:b
Quo vadis, ty vole?c
Přerývaný rým (a b c b)
Včera v noci jsem se ve snua
neobvykle nudil:b
Zdálo se mi, že se mi zdá,c
že už jsem se vzbudil.b
Tato schémata rozložení rýmů (a s nimi řada dalších variant) se mohou uplatňovat v různých typech strof (dvojverší, čtyřverší apod.) a vyšších celků - slovesných útvarů, stejně jako třeba v písňovém refrénu. Refrén je jak známo celek, který se opakuje na shodných místech několika strof v jedné básni, v populární písni je to většinou její klíčová část o několika verších, která se opakuje po takzvaných verzích (jednotlivých slokách).
Pro ozvláštnění formy či jako prostředku k vyzdvižení tvůrčího záměru v textu lze použít (a velmi pravděpodobně je mnozí z adeptů textařiny již používají, aniž o tom často vědí) různé figury a tropy... (Ostatně do tohoto tématu patří už i zmínka o refrénu, který je vlastně také jednou z básnických figur založených na opakování vybraných prvků v textu).
Ale o nich víc opět v příštím Muzikusu.
