Představte si, že u vás doma zazvoní telefon a oznámí, že vaše kapela pojede do Ameriky ukázat krajanům i místním, jak jsme u nás dobří. Pokud se toto pozvání bude týkat Československého Rockfestu v Yorkville poblíž Chicaga, můžete se právě teď dozvědět, co vás čeká.
Jak na to
Hrát pro čtyři tisíce lidí v Yorkville je určitě něco jiného než hrát pro pár lidí v hospodě v Horní Dolní, navíc ty lidi jeli často přes půl Ameriky a zaplatili 100 dolarů, aby vás slyšeli, což člověku na klidu právě nepřidá. Nicméně není důvod k obavám.
Za prvé můžete zapomenout na vožení aparátu a různého vybavení. Jednak by ta naše "udělátka" nemusela snášet jejich 110 voltů a 60 hertzů v zásuvce, ale hlavně to není potřeba, zařídí tam pro vás první poslední. Samozřejmě, pokud máte svojí oblíbenou kytaru, krabičku nebo modul, vzít si je můžete, ale jinak stačí oznámit, jaké klávesy potřebujete, strčit do nich svoji paměťovou kartu, vzít místní kytaru zapojenou do místních Marshallů a tak podobně, takže nakonec bohatě stačí vízum a kartáček na zuby. V praxi to vypadá tak, že akustické nástroje a kytary si muzikanti většinou berou s sebou, na druhé straně bicí ani komba netahá nikdo. U kláves je to různé. Zatímco Michal David si přivezl svůj expandér a jako master používal místní klávesy, Voiceband jen oznámil, že chce dole K2600 a nahoře Triton, a klávesák, protože používá hlavně tovární presety, nevezl ani kartičku, lenoch lenošná.
Taky není potřeba dělat si starosti s tím, že se nedomluvíte, že nebudete vědět kam jet, že vám něco ujede a tak podobně. Stačí prostě přijít v Praze na letiště, tam si vás vyzvedne vedoucí výpravy Milan Peleška, človíček s mnohaletou praxí v dopravování spousty lidí v různém stavu střízlivosti na velké vzdálenosti, a s ním už se neztratíte. Na letišti v Chicagu vás budou čekat řidiči a kulturní manažerka Irena Čajková, kteří vás dovezou až na hotel, tam za vás všechno vyřídí a další dny se o vás budou starat, abyste se mohli podívat na různé pamětihodnosti, do obchodů, hospůdek a klubů, budou vás vozit a provádět, budou vám tlumočit...
Říkáte si, že je to nějak podezřele v pohodě, ale to nepřišlo samo. První Rockfest uspořádali Jerry Beran a Vladimír Flener už v roce 2000. Tehdy přišlo 1500 lidí a pořadatelé prodělali, jenže se nedali odradit a tak Amerika už viděla Elán, Kabát, Olympic, Pražský Výběr, Petera Nagye, Mira Žbirku, Vladimíra Mišíka i muzikanty služebně mladší jako Buty, Chinaski, Annu K, Tři sestry nebo skupinu Kryštof.
Jerry s Vladimírem se přípravě věnují celý rok, v době festivalu pak štáb tvoří asi pětadvacet lidí, od provozního manažera po několik řidičů. Na místě samém kmitají další, od pronajatého personálu kempu přes ochranku, která čítá i patnáct lidí najednou, až po místní šerify, kteří tam taky nejsou jen z lásky k muzice - šerifa v Americe pořídíte za 32 dolarů za osobu a hodinu.
Ale vy už jste také dorazili na místo, to znamená, že jste
vylezli z postýlky a sedli do auta, které odjíždí od hotelu na místo konání každou celou hodinu, a můžete si prohlédnout aparaturu.
Pódiovka
Kytaristé si můžou vybrat, jestli budou hrát na Marshall JCM 2000 Dual Super Lead nebo na JCM 800 Lead Series, případně JCM 900. Basák má k dispozici Ampeq SVT-4 PRO, SWR Basic 350, na hraní si se zvukem compressor/gate dbx 266 XL, Sonic Maximizer BBE 482 a aby byl dobře naladěn, je tu i digital tuner DTR-2 od ToneWorks. Bubeník bude hrát na DW se čtyřmi tomy a pěti činely Zildjian, virbl si vybere buď Yamaha MSD-14SG 14" x 5" Steve Gadd Signature, Yamaha Wood Shell 14" x 5,5" nebo DW 14" x 5,5" All Maple Shell a hihatku Zildjian Rock Hi-hat nebo Top New Beat Hi-hat, obojí 14", tedy 36 cm.
Pódiový mix Ramsa SX1 má 52 kanálů, na každém 20 auxů, čtyřpásmové korekce a kromě masteru i 10 podskupin. Signály pro vás upravují ekvalizéry a limitéry dbx 1231, 2231, 166, 160, Behringer Multigate PRO XR4400, procesory Yamaha SPX900, SPX990 a REV500 a řada dalších. Odposlechů je spousta, živí je celkem 10 zesilovačů QSC Audio PLX1602 (1600 W) a PLX3402 (3400 W) a k tomu je tu samozřejmě hlavní pódiová aparatura s boxy EAW KF650e, crossovery TDM Design 24CX-2, drive racky dbx 240 a zesilovače QSC Audio PLX1602.
Vybavení je tolik, že se na pódium nevejde, proto vedle stojí kamion spojený s pódiem lávkou a po ní běhají Američani tam a zpátky a nosí vám, co vám na očích vidí, aby vám nic nechybělo a odnášejí všechno, co už nepotřebujete, aby vám nic nepřekáželo. A protože jsou to "amíci", máte dvě možnosti. Buď se naučíte, že velkýmu jackovi tu říkají quarter inch a podobné finty, nebo poprosíte kohokoli z pořadatelů a on vám bude tlumočit. Ještě nikdy se nestalo, že by se někdo nedomluvil.
Aparát pro diváky
Dobrá zpráva na začátek. U hlavního mixu sedí Bóďa Coufal, který umí nejen zvučit, ale i mluvit česky, slovensky a plzeňsky, protože je to Plzeňák. Mix je Yamaha PM4000 se 40 kanály, 8 auxy a čtyřpásmovým ekvalizérem na každém z kanálů a s osmi podskupinami. Z efektů jsou tu expandéry/limitéry dbx 160XT, ultra-harmonizer Eventide H3000 B, ekvalizery XTA Electronics, multiefekty TC Electronics a nejpoužívanější Yamaha SPX990, je tu i speaker management system XTA Electronics DP226. Zesilovače Crown IT4000, každý s až 8 kW stálého výkonu, napájejí osm úctyhodných subbassů pod pódiem a sedm boxů EAW KF730 na každé straně.
Možná vás překvapí, že při všech těch kilowattech nikomu neteče krev z uší, ale to je jeden z rozdílů mezi námi a Američany. Tady má Bóďa na pultu pořád zapnutý měřič akustického tlaku a pečlivě hlídá, aby nepřekročil 100 dB. Stejný měřák má totiž i šerif a tomu je zdraví lidí přednější než případná zvukařova euforie. Doporučuje deset z devíti ušních lékařů.
Taky se tu netrpí žádná noční prodloužená. Policejní hodina je 22:00, po americku 10 PM, a nemá cenu smlouvat. Šerif náš, ten nerozumí žertům a tak... Zkrátka pořadatelé s tím už dopředu počítají, program je sestaven tak, aby měl každý dost času i na přídavky a nikdo v okolí neměl důvod si stěžovat na hluk nebo rušení nočního klidu. Městská rada v Yorkville pak Rockfest bez problémů povolí i napřesrok.
Muzika
Když jsme u těch zákonů, i tady patří zákon schválnosti k těm nejvíce dodržovaným, a tak se letos nepovedlo dovézt Kabát. Bylo kolem toho i trochu emocí, kdo chce, může si přečíst názory obou stran na www.csworldnet.cz/rockfest/ a www.kabat.cz/index.php, ale faktem zůstává, že Kabát nedorazil.
Zato dorazily místní kapely Doggybag, Five Ounces a C.I.A., slovenské kapely Vidiek a divocí Horkýže Slíže, čeští Staří psi, trio rockových veteránů Prokop - Andršt - Hrubý a kdo neviděl, neuvěří, jak dokáže Michal David nadchnout českoamerické rockové publikum. Při pohledu na stovky lidí dělajících hada při spartakiádních Poupatech by se nejeden takzvaný umělecký kritik osypal.
Zvláštní zmínku si zaslouží i multimediální show skupiny Voiceband. Ta totiž jako doplňkové médium nezvolila žádné zbytečné
promítání nebo lasery, ale médium daleko účinnější: Wallachian Milk z Vizovic, které při svém vystoupení rozhazovala mezi publikum v malých plastových lahvičkách po desítkách. To, že uvedené mléko nepochází ze žádného savce, nýbrž ze švestek, nikomu z přítomných nevadilo, a proto zbývá jen doufat, že tento moderní trend dorazí i k nám.
Tak zas příště
Když jsem se ptal diváků, většinou se shodli, že nejhorší na Rockfestu je pondělní ráno.
Festival skončil, musí se zase do práce, svět se tváří rozmazaně a kyselé okurky docházejí. Naopak nejvíc si tu pochvalují celkovou atmosféru, lidi, muziku a taky to, že tady, 8000 km daleko, ještě pořád funguje Československo. Když je člověk hodně dlouho
v cizí zemi, navíc často načerno a tím pádem bez možnosti podívat se domů, na trochu nostalgie má prostě nárok.
Tak zase v srpnu v Yorkville.
