Isotope: Rangoon Creeper (6:00)
(Isotope)
LP Illusion - 1974
bicí: Nigel Morris
Skladba Rangoon Creeper je poměrně typickou ukázkou klasického jazzrocku postaveného na výrazném ostinátu. Kompozice je v tomto případě založena na dvou ostinátních modelech, nad nimiž se postupně rozvíjejí zajímavě stupňovaná sóla.
První motiv hardrockového charakteru je v pomalejším tempu hodnoty přibližně 83 (dle CD je to přesně mezi 82 a 83) o délce dvou taktů, a vzdáleně připomíná skladbu Sister Andrea od Mahavishnu. Po úvodní vyhrávce a předehře na tomto motivu nastupuje dlouhá a skvěle gradovaná část klávesového vstupu v trvání 48 taktů, tedy 24 motivů.Poté přichází přechod na druhý, tentokrát čtyřtaktový motiv, který je i v novém tempu, jež vychází z hodnoty triol tempa původního, a to tím způsobem, že osminová triola předchozího tempa představuje tři osminy tempa nového. V tomto rytmu následuje kytarová pasáž o délce 76 taktů, a návrat k původnímu motivu i tempu. Základní motiv se v závěru skladby opakuje čtyřikrát, následuje dvoutaktová coda.
Tak, a tím je dnešní ozařování jazzrockovým izotopem 73 prakticky u konce.
Na úplný závěr ještě několik poznámek k vlastní notaci: protože se jedná o jazzrock, neexistuje žádný zcela pevně daný model doprovodu a tedy i dvoutaktová schémata zde uvedená představují určité konkrétní úseky skladby a jsou spíše náznakem, jakým stylem hrát doprovod, než pevně daným modelem, který skladbu podkresluje od začátku do konce bez jediné změny. Variacím velkého bubnu v duchu uvedených ukázek se meze nekladou. Repetice ohraničující uvedená dvoutaktí jsou myšleny spíše z cvičných důvodů. Totéž platí i pro část B.
