Vážení přátelé baskytarového vesmíru, dnešním tématem je nastavení zvuku na baskytaře a baskytarovém aparátu. Povíme si, co a jak ovlivňuje výsledný zvuk vaší hry na koncertních pódiích.
A začnu úplně jinak, než byste možná čekali
Ekvalizace zvuku není nic jiného než nastavení hlasitosti různých frekvenčních pásem zvuku. Má to jeden háček: Nastavení zvuku na baskytaře, které se vám bude zdát skvělé při sólové hře, nemusí a nebude třeba vůbec vhodné do písní nebo do celku vaší kapely. A jsme u jádra věci, u
hudebního aranžmá, hudební kompozice, u toho, co a jak hrajeme. Aby jakýkoli hudební nástroj byl slyšet, musíme mu dát prostor. Celek zvuku vaší kapely, hudební vzdělanost vaší kapely ovlivňuje, jestli budete frekvenčně slyšet, nebo nebudete. Když nejste slyšet v kapele při normální hlasitosti, můžete to celé pokazit ještě tím, že se zesílíte neúměrně k celku kapely. Pak bude slyšet jen vaše baskytara. To vy ale přece nechcete, že?
Nesmírně důležité je, jak jsou vaše skladby napsané, zaranžované. Skvěle nastavený ekvalizér již musí být podchycen v pomyslné partituře vašich skladeb. Nejideálnější by bylo si skladby zapsat do not a vše dopilovat k dokonalosti. Jenže to se dnes nedělá a málo kdo to umí... To přímo úměrně vede k degradaci hudby jako takové.
Když si srovnáme zvuk velkého klasického orchestru, kde o hudbu opravdu jde - tedy vážné hudby -, tak zjistíme, že pomyslný ekvalizér orchestru je napsaný přímo v notách - v partituře. Skladatelé vážné hudby věděli, co a jak psát, aby to vždy náležitě vyznělo tak, jaký byl jejich (zde opravdový) umělecký záměr. Žádný pokus - omyl. Jednotlivé nástroje nebo skupiny nástrojů posilovaly určitá frekvenční pásma zvuku. Tím dotvářely vyrovnaný a plný zvuk bez elektronických ekvalizérů. Jen práce s přirozeným zvukem a dynamikou v akustickém prostoru.
Jde o to, že když chcete skládat písně nebo instrumentální skladby, je to řemeslo jako každé jiné. Musíte znát hudební zákonitosti. Pak vám skladby budou znít profesionálně. Nebudete se dopouštět chyb v aranžmá, které mají za následek chybný zvuk. Nespočívá to tedy jen na těch efektech, jako jsou právě krabičky v podobě ekvalizérů. To je zásadní. Píši o tom záměrně, protože slyším spousty špatných aranžmá, hlavně u českých písní. Neskutečně spatlané... O aranžmá se nedá ani mluvit. V hudebním studiu pak přichází na řadu velký zásah mnoha mnohopásmových ekvalizérů, který totální nedostatky v aranžmá mají zachránit. Jenže nedostatky, i přes velkou snahu zvukových mistrů, jsou slyšitelné i po velkém ekvalizačně-editačním zásahu.
Můžete mít velmi kvalitní a drahou baskytaru, velmi kvalitní baskytarový aparát a veškeré doplňky, ale může se stát, že vás stejně nikdo v kapele pořádně neuslyší. A vše je k ničemu.
Povíme si tedy, jak z toho ven a jak se nejčastějších chyb vyvarovat.
1. Kytara a další nástroje rozsahem zasahují do baskytary nebo obráceně
Obrovská chyba, která se vyskytuje v mnoha písních. Pak se samozřejmě oba nástroje v té samé oktávě frekvenčně hádají, dochází tam k nechtěným střetům velkých a malých sekund. (Jestli nevíte, co je to malá sekunda, okamžitě si najděte informace o intervalech!) Dále se tam také rád motá mužský zpěv, který je ve stejné poloze jako rozsah doprovodné kytary a někdy i baskytary. Většinou takovými neduhy oplývají písně českého folku a rockové hudby. Píši jen to, co slyším...
Je tedy žádoucí, aby part kytary byl správně propracovaný, upravený a počítal již dopředu s tím, že zde bude hrát baskytara a jiné nástroje. Jednoduché hraní přes všechny struny kytary vede k nedobrému zvuku kapely. Všechny nástroje by měly být vymyšlené tak, aby fungovaly spolu. Pak se sám zákonitě ustálí zvuk kapely a každý nástroj bude mít své místo ve zvukovém spektru. Ekvalizér bude nastaven již v samotném promyšleném aranžmá. Tohle je nejlepší a ideální stav. Takto řemeslně zpracovaná hudba zní velmi plasticky sama od sebe a bez zásahů ekvalizérů. Baskytara, i kdyby měla nepěkný zvuk, bude přirozeně slyšet.
2. Klávesové nástroje drží dlouhé basové tóny v pásmu, kde hraje baskytara
Velmi častá chyba v dnešních českých skladbách. Neskutečná školácká chyba... Pak se můžete snažit, jak chcete, laborovat s ekvalizérem, ale stejně ve výsledku bude vše špatně. Hráči na klávesové nástroje, hrajte tedy držené tóny na klávesových nástrojích v tomto případě o oktávu nebo o dvě výš (pozor na ostatní nástroje). Můžete také baskytaru podpořit a hrát unisono ve stejné oktávové poloze nebo, lépe, to samé o oktávu výš. Hra těchto pasáží bude o to více přesvědčivá, naléhavá a posluchačsky sdílnější.
3. Baskytara, která hraje sama důležité vyhrávky a ostatní nástroje drží dlouhé tóny a akordy
Klasická hudba nikdy v hlubokých polohách nepoužívá jenom jednu oktávu k vyjádření basových vyhrávek a motivů. Sekci kontrabasů většinou posilují o další oktávu další nástroje, které to samé hrají o oktávu výš - violoncello, fagot, trombon atd. Je to právě naopak. Nástrojem pro nosný bas jsou ty nástroje, které hrají v malé a velké oktávě, kontrabas je nástroj určený k posílení kontraoktávy. V populární hudbě je baskytara osamocená. Marně někdy hledáte, co vlastně baskytara v dané skladbě opravdu hraje. Spousta drobných tónů čí not chcete-li, se maskuje a splývají s notami jinýchými nástrojůi a nejsou proto většinou vůbec slyšet.
Jednou jsem v divadle dostal na notový pult baskytarový part, kde jsem měl spoustu hraní v šestnáctinách. Žádný problém, na tato místa jsem se moc těšil. Přišla zkouška celého divadelního orchestru, kde jsem zjistil, že tyto rychlé pasáže hraji v celém orchestru zcela úplně sám. Ostatní nic - vydržované akordické výplně. Akusticky a hudebně úplný nesmysl. Baskytara v těchto místech prostě nebyla slyšet, protože klávesové nástroje ještě hrály ve spodních polohách dlouhé basové tóny... Nepomohl žádný ekvalizér - nebyl zde již žádný volný frekvenční prostor pro vyjádření baskytarové hry. Na takové aranžmá jen tak nezapomenu. :-) Vyhýbejte se takovým chybám, celou vaši hudbu vám totiž zaručeně pokazí a znehodnotí. Vaše pasáže může posílit v oktávovém unisonu další hudební nástroj.
Ekvalizéry zvuku - překvapivé řešení pro vás
Ekvalizér zvuku na základě skvělé a vstřícné domluvy kapely
Než začnete přemýšlet, jaký ekvalizér a jaké značky si máte pořídit, zkuste se nejprve zaposlouchat do zvuku vaší kapely. Není právě některých z vašich kolegů příčinou špatného zvuku celé kapely? Není třeba elektrická kytara příliš předimenzovaná v basovém spektru? Co bubeník? Nehraje bez dynamiky? Máte bubeníka řezníka (řezník - od slova řezat)? Nehraje kytarista a klávesista příliš hluboko, kde by měla právě hrát baskytara podporovaná bicí soupravou?
Pokud se vám podaří na přátelské úrovni a v mezích slušnosti zavést debatu na toto téma, můžete tak odstranit spoustu zvukových chyb. Najednou zjistíte, že po opětovném odehrání písně, po stěžejních úpravách zvuku a chybného aranžmá zbytku kapely je vaše baskytara naprosto konkrétní. Sama o sobě se prosazuje v celku kapely naprosto přirozeně. Zvítězil tedy ekvalizér rozumu a správného profesionálního přístupu k samotné hudbě. Za své dodatečné korekce v kapele se nemusíte stydět. Je žádoucí veškeré nedostatky odstranit na zkoušce než se domnívat, že s tím něco na koncertě udělá místní zvukař. Neudělá nic, jen zesílí celek kapely - dobrý, i ten špatný.
Ekvalizace výběrem nákupu nástroje
Rozhodnutím, jaký nástroj si koupíte, také určíte, jaký charakteristický zvuk budete mít. Proto je dobré, když si nástroj můžete vybrat sami, zahrát si na něj, nebo ať vám na něj zahraje někdo jiný. Víte pak, jaké zvukové spektrum si v nástroji kupujete. Baskytara Precision nebude znít jako baskytara Jazzbass a podobně. Každá baskytara různých výrobců bude znít jinak. Ekvalizér schovaný v každém nástroji si musíte objevit sami a vy také musíte rozhodnout, co se vám líbí a co se hodí do vašeho stylu hry, kapely a muziky. Výběr nástroje... Věřte, že někdy je to dlouhá cesta, ale krásná.
Ekvalizzace výběrem strun
Tloušťka strun, materiál, z čeho jsou vyrobené, opotřebovanost strun, to vše ovlivní zvuk vašeho nástroje. Opotřebované struny mají za následek úbytek vyšších středů a výšek ve zvuku. V dolní části basového spektra je zase zvuk nekonkrétní, struny ztrácejí na pevnosti, jsou takové „vytahané“. Když tedy zkoušíte nový nástroj se sadou ohraných strun, moc vás taková baskytara nenadchne. Tedy i výběrem strun, stářím strun se podstatně mění zvuk vašeho nástroje. Dost podstatný typ ekvalizéru - jen sada strun.
Ekvalizér - nastavení by mělo vycházet co nejvíce ze samotného nástroje
Nastavení zvuku baskytary by mělo vycházet co nejvíce z charakteru a zvukových možností samotného nástroje a vaší techniky hry. Čisté struny, správná tloušťka strun, správná výška snímačů pod strunami, dohmat, nastavení poměru snímačů a elektroniky nástroje, to vše ovlivní výsledný zvuk vaší baskytary. Tam byste měli začít. Grafický nebo parametrický ekvalizér by měl přijít ke zvážení až po vyzkoušení, správném seřízení a objevení zvukových možností vaší baskytary. Nevíte-li si rady, předejte baskytaru do rukou odborníka a nástroj si nechejte odborně seřídit. Čas strávený bez baskytary můžete věnovat studiu hudební teorie, která není nic jiného než opět na papíře zaznamenaná hudební praxe.
Všeobecné nastavení zvuku baskytary
Jak jsem se již zmínil, co nejvíce toho správného a žádoucího zvuku byste měli dostat ze sv= baskytary. Baskytarový aparát beru jako odposlech. Ekvalizéry na aparátu mi slouží jako možnost odladění a doladění zvuku na jevišti, nikdy jeho účinky neposílám zvukaři do mixu. Vím, že bych mohl zvuk své úžasné baskytary velmi znehodnotit. Ptáte se, proč a jak? Přidáte si nějakou frekvenci - na jevišti se vám bude tato úprava zdát ta správná, ale zvukaři zvuk úplně rozhodíte, jemu právě tato frekvence bude překážet. Vy ji přidáte, zvukař ubere. Když konečný zvuk vychází již ze samotného nástroje, máte zvuk všude stejný. Můžete mít úplně jiný aparát, jiný sál, hraje se vám vždy podobně, protože charakter zvuku máte v nástroji, a ne v nějaké aparátu - místním, půjčeném nebo vašem. Sám používám speciální pasivní a kvalitní DI Box firmy Radial, který mi zvuk krásně vyčistí od různých rušivých elektrických elementů a zaručí mi přenos signálu do mixu 1 : 1.
Můj zvukový řetězec tedy vypadá následovně: každodenní hra na baskytaru - perfektně seřízená baskytara - čisté struny (používám Elixír 040) - kvalitní šestimetrový kabel značky Hendrex - DI Box Radial = výstup do mixu zvukaře. Nic víc. DI Box má i výstup do baskytarového aparátu. V baskytarovém aparátu mám nastavený zvuk tak, aby mě kapela konkrétně slyšela. Ekvalizér na aparátu mám k potřebě odladění zvukových nedostatků pódia.
Velmi rád také hraji přímo do mixážního pultu a ozvučení, bez baskytarového aparátu. Zvukový řetězec, který jsem vám výše popsal, zůstává nezměněn.
Ekvalizace baskytary poměrem snímačů
Velmi zajímavé barvy zvuku můžete docílit kombinací poměru snímačů. Máte-li pasivní nástroj, bez ekvalizéru, můžete zvuk nástroje ovlivnit zvukem snímačů. Máte-li jeden snímač, pak zvuk nástroje ovlivníte jedině výškou snímačů pod strunami a tónovou clonou.
Ekvalizace zvuku technikou hry
Zvuk baskytary je možné také velmi zásadně ovlivnit technikou hry pravé ruky. Můžete hrát u kobylky, nad snímači jednoho nebo druhého, můžete hrát také v blízkosti hmatníku, kde dostanete měkký kontrabasový zvuk. S kombinačními možnostmi své baskytary tak máte opravdu velkou zvukovou paletu. Netlačte do strun, raději si na baskytaře přidejte mírně pásmo basů. Najděte si zvukové barvy, které jsou pro vás zajímavé a pro vaši kapelu přínosné a zvukově to pravé.
Ekvalizace způsobem hry, především artikulací
Při vystoupení si zvolte způsob hry. Jinak budete hrát v sále „suchého“ kina, jinak v prostorách kostela - více budete tóny zkracovat, abyste byli konkrétní a zřetelní.
Ekvalizér - nastavení v kapele
Předpokládejme, že máte skvěle propracované hudební aranžmá bez chyb, a baskytara tak má prostor pro své svobodné hudební vyjádření. Jaký zvuk si nastavit? Má tedy smysl si zvuk nachystat doma v ústraní a klidu?
Je velký rozdíl, zda budete hrát sami, nebo s akustickou kytarou, nebo s pětičlennou posádkou kapely. :-) Také si musíte ujasnit, který charakter zvuku chcete mít. Zda chcete napodobovat zvuk kontrabasu nebo chcete mít klasický zvuk baskytary, nebo moderní a zvláštní osobitý zvuk svého nástroje.
Když si vše nastavíte doma v tichu, na zkoušce zjistíte, že zvuk baskytary je příliš hodný a takový sterilní, bez charakteru. Proto je dobré si zvuk a veškeré úpravy zvuku nastavit s celou kapelou. Tam vám bude ihned jasné, co ke kytaře vašeho kolegy bude nejvhodnější, jak dobře se pojí baskytara s bicími nástroji. Je dobré si doma připravit více zvukových variant a vědět, kam pak „sáhnout“ a jaký bude výsledek.
Zde bych chtěl upozornit na skvělý charakter snímače u kobylky, který při samotném použití oddělí zvuk baskytary od bicích nástrojů, obzvláště velkého basového bubnu, a přitom nemusíte zasáhnout do hlasitosti baskytary. Kobylkový snímač krásně rozjasní zvuk, baskytara je pak v plénu kapely čitelná a přirozeně konkrétní. Tuto variantu velmi často používán. Podlahovým nebo rackovým ekvalizérem zvuk pak ještě můžete doladit podle potřeby. Zvuk kombinací snímače a hry u kobylky je velmi konkrétní, dravý a krásný. Vše je slyšet, nic se neschová. Já ekvalizér jako další přístroj nepoužívám. Jen basy a výšky, co mám přímo na nástroji baskytary.
Ekvalizér palcového (slap) hraní
Hrajete-li palcovou technikou, snažte se mít nastavený zvuk a veškerý zvukový řetězec tak, abyste jedním zahraným tónem měli charakter zvuku hry palce. Jeden zahraný tón palcem pravé ruky je již hra palcem. Jak rychle a co hrajete palcem pravé ruky, je vaše technická zdatnost a vaše hudební sdělení. Nesmíte tohle míchat. Vždy to zdůrazňuji svým žákům. Se špatně nastaveným zvukem na baskytaře můžete hrát palcovou technikou, ale bude vám tam chybět ten žádoucí charakter zvuku, o který přece jde.
Všeobecně platí, že palcová technika má ráda více basů a více výšek. Pokud máte ekvalizér přímo na nástroji, nastavte zvuk tímto způsobem. Já mám nastavený ekvalizér na samotném nástroji tak, abych měl hezký zvuk jak na hru prsty, tak i techniku hry palcem. Když hraji jen zvukem kobylkového snímače, na palcové hraní dám poměr snímačů buď na střed, tedy oba snímače stejně, nebo ve prospěch snímače u krku nástroje.
Ekvalizér přístroj jako poslední varianta pro úpravu zvuku
Jako úplně poslední možnost nám zbývá nákup přístroje pro korekci hlasitosti frekvenčních pásem - ekvalizér. Dnešní nabídka těchto zařízení pro úpravu zvuku je opravdu velmi bohatá. Informace o cenách a nabídkách naleznete na internetu. Každé z těchto zařízení dělá to samé - ovlivňuje originální zvuk. Záleží na kvalitě přístroje a také na rozumném použití. I špičkovým ekvalizérem se dá zvuk špičkově pokazit. Ekvalizér je koření, kterým dochutíte zvuk do posluchačsky té nejideálnější zvukové podoby. Jednotlivá pásma ekvalizéru nastavujte s největší obezřetností. Nezapomeňte, že zásadní změnou zvuku vaší baskytary se změní i zvuk celé kapely.
Na závěr
Vše by mělo vycházet co nejvíc přímo z techniky vaší hry, z elektroniky a snímačů baskytary. Pamatujte si, že když změníte ekvalizér na své baskytaře, změníte vlastně zvuk celé kapely. Změníte-li ekvalizérem frekvenční poměry hlasitosti baskytary, může se stát, že se zase neuslyší hráč na klávesové nástroje nebo kytarista, a negativně tak ovlivníte výsledný celkový zvuk.
Učte se hrát i se záměrně špatným nastavením zvuku a ekvalizéru. I v takovém případě se snažte technikou hry najít tu nejlepší optimální možnou variantu zvuku.
Vřele bych vám doporučil publikaci Zakládáme kapelu, kde najdete spoustu hudebních zajímavostí, poznatků, nápadů, rad a návodů. Veškeré dotazy pište na info@adamusmartin.com. Těším se na naše další setkání!
