V minulém díle jsme se zabývali rytmickými cvičeními. Tentokrát se podíváme na problematiku tzv. mrtvých not, která s rytmem úzce souvisí. Jedná se v podstatě o perkusivní prvek, kterým můžeme výrazně obohatit či oživit basovou linku. Technickému zvládnutí této záležitosti bude věnován dnešní díl.
Jak mrtvou notu zahrát? Položíme levou ruku na hmatník tak, abychom strunu, na kterou zadrnkáme, pouze zatlumili (nedomáčkneme ji). Nesmí se nám ozvat žádný konkrétní tón, nýbrž jistá řízená forma pazvuku, se kterým můžeme následně pracovat a zapojovat jej do figur.
Cvičení č. 1, 2 a 3 - pravá ruka střídá pravidelně prsty podle toho, jak je kdo zvyklý hrát - ať už dva či tři (pozor na dynamiku, měla by být pokud možno co nejvyrovnanější). Požadovaného zvuku docílíme pravidelným uvolňováním tlaku na strunu v levé ruce. Poznámka k notaci: Vzhledem k tomu, že nelze určit výšku zahrané noty, zapisuje se většinou do not tak, že se vyznačí na linku nebo do mezery odpovídající prázdné struně. Konkrétně v tomto případě to znamená, že ačkoliv je v notách mrtvá nota vyznačena jako tón A, my ho hrajeme na 8. políčku na hmatníku odpovídajícímu tónu C. Suma sumárum - je v podstatě lhostejné, kde přesně je mrtvá nota zahrána. Při rozhodování, které místo na hmatníku při hře použijeme, je nejdůležitějším kritériem pohodlnost a plynulost hry. Dalším faktorem, na který můžeme brát zřetel, je to, že mrtvé noty hrané na hlubokých strunách E a A mají hutnější, tlustší zvuk než "mrtvoly" hrané na G struně.
Cvičení č. 4 je již o něco komplikovanější než předcházející tři, protože nás nutí přecházet přes jednotlivé struny. Důležité je jednotlivé znějící tóny hrát precizně - nepolykat je.
Na cvičeních č. 5, 6 a 7 můžeme prakticky demonstrovat, jakým způsobem se dají mrtvé noty vtělit do funkových groovů - první groove je vždy hraný jen znělými tóny, druhý již za použití mrtvých not.
Tato cvičení jsou zamýšlena zejména pro prstovou hru, nicméně mohou být hrána klidně i slapem. Při hře palcem jsou mimochodem mrtvé noty velmi hojně využívaným prvkem. (Ukážeme si to v některých následujících dílech tohoto seriálu, které budou slappingu věnovány výhradně.)
Za mistra v používání mrtvých not je všeobecně považován basista vynikající funkové kapely Tower Of Power - Francis Rocco Prestia. Poslední cvičení (č. 8) je poměrně rytmicky náročná basová linka z úvodu písně Soul Vaccination této skupiny. Vřele doporučuji sehnat si nahrávku (píseň je např. na živém albu kapely). Zde rozhodně stojí za to všimnout si naprosto učebnicové spolupráce basy a bicích.
Rovněž doporučuji sehnat si školu Fingerstyle Funk with Francis Rocco Prestia (z ní pochází i uvedená ukázka), kde je možno seznámit se s Francisovou technikou detailněji.
