Milí basisté (a basistky), vítám vás u nového seriálu, ve kterém se pokusím přiblížit vám taje funkového basování. Ve funky má baskytara nezastupitelnou úlohu, je nástrojem, od kterého se odvíjí rytmická hra celé kapely, instrumentem, jehož pulsování by mělo rozhýbat publikum. V tomto a následujících dílech probereme z hlediska basové kytary postupně vznik funky v jeho bluesové podobě, několik dílů věnujeme rozboru slapové techniky, jež je s funkem úzce spjata, zaměříme se na synkopované rytmy, přehrajeme si různé funky groovy tak, jak je servírují mistři svého oboru. Podíváme se i na to, jak se funková basa prosadila a je používána v nejrůznějších příbuzných hudebních žánrech (rocku, acid-jazzu nebo třeba-hopu)... Tak s chutí do toho!
Bluesové kořeny funky
Funková hudba vznikla v černošské komunitě v 60. letech v USA z černošského blues. Za zakladatele tohoto energického žánru je všeobecně považován letos sedmdesátiletý James Brown. Tento nesmírně excentrický zpěvák a šoumen bývá označován také jako The Godfather of Soul. Podobně jako osobnosti celé řady hvězd je i ta Brownova značně komplikovaná - nesporný umělecký talent na straně jedné, na straně druhé několik let strávených ve vězení za nelegální držení drog a sexuální obtěžování...
V dnešním workshopu se podíváme na poměrně jednoduché basové party dvou Jamesových hitů z roku 1965 - notoricky známé I Feel Good a Papa's Got a Brand New Bag. Oba úryvky jsou rytmizovány v osminovém dělení. Jejich struktura je postavená na klasické bluesové dvanáctce. Pro basáckou omladinu - "dvanáctka" je dvanáctitaktové téma s pravidelnou harmonickou strukturou (např. v C-dur může být: C-C-C-C7-F-F-C-C-G7-F7-C-G7).
Píseň I Feel Good je dvanáctka napsaná v tónině D-dur (2 křížky v předznamenání), Papa's Got a Brand New Bag potom v E-dur (4 křížky).
