Backstage/zvuk/studio: Joe Satriani

Backstage/zvuk/studio: Joe Satriani
Backstage/zvuk/studio: Joe Satriani

Každý jen trochu pozorný hudební fanoušek musel zaznamenat, že třetí červenec tohoto roku byl z koncertního hlediska poměrně nahuštěný, a to ani tak z hlediska kvantity, jako spíš kvality (o kterou jde především, že). V novém Edenu předvedla svou show legendární Metallica, zatímco do někdejší Paegas/T-Mobile arény zavítal kytarový kouzelník Joe Satriani. Vzhledem k tomu, že jsme jeho nové desce a koncertu věnovali dopředu značnou pozornost, určitě se nemohlo stát, že bychom na něm chyběli.S takovou volností, jakou dostala při šmejdění po pódiu a okolo něj naše redakční úderka před tímto koncertem, se člověk moc často nesetká. Chcete si tohle vyfotit? OK, žádný problém... Chceš si pokecat s technikem? Jen běž, támhle stojí... Ve srovnání s některými jinými koncerty, kdy se člověk ohlíží, zda náhodou neschytá v dohledné době úder obuškem, tedy opravdu až překvapivě pohodový přístup.

Za zmínku určitě stojí, že bylo tentokráte zvoleno méně standardní rozdělení haly, kdy je pódium umístěno podél delší strany ledové plochy a je tak poměrně výrazně snížena kapacita - k sezení zůstává jen velká západní tribuna a i prostor kluziště určený k stání je o něco menší. Poměrně rozumný trik, jak zajistit, aby bylo našlapáno (což se povedlo).

Již zmíněná "vyklidněnost" celého teamu se odrážela i na přístupu ke zvučení - z devadesáti minut původně plánovaných na zvukovku jich technici asi tak osmdesát strávili měněním strun, případně odpověďmi na mé všetečné dotazy. Během posledních deseti minut se něčemu, co by se zvukovkou dalo nazvat, věnovala pouze "doprovodná sekce", zvuk hlavní hvězdy večera prověřil technik Mike Manning čistým beglajtem a asi třemi zkreslenými kily (na sólový zvuk vůbec nedošlo) a bylo vymalováno. Asi ve snaze vyhnout se přeostřenému sejmutí do PA byl navíc zvuk nastaven skoro úplně bez výšek - tak či tak jsem z toho neměl pocit precizního nazvučení. Na koncertě to ale naštěstí byla úplně jiná písnička - po celkem průměrném zvuku předkapely (nebo možná spíš předkytaristy) Steva Fistera nastoupil na pódium Satch a ve svém hutném a sytém kytarovém tónu pořádně vykoupal celou arénu.n

Backstage/zvuk/studio: Joe Satriani
Backstage/zvuk/studio: Joe Satriani

Mike Manning

 

Joeova kytarového technika Mika jsem zastihl v jeho různými bednami tvořené kukani po straně pódia, kde se zabýval cpaním pěny mezi snímač a rámeček u jedné z kytar a v mezičase měnil struny...

 

Ahoj, to se zvukovkou vždycky tak pospícháte (v té době byla tak hodina zvukovky pryč, aniž by někdo cokoli zahrál, viz výše)?

Ono to neuteče, většinou k ní dřív nebo později dojde (smích).

 

Jak dlouho vlastně jezdíš s Joem jako jeho technik?

Moje první turné s Joem bylo, myslím, v roce 1988, takže letos je tomu dvacet let.

 

Změnilo se za tu dobu něco výrazně?

Práce technika je z větší části pořád stejná, měníš struny, opravuješ pedály... Ty pedály jsou snad jediná věc, která se čas od času změní. Joe naštěstí není takový, že by trval třeba na DS-1 z roku 1988. Když se něco rozbije, prostě se vezme jiný kus.

 

Vidím tu na dnešní koncert pět kytar, liší se něčím?

Ne, jsou to všechno JS1000, jsou jen jinak pomalované.

 

Zesilovače jsou signature JSX...

Ano, nic jiného s sebou nevozíme. Jen pokud je někdy před koncertem workshop nebo něco takového, používáme 5W Mini Colossal, ale nemáme ho s sebou, půjčíme si ho od distributora Peavey v té zemi, kde zrovna hrajeme.

 

Vidím u tebe Petersona (stroboskopická ladička). Myslíš, že má u kytar s plovoucí kobylkou cenu takovéhle přesné ladění?

I kobylka typu Floyd Rose se dá naladit přesně, jen je s tím hromada práce. Měním u všech kytar struny před každým koncertem, pěkně po jedné. Pak je potřeba každou strunu zvlášť pořádně vytáhnout, doladit, a to udělat asi třikrát až čtyřikrát. Mechaniky na kobylce nechávám skoro úplně utažené - to je moje metoda, díky které drží kytary naladěné. Sakra... To už je dneska podruhé... (Dotáhne e strunu, zamkne, zahraje vytažený tón a v ten moment struna praskne.)

 

Na jedné Joeově nahrávce je slyšet tvůj Harley, máš ještě nějaké další příspěvky?

Harley, sem tam nějaké sbory, plechovky, tamburína... Takové to křoví v pozadí (smích).

 

Přepíná si Joe všechny zvuky sám, nebo děláš něco za něj?

Ano, jen občas mezi písničkami musím naběhnout a přeházet nastavení pedálů. Ale že bych za něj něco spínal, to ne.

 

Za ta léta sis určitě nastřádal pár historek, mohl bys mi nějakou povědět?

Vtipnou historku... Před pár lety jsem byl u doktora, ten mě prohlédl a řekl, že bych si měl dát na chvíli pauzu s tenisem, protože mám tenisový loket. Já ho ale neměl od tenisu, ten jsem nikdy nehrál, ale od toho věčného měnění strun! Tak jsem si pořídil tohle (ukazuje akumulátorový navíječ, kolem procházející druhý technik Rob mumlá něco o "věcičce pro ***eranty")...

 

Rob Dawson

 

Tento sympatický mladík se na turné stará (alespoň po stránce jejich vybavení) o basistu Stu Hamma a doprovodného kytaristu Galena Hensona.

Můžu se zeptat, jak ses dostal ke svým ovečkám?

No, působil jsem a stále působím u Paula Gilberta, byl jsem s ním i vloni tady v Praze, s lidmi kolem Joea jsem se seznámil v průběhu turné G3. Ono je to vůbec zajímavé - Galen (druhý kytarista) byl nejdřív technikem u Stu Hamma, pak začal pomáhat Joevi s organizací jako tour manager a teď už je s nimi i na pódiu (smích).

 

Jak bys porovnal práci u Paula a tady?

Je to hodně podobné, většinu času stejně hlavně měníš struny. V obou případech není kolem žádný pruďas, takže i atmosféra je fajn. Rozdíl je tak asi nejvíc v tom, že Paul hůř slyší - musíš na něj mluvit vždycky jen z jedné strany.

 

Který z nástrojů má Galen jako jedničku?

On to průběžně mění, ten Gibson SG si pořídil teprve nedávno, tak teď hodně hraje na něj. Je to myslím ideální kytara na rockové doprovody. Zajímavostí je ten Variax, používáme ho proto, že jde programovat na různá exotická ladění v beglajtech.

Backstage/zvuk/studio: Joe Satriani
Backstage/zvuk/studio: Joe Satriani

Na co hrál Stu Hamm

basy: 3 x Fender Stu Hamm Urge II Bass čtyřstrunné (s podlaďováním do D)

1 x Fender Stu Hamm Custom pětistrunná

Všechny nástroje v estrádním perleťovém provedení. U obou modelů kombinace snímačů 2 x Fender Custom Noiseless Jazz Bass v krajních polohách plus Fender Custom Precision uprostřed

 

kabely: Planet-Waves

 

procesor: Digitech BNX3

 

aparát: 2 x Hartke 5500 500W hlava • 2 x Hartke 4.5XL box • 2 x Hartke 115XL box • Podobně jako u Joa byla zapojena jen jedna hlava.

 

Na co hrál Joe

Joe Satriani je známý jako "pedálář" - tj. člověk, který svého zvuku dosahuje kombinováním jednotlivých krabiček a komplexní řešení v podobě procesorů a podobně mu moc nevoní. A takový pedalboard prochází různými evolučními změnami, tu se něco přidá, tu ubere... Tak či tak, na pražském koncertě byl Joe vybaven takto:

 

kytary:

5 x JS1000 v custom grafickém provedení, jinak identické, snímače DiMarzio PAF Joe u krku a Low Joe u kobylky

Na JS1600 s pevnou kobylkou oproti původním náznakům nakonec nedošlo.

 

kabely:

Planet Waves

 

pedalboard:

2 x napáječ Voodoo Lab Pedal Power

Digitech Whammy

Dunlop 535Q Wah

Boss DD-3 Digital Delay - pro dlouhý delay

Boss DD-2 Digital Delay - pro krátký delay

Vox Satchurator - signature distortion

Z.VEX Ringtone - ring-modutor

Dunlop Jimi Hendrix Octavio - kombinace fuzz zkreslení a octaveru

Fulltone Ultimate Octave Pedal - kombinace fuzz zkreslení a octaveru

Electro-Harmonix POG - polyfonní oktávový generátor, přidává k signálu 1-3 oktávy

Electro-Harmonix microPOG - zjednoduššení vyššího modelu, oktáva nahoru/oktáva dolu

Rocktron Banshee - talkbox

Whirlwind A/B selector

 

Vidíme, že oproti minulým dobám trochu ubylo efektů z bossovské stáje - namísto DS-1 nastoupil Satchurator, Super Chorus a OC-2 Octaver byly zaměněny za exotičtější modely jiných výrobců.

 

aparát:

3 x Peavey JSX 120W signature hlava

3 x JSX 412 rovný box

 

Jedna hlava na zkreslený zvuk, jedna na čistý, jedna nezapojená jako vizuální opora/záloha. Boxy zapojené všechny, ale jen dva sejmuté mikrofonem - v jednom případě klasický Shure SM57, v druhém CAD D189. Aparáty (a tedy i zvuky) přepínal Joe klasickým A/B boxem.

 

Na co hrál Jeff Campitelli

Joeův dlouholetý bubeník Jeff "Cappuccino" Campitelli dorazil vybaven poměrně zajímavou kombinovanou sestavou bicích. Bohužel jsem ji nestihl prozkoumat tak podrobně, jak bych si za ideálních okolností představoval, ale i těch pár poznatků stojí za prezentování. Základem byla sedmidílná sestava z dílny DW (v poměrně nestandardním rozložení BD, 2 x SD, 1 x TT, 3 x FT), osazená blánami Evans. Akustická souprava byla doplněna o devítipadový perkusivní modul Roland SPD-S s jedním připojeným padem Roland navíc. Zajímavostí v rozmístění bylo, že zmíněný modul a pad zcela zakrývaly jeden floor tom a jeden snare drum, které tím pádem byly k nepoužití - příčinu se mi zjistit nepodařilo, je možné, že Jeff prostě nechce měnit zažité rozmístění. Souprava činelů byla zcela v režii firmy Paiste - 8” Signature Splash, 15” Edge Hi-hat a pět zástupců řady 2002 - 22” a 24” crash, 24” ride, 15” Crunch Hats a 20” Novo China. Veškerý viditelný hardware byl rovněž od DW (DW 9500 hi-hat stand), stejně jako dvojšlapka (DW 8002).

 

Na co hrál Galen Henson

kytary:

1 x Ibanez SZR Prestige

1 x Paul Reed Smith (zřejmě McCarty)

1 x Gibson SG

1 x Line6 Variax Acoustic 700

 

pedalboard:

napáječ Voodoo Lab Pedal Power

Peterson Stomp2 - ladička

Dunlop CryBaby Wah

Boss DD-6 Digital Delay

Electro-Harmonix microPOG

Retro Sonic Stereo Chorus

Retro Sonic Eight-o-Eight Overdrive

Red Witch Deluxe Moon Phaser - phaser/ tremolo

Robert Keeley Fuzz Head

 

aparát:

2 x Kustom ’72 Coupe Hardtop

2 x 412 Kustom box

I do třetice byla skutečně zapojená jen jedna hlava...

Psáno pro časopis Muzikus