Vinohradské vinobraní mi kromě jiných zážitků přineslo i jednu lahůdku - vystoupení skupiny No Name, které mě nadchlo jak po hudební, tak i po zvukové stránce. Náhoda tomu chtěla, že se dva týdny nato se skupinou scházíme a začínáme se bavit na téma zvuk. Hlavním partnerem mi je samozřejmě zvukař Peter Gajdoš, ale do diskuze se zapojují i jednotliví členové skupiny.
Peter, v čem tkví tajemství výborného zvuku No Name?
Za poslední léta jsme udělali několik zásadních kroků, které posunuly zvuk kapely kupředu. Především to byl přechod všech členů kapely na in-ear odposlechy. V podstatě se vyčistil zvuk na pódiu, postupně jsme vyeliminovali všechny zdroje hluku, jediným nástrojem, který hraje „z jeviště“, jsou bicí, což ve většině případů nevadí. V sálech se špatnou akustikou, kde mají jiné kapely problémy se samotným hlukem z pódia, jsme my v pohodě. Trvalo to tři roky, než jsem k tomu kapelu „dokopal“ a splnil si svůj sen. Dnes to tak je a spousta mých kolegů mi to závidí (mohu potvrdit - pozn. autora).
Dalo to velkou práci přesvědčit kapelu k tomuto kroku?
Největší problém byl s bubeníkem, který navíc zpívá. Dříve vyžadoval silný odposlech, signál se pak dostával i do jeho zpěvového mikrofonu a problém se násobil. Nevěřil, že z těch malých sluchátek dostane do uší dostatečný tlak, především na basech. Všichni z kapely už měli in-eary, a Ivan jediný se bránil. A jeho drumfill mi působil čím dál tím větší problémy. Nakonec to byl on, kdo byl nejvíc nadšený...
Co ty na to, Ivane?
Ano, opravdu jsem tomu nevěřil, ale už po pár koncertech s in-eary jsem zažíval úžasný pocit a těšil se na další hraní. Sám jsem to nechápal, proč jsem se tomu tak dlouho bránil.
A mikrofony?
Výběr mikrofonů je na Peterovi, já je posuzuji spíš z praktického hlediska. Bicí snímáme sadou Sennheiser evolution 900. Držáky na kotle jsme trochu upravili, aby lépe seděly na ráfcích mé soupravy. Původní byly dobré, ale instalace je teď snazší (bohužel jsem tuto modifikaci na vlastní oči neviděl, když jsem se pídil po detailech, trochu jsem se ztratil ve „zrýchlenej slovenčine“, tak jsem téma raději opustil...). Stojan na overhead zároveň drží mikrofon na hi-hatku, celá instalace mikrofonů trvá chvilku.
Co tě, Peter, vedlo k mikrofonům evolution?
S mikrofony Sennheiser pracuji léta a jsem s nimi nadmíru spokojen. Se starší sadou (série 600) jsem měl dobré zkušenosti, akorát plastová pouzdra na kotlích občas vzala za své. S devítistovkou už tyto problémy nemám. Hodně také záleží na nástrojích, Ivan se chystá koupit nový snare, tak jsem sám zvědav, jaký mikrofon nakonec zvolím pro ozvučení. Na overhead a hi-hatku používám e 914.
A co Ivanův zpěv a přeslechy z bicích?
Vyzkoušeli jsme víc náhlavních souprav a volba padla na Sennheiser HSP-4. Kardioida částečně eliminuje přeslech, i když to není stoprocentní. Tento problém podle mých informací ještě nikdo na světě nevyřešil. Díky „husímu krčku“ si může Ivan jednoduše upravit polohu mikrofonu během hraní, což je také důležité.
Od bicích se dostáváme k base. Vilo, jak to vypadá s tebou a s tvým odposlechem?
Je to jednoduché, na pódiu nehraji a basu mám jen v in-earech.
Moment, na koncertě jsi ale měl komplet aparát včetně reprobedny...
Ano, používám jen zesilovač, signál z pre-ampu jde přímo do mixpultu. Bedna je tam jen jako pojistka, pokud by mi selhal in-ear, tak otočím masterem a mohu dál hrát.
Mícháš si signál basy a ostatních nástrojů na přijímači?
Ne, každý máme svůj separátní mix. S naším odposlechovým zvukařem Ondrejom Novotným máme domluvená gesta, pokud chceme poměr nástrojů změnit. Také jsem se naučil mimikou ovlivnit přeslech okolí do svých uší. Když budeš mít pocit, že se při rychlých písních směji a při pomalých mračím, bude to asi tím...
A sluchátka?
Používáme Sennheiser IE-4 a IE-7. Já teď čekám na objednané IE-8, jsou jinak anatomicky vyřešena a lépe drží „v uchu“. Pokud se osvědčí, myslím že na ně přejdou i ostatní.
Za kytarovou sekci zpovídám Dušana, nejmladšího z Timkovců.
Jak je to s kytarami?
S Romanem se také spoléháme na in-eary. Bedny máme otočené dozadu, šikmo od bubeníka a hlasitost je na minimální možné úrovni. Sice se to nevyrovná pocitu, který máš u „pořádně osolené hradby“, na druhou stranu však není moc příjemný, když ti po koncertě půl dne píská v uších.
In-eary máte všichni bezdrátové. A co kytary, používáte vysílačky?
Dříve jsme to zkoušeli, ale po mnoha experimentech zůstáváme u kabelu. Pro přenos kytarového signálu je to stále nejvhodnější.
A co znamená přechod na in-eary pro Zollyho, klávesistu skupiny?
Pro mne je to obrovský rozdíl, při koncertech požívám například čtyři různé piánové rejstříky. Dříve jsem většinou ani nerozeznal, na který zrovna hraji. Nyní mám jistotu dokonalého poslechu včetně všech detailů, nehledě na podmínky, ve kterých hrajeme.
Posledního zpovídám Igora, frontmana kapely.
Zpěvový mikrofon?
Ve spolupráci s Peterom jsme vyzkoušeli mnoho různých mikrofonů a volba nakonec padla na ew 945 od Sennheisera. Jiné modely zněly plechově nebo moc ostře, současný mikrofon má „jemný“ zvuk, což lépe funguje v kombinaci s mým hlasem. Pro mne je mikrofon prodlouženým hrdlem a je důležité, abych z něj měl dobrý pocit. Na koncertech mám pro jistotu druhý záložní, rád si s mikrofonem pohazuji a různě hraji - jeden nikdy neví.
Na DVD z vašeho pražského koncertu si často vyndáváš sluchátka z uší. Má to nějaký konkrétní důvod?
Ano, občas mi chybí zpětná vazba od diváků, ať už mezi písněmi nebo během opakovaček a podobně. Zvykl jsem si to řešit tímto způsobem a vyhovuje mi to víc než mixovat do in-earu sálové mikrofony. To udělá v uších zbytečný ruch navíc.
Přesto že máte vlastního odposlechového zvukaře, často střídáte různé aparatury. Cítíš tyto rozdíly v odposlechu? Registruješ například rozdíly mezi analogovými a digitálními pulty?
Neřeším, jaká značka nebo jaký typ mixpultu je na jevišti, pouze vnímám změny, které se ve sluchátkách dějí. Pokud slyším, že je zvuk jiný než na předešlém koncertu, říkám si, aha, je tu jiný pult. Ale zásadní rozdíly mezi analogem a digitálem neregistruji, spíš mezi jednotlivými značkami.
Peter, jak je to tedy s aparaturou, přes kterou No Name hraje?
Pokud jedeme koncertní šňůru, vezu svou vlastní, konkrétně JBL Vertec, pulty Soundcraft MH-4 a SM-20, standardní sadu outboardu atd. Spousta koncertů jsou ale jednotlivé výjezdy, tam jsme závislí na zapůjčených aparátech. Pak nám - ať již klukům na jevišti či mně - samozřejmě pomáhá to, že máme své mikrofony a vlastní systém odposlechů.
_
Je při používání in-earů odposlechový zvukař nezbytný?
Jednoznačně, sluchátka jsou citlivá na jakoukoli změnu, pokud například jemně šáhnu do korekcí na jedné šavli, ihned se to znatelně projeví u všech na jevišti. Proto je důležité, aby byl monitorový mix nezávislý na FOH.
Jak vypadá zvuková zkouška? Liší se nějak od těch „klasických, bez in-earových“?
Pokud je zvuková aparatura v pořádku, nazvučení jednotlivých nástrojů probíhá velice rychle. Souběžně se mnou nastavuje i Ondrej jednotlivé odposlechy, takže pracujeme souběžně. Občas se ale stane, že já jsem už hotov, ale kluci na jevišti ještě něco řeší. Pokud je to třeba na „fesťáku“, diváci jsou z toho nervózní, vidí muzikanty, jak si něco pobrnkávají, ale nic není slyšet jako u jiných zvukovek. Naštěstí to nikdy netrvá dlouho.
Pojďme si na závěr udělat malou rekapitulaci. Jak vypadá vaše zájezdová souprava? Co kromě nástrojovky vozíte?
Je to především rack ze všemi „bezdráty“, tedy šest kusů odposlechu Sennheiser ew 300IEM-G3 a přijímače k mikrofonům pro Igora a Ivana (dva ew 945 a jeden HSP-4 s ew 152 G3). Dále pak sada mikrofonů pro bicí (e 902, e 904 a e 914). Pro zpěvy dva kusy drátových e 845. A Ondrej samozřejmě nedá dopustit na sluchátka HD-25.
Díky za rozhovor, kapele a oběma jejím zvukařům přeji mnoho úspěšných in-earových koncertů. A nám ostatním zvukařům přeji více ticha na jevišti.
FOH je zkratka pro anglické Front of House, používané v divadle, kde popisuje prostor proti jevišti či stage, tedy nejčastěji sál pro publikum. Ale lze tuto zkratku použít pro prostor jídelny či sálu, kde se servíruje, a naopak kuchyně a zázemí je označováno jako Back of House. Doufám, že označení mix FOH není již pro vás záhadou, který to je.
