Akira Jimbo - Dobrý hráč má silný čtvrťový puls
Japonský bubeník Akira Jimbo nepořádal letos v Praze kliniku poprvé, k vidění byl již loni v areálu holešovického Muzikeru. Bylo se na co dívat, Jimbova technika a explozivní živost, která tvořila rytmický puls například v japonské super kapele Cassiopea, je v současné době soustředěna do elektroakustické bubenické one-man show, kdy Jimbo na elektronické bicí hraje v reálném čase melodie, které současně doprovází na akustické bicí.
Navíc se naučil několik českých vět, které si zapsal japonsky na blánu desítky tom tomu, což mělo u publika značný ohlas. Čeština mu však ještě nejde úplně, a tak jsem stejně jako loni jeho seminář tlumočil, proto před seminářem zbyl čas na "muzikusí" rozhovor.
Přivezl jste si úplně nové vybavení: novou soupravu a sadu činelů. O co jde?
Jedná se o zbrusu novou řadu Yamahy Tour Custom. Korpusy jsou javorové, basový buben má sedm vrstev, tom tomy šest, jsou o něco mělčí, díky čemuž mají větší atak. Mají silnější ráfky, standardních 2,5 mm, uchycení tom tomů za ráfky, vykazují zkrátka všechny prvky profesionální sady, ačkoli budou cenově velice přijatelné. Povrchové úpravy budou čtyři, z toho tři lakované. Zatím je teprve testuji, do distribuce do Čech se dostanou nejspíš až na přelomu roku. Jenom virbl jsem si přivezl svůj, podpisový model Akira Jimbo, bukové dřevo, rozměr 13 " na 7 " - užší, ale hlubší, což mu dodá živost a přitom plný, hutný zvuk. Ráfky jsou dřevěné, takže rimshot je hodně dynamický. Používám sadu 8 ", 10 ", 12 ", 14 ", 16 ", 22 " a k tomu elektronické bicí DTXtreme.
Ale u bubnů nezůstává, máte i novou sadu činelů...
Ano, jsou to nové Zildjian Hybrid K Custom. Spojují v sobě dva zvukové světy: sušší temnost pro jazz a tradičnější styly a blýskavou brilanci pro rock, pop a podobně. To je způsobeno povrchovou úpravou a soustružením.
Podílel jste se přímo na vývoji?
Ano. Probíhalo to tak, že mi ve vývojovém oddělení vyrobili prototyp ridu. Ten jsme "ladili", aby co nejvíce odpovídal mé zvukové představě. Na zkoušku jsme ho uvedli na japonský trh, kde zaznamenal obrovský úspěch. Proto jsme usoudili, že by bylo dobré a zajímavé mít kompletní sadu. Ohlasy jsou velice pozitivní.
Co bude obsahem dnešního semináře?
Budeme se samozřejmě bavit o nových bicích a činelech, v té technické části bych se chtěl věnovat držení paliček, inspiracím při budování groovu a udržování pulsu, potom bude samozřejmě prostor na dotazy publika, nejčastěji jsou směřovány na dvojšlapku a koordinační cvičení. Do některých latinskoamerických patternů hraji levou nohou woodblock, což s koordinací úzce souvisí.
Jak tedy držíte paličky?
Střídám dvě držení: francouzské a americké. Francouzské pro citlivější hraní, americké pro silovější přístup, protože v něm je možné aplikovat freestroke, což znamená, že palička po úderu od blány odskočí, takže zpětný ráz neničí zápěstí. Zvuk je díky tomu daleko otevřenější a úder silnější. Uvolnění je při hře velice důležité, čím silověji hrajete, tím víc jste ztuhlí, což s rychlostí nejde moc dohromady.
Kdo je vaší inspirací při budování groovu?
Budu hrát například pattern Stevea Gadda, rukoklad postavený na para didle didle, který jsem ale aplikoval na jiné nástroje a metrická pásma. Co se pulsu týče, dobrého hráče poznáte podle toho, že má jistý čtvrťový puls. Kolem toho může hrát, co chce, ale čtvrťové noty musejí sedět.
Zabýváte se poměrně ojedinělým využíváním spojení elektroniky a akustických bicích. Klávesovým one-man show po barech je odzvoněno, nastupují bubeníci. Jak jste k tomu došel?
Začal jsem si hrát, zkoušet nějaké další postupy, hledat skladby, které by bylo možné v reálném čase zahrát na bicí i pady zároveň.
Jaký význam přikládáte formálnímu vzdělání?
Je určitě důležité. Když jsem začínal já, k žádnému učiteli jsem nechodil, jednoduše proto, že v Japonsku tehdy žádní nebyli. Dnes jsou veškeré učební materiály, noty, instruktážní videa a podobné věci relativně dostupné, najít učitele by dnes neměl být větší problém. Člověk si ale musí stále hrát, experimentovat, bicí by ho měly bavit.
Čím se tedy bavíte teď, kromě toho, že vyvíjíte činely a vyučujete?
Ještě s jedním bubeníkem z Japonska, jehož jméno je Hiroyuki Noritake , máme projekt Synchronized DNA, se kterým jsme před rokem nahráli live dvojDVD. A samozřejmě taky někdy cvičím.