Pokud jsme nedávno v případě kontrabasisty Tomáše Lišky dopřáli prostor jazzmanovi, se slabostí pro rock, nyní tu máme extrémně talentovanou dámu, která má kromě jazzu cit i pro funk nebo práci se samply. Klavíristka Kristina Barta aktuálně vydává se svým projektem Event Horizon své druhé album Love and Passion a zmínila nejen svých deset nejoblíbenějších alb.
Jaká byla první deska, kterou sis koupila za vlastní peníze?
První CD bylo určitě album Oscara Petersona, ale už si nepamatuji, které to přesně bylo. První LP si pamatuji přesně, Keith Jarrett - Spirits.
Je nějaká překvapivá deska, která se nedostala na tvůj seznam, ať už je její žánr jakkoliv šokující? Můj osobní žánrový rozptyl se táhne od ambientního black metalu, přes balkánskou dechovku, až po moderní londýnskou jazzovou scénu.
Samozřejmě že ano. A nebude jen jedna. Takže když se zamyslím, rozhodně je to debutová deska Beastie Boys, Licensed to III z roku 1986. Dále Jiří Slavík a jeho album Mateřština z roku 2016. A kromě hip hopu a lidové hudby bych určitě našla něco i v oblasti gospelu nebo české tvorby kapel J.A.R. a tak dále.
Přibliž nám, prosím, nástroje, na které spoléháš naživo a na které během nahrávání.
Tak obecně se nerada spoléhám na techniku. Ale na set up, který mám poslední dva roky, se, myslím, již mohu spolehnout a jsem s ním spokojená. Kromě akustického klavíru, na který je spoleh vždy, používám svůj MacBook Pro se softwarem (Logic Pro, MainStage, Spectrasonics Keyscape a Omnisphere). Pořídila jsem si dobrou zvukovku Universal Audio, Apollo Twin a MIDI klávesy od firmy Novation a Studiologic. Takže jedu hodně digitálně, pokud potřebuji jiný zvuk než klavír nebo pokud chci spouštět nějaké samply. Tyhle věcičky mě zatím nenechaly ve štychu a můžu se na ně spolehnout. Používám je naživo i ve studiu.
Vzpomeneš si na nějakou zradu techniky z poslední doby a také jak sis s daným překvapením poradila nebo jste si poradili v kapele?
To se dělo spíš ze začátku, když jsem začala více používat během hraní MacBook. Takže nejhorší asi bylo, když jsem v druhé polovině koncertu chtěla začít hrát sólo na syntezátor a MacBook zčernal... Tak jsem sólo zahrála na klavír, který mám vždy po ruce. Zradila mě nabíječka pro MacBook. Prostě nenabíjela.
Jaká byla cesta vzniku nového alba Love and Passion?
Díky pandemii byla zdlouhavá. Vše se nám protáhlo cca o šest měsíců. Ale mám pocit, že jsem udělala při vzniku naprosté maximum a ani trochu jsem nic neošidila. Takže mi pandemie v tomto ohledu nakonec pomohla. A nejspíš jsem se konečně naučila, kolik reálně opravdu potřebuji času na vydání desky.
Co děláš, aby sis udržovala v rámci možností optimistickou náladu, a jaké sny tě udržují v pracovním režimu?
Abych si udržela optimistickou náladu, potřebuji přírodu, výlety, odpočinek a cokoliv, co mi zboří vznikající stereotyp. Procházky do neznáma, spontánní akce a činnosti. A opravdu hodně potřebuji světlo a slunce.
Walter Smith III & Matthew Stevens - In Common (2018)
Bylo pro mě velkou inspirací při psaní nových kompozic pro moii druhou desku Love and Passion. Pětičlenná kapela ve skvělém obsazení (Walter Smith III, Matthew Stevens, Joel Ross, Marcus Gilmore, Harish Raghavan). Pro mne osobně je stále velkou inspirací pro práci v kvintetu. Jak zvukovou, tak melodickou, harmonickou a rytmickou. Pro mne osobně to byla před dvěma lety tak trochu učebnice.
Ambrose Akinmusire - Origami Harvest (2018)
Album, které mi otevřelo další obzory. Práce s akustickým zvukem a míchání všeho se vším. To byli mé první pocity, když jsem album poprvé slyšela. Trumpetista Ambrose Akinmusire je vizionář, muzikant, který tvoří naprosto nové světy a boří hranice. Za mě je to vůbec jedna z nejlepších desek.
Roy Hargrove - Earfood (2008)
Tohle album si poslechnu, když se chci odreagovat a třeba si i zatančit doma v obýváku. Řekla bych, že je to pro mě takový ten oddechový jazz. Z téhle desky jsem čerpala, když jsem připravovala repertoár na své první album EMA 29. Navíc jsem díky tomuto albu začala sledovat diskografii pianisty Geralda Claytona.
Weather Report - Heavy Weather (1977)
Joe Zawinul byl pro mne dalším hudebním vizionářem, který přišel ve své době s něčím nepředstavitelným. A to naprosto obdivuji. Album Heavy Weather mě vždy vtáhne do jakési minulosti, která je ale plná zcela nové budoucnosti. Nepředstavitelný pocit. Silná osobitá energie celé kapely na mě dýchá i dnes.
Joel Ross - Kingmaker (2019)
Vibrafonistu Joela Rosse jsem objevila díky svému bubeníkovi Markovi Urbánkovi. Kingmaker je Joelova debutová deska. V roce 2020 vyšla jeho druhá deska Who Are You. Sleduji Joelovu hudební cestu natolik, že jsem s ním v roce 2020 strávila týden na hudebním workshopu ve Slovinsku. Jeho skladby mám tedy nejen naposlouchané, ale zároveň probrané a zanalyzované i jeho vlastními slovy při osobním konzultacích.
Immanuel Wilkins - Omega (2020)
Immanuel je Joelův blízký přítel a hudební kolega. Saxofonista Immanuel Wilkins vydal v roce 2020 své debutové album Omega u Blue Note. Omega je pro mě absolutní špička v oblastní současného moderního amerického jazzu.
Brad Mehldau - The Art of the Trio Vol. 1 - 1997 (Vol. 2, Vol. 3., Vol. 4., Vol. 5)
Záměrně zmiňuji všech pět alb. Jen bych název cyklu, umění tria, pozměnila na The Art of the Piano. Velmi mne tato alba ovlivnila v samotné hře na klavír. Pro mne jsou tyto desky největší klavírní inspirací - zvládnutím zvuku, techniky apod.
Gerald Clayton - Life Forum (2013)
Na Geraldovi Clayotonovi se mi vždy líbila jeho žánrová pestrost a celkem odvážná dramaturgie jeho alb. Nahrané hlasy, které předávají poselství. Nebo zpívané skladby, které by člověk na albu vůbec nečekal. Dodnes jsem tímto albem velmi ovlivněna.
Shai Maestro - The Dream Thief (2018)
Pokud si chcete poslechnout tuhle emocemi přeplněnou desku, musíte si v klidu sednout na pohovku a mít hodně času. Je to naprostá emoční nálož a výlet ještě několik hodin po poslechu.
Robert Glasper - Fuck Yo Feelings (2019)
Glaspera poslouchám často. Nejen album Fuck Yo Feelings. Je to hudba, která mě nabíjí energií, odhodláním, nadějí.
