Ahoj strejdo Yllasi! Začínám psát bakalářskou práci zabývající se fenoménem domácí výroby aparatur pro elektrofonické kytary v ČSSR v 70. a 80. letech (à la Rožďalovský atd.). V tomto ohledu bych si potřeboval udělat utříbenější pohled na tehdejší československý trh s kytarovou aparaturou: zajímá mě tehdejší dostupná nabídka našich i zahraničních oficiálních výrobců, vývoj jejich modelů a vůbec obecná situace (nedostatku kvantity/kvality) na tomto poli. Nevěděl bys o nějakých webech, článcích či publikacích zabývajících se touto problematikou? Nepodělil by ses případně se mnou o své zážitky a zkušenosti? Pár týdnů už procházím internet, ale našel jsem toho zatím dost málo. Děkuju ti, synovec Honza.
Drahý synovče, děkuji ti za projevenou důvěru. O webech, článcích a publikacích vím asi stejně jako ty, ale rád se podělím o vlastní zkušenost, i když se omezí jen na oblast hlavního města. Co se týče domácí výroby kytarových aparatur, myslím, že hodně informací najdeš ve starších ročnících časopisu Amatérské radio a na webových stránkách radioamatérů. Například Ing. Petr Faltus na své stránce nabízí vyhledávání v obsahu Amatérského radia A i B a jeho příloh. Hudební elektronika byla námětem článků i v případě odborných časopisů, dovážených ze spřátelených států RVHP. Výborným zdrojem materiálu může být také inzertní rubrika a fotografie v článcích časopisu Melodie. V Praze se hudební aparatury prodávaly v obchodních domech Bílá Labuť a Kotva, v Domě hudby na Jungmannově náměstí a v dalších prodejnách, včetně PZO Tuzex, který nabízel nástroje koncem 80. let. Ale největší obrat byl asi v oblasti inzerce, ať už v časopisech nebo v tzv. vývěskové službě, která sídlila v jedné z pasáží paláce Lucerna. Před jejími výkladními skříněmi s inzeráty postávalo nemálo muzikantů. Když pominu nabídku domácích výrobců, jako byla Tesla (zesilovače řady Music a pozdější Disco), Harmonika Hořovice (aparatury Delicia) nebo vzácnější produkci různých výrobních družstev (syntezátor Unisono), zboží se k nám dostávalo individuálním dovozem. Pomáhaly tomu i výstavy a prezentace německých obchodních firem jako BCC Music (Bem & Decker GmbH) nebo Burgerstein Top Sound. Největším problémem bylo placení v zahraniční měně, které se muselo zařídit neoficiálně. Nástroje se nechávaly posílat jako dar a podléhaly poplatkům s tím spojeným. Firmy však nedodávaly zboží jen hudebníkům, ale i do studií. Z domácích soukromých výrobců se prosadily zesilovače a aparáty od výrobců, jako byl Povolný, Kopálek nebo zmíněný Rudolf Rožďalovský. Zvláště kopie Marshallů, vyráběné panem Kopálkem měly vynikající pověst a vzhledově byly téměř k nerozeznání od originálu. Kytarové efekty vyráběl rovněž pan Kopálek (například flanger Electric Mary, inspirovaný krabičkou Electric Mistress) nebo pan Houdek, pozdější oficiální výrobce hudební elektroniky. Ale takových výrobců bylo v někdejším Československu ve skutečnosti mnohem víc. Technicky nadanější hudebníci si vyráběli efekty a zesilovače sami, často pod vlastními značkami, takže nabídka byla překvapivě pestrá. Na trhu byly varhany a zesilovače z NDR (Vermona), některé klávesy se vozily z cest do bývalého SSSR. Ale ani ostatní státy nezůstávaly stranou, z Bulharska se k nám dovážely kromě akustických kytar i reproduktory, lidově zvané „bulhary“. Kdo hrál hard rock, zvolil raději britský Celestion. Pokud jde o elektrické kytary, jejich kvalita kolísala od laciných japonských kopií, ohraných starých Jolan nebo zakázkových nástrojů od českých kytarářů, až po krásné originály světoznámých značek. Ty byly často k mání za z dnešního pohledu neuvěřitelné ceny. Nebyl žádný problém sehnat Fendera nebo Gibsona ze začátku sedmdesátých let pod dvacet tisíc korun, ještě starší telecaster nebo stratocaster za patnáct tisíc nebyl ničím výjimečným. Sice to byl desetinásobek měsíčního platu, ale do budoucna nejlepší investice. Bohužel mnoho muzikantů hledalo neustále nový zvuk a starší nástroje měnily majitele, aby se k nim po mnoha letech vrátily zpátky za mnohem vyšší ceny, nebo navždy zmizely v soukromých sbírkách. Ale to by byl už námět na samostatný článek. Mnoho úspěchů v pátrání přeje Yllas!
