Milý strýčku Yllasi,
od Tvého posledního dopisu, kde jsi mi tak hezky poradil, jak si mám na svém modelingovém aparátu nakroutit metalový zvuk, uběhla již nějaká chvilka a já bych se Ti chtěla pochlubit, že již kapelu mám. Taktéž Ti moc děkuji za Tvé minulé rady, kluci z kapely jsou s mým zvukem velmi spokojeni. V dnešním dopise bych se Tě chtěla zeptat, jak nahrát ve zkušebně pěkné demo. Slyšeli jsme spoustu domácích nahrávek od ostatních kapel, ale nám se nějak nedaří nahrát nic, co by znělo dobře, i když druhý kytarista Jirka v Cubase celkem válí. Kytary i basa nám znějí dobře, točíme klasicky mikrofonem „šurkou“ na kraji repráku, ale vůbec nevíme, jak tam dostat bubny. Bubeník má Pearl Export, hrajou krásně, ale když na ně dáme takovou tu sadu mikrofonů, co se koupí i s kufříkem, a napícháme to do zvukovky, není to ono. Nevěděl bys, co s tím?
Tvá neteř Yvetta
Milá neteřinko,
děláš mi velkou radost, že jdeš dál a přešla jsi z pokojíku do zkušebny. Dávej si ale na ty kluky, co nima hraješ, pozor. Jsi už sice dospělá, ale
ještě ne zkušená, tak abyste s tím Jirkou, co válí v Cubase (nebo s jiným členem), místo míchaček neposlouchali brzo ultrazvuk. A neříkej mně, že vás to ještě ani nenapadlo, taky jsem za mlada dost válel. Ale nebudu tu moralizovat, na to ses mě neptala, poradím Ti tedy, jak na domácí bubny.
Byť to vypadá dost složitě, není to zas tak těžké, když máte (a vy to, podle toho, co píšeš, máte): alespoň osm mikrofonních vstupů (víc je líp, tyhle karty mívají i optiku ADAT, dá se připojit externí převodník, a budete jich mít šestnáct, kdyžtak půjčím), dále dostatek mikrofonů, stojanů a kabelů, akusticky upravenou místnost, dobrého bubeníka a sluchátka.
Samozřejmě že by se Vám hodil analogový pult, „side rack“ s kompresorama a „gejtama“ a slušný zvukař, ale předpokládejme, že to budete chtít nabrat s tím, co máte.
Mikrofonní sada na bubny má tu výhodu, že mikrofony vzhledem ke klipsům prakticky nejdou připevnit špatně. V návodu je to namalovaný a internet je toho plný, tak se podívejte, kam se to věší. Tak jen ve zkratce: Máme mikrofony kontaktní, co se dávají ke kraji bubnu a jejich úhel a výška se nastaví tak, aby mířily k prostředku a nebyly nalepený na bláně. Zde platí, že dál je líp (v rámci toho klipsu). Jestli máte to, co si myslím, kontaktní mikrofony budou všechny dynamické. Dáme je tedy na jejich místa. Tyto sady většinou obsahují čtyři stejné mikrofony na tomy a snare, jeden na kopák a dva „overheady“, a ty patří nad hlavu bubeníka.
Máte-li pouze dva tomy, použijte čtvrtý mikrofon na spodní blánu virblu. Když tam nepůjde chytit, dejte ho normálně na stojan, když vám nezbude kvůli třetímu tomu, dejte tam normální mikrofon na zpěv. Zde si pamatujte, že se musí ihned otočit jeho fáze (tlačítko přeškrtnuté O, jako průměr) buď na vstupu, je-li tam, nebo v Cubase. Ta blána letí na druhou stranu než ta horní i polarita signálu bude obráceně, pokud na to zapomenete, bude to signál brát, a ne dávat. Overheady dejte nad bubny do výšky, jako když si stoupneš a zvedneš ruce. Kabelem si odměřte vzdálenost od virblu tak, aby nebyl výrazně k jedné straně. Budeš je potom chtít dát do sterea a nebudeš chtít, aby každá rána virblu byla vlevo, nebo vpravo. Pozor ať nejsou blízko u činelů, jinak Ti do nich budou ty činely „foukat“. Samozřejmě je potřeba zohlednit, jak jsou činely postavené, a podle toho ty overheady umístit, ale stále platí pomůcka s virblem. Doporučuji nazvučit i hi-hatku, případně i ride. Tady zase lze použít normálním zpěvový mikrofon, třeba SM58, případně SM57, nebo cokoli podobného, a umístit mikrofony tak 30 až 40 centimetrů od hi-hatky nebo činelu shora. Mířit v základním postavení na pupek, ale bude-li to moc cinkat, dát to víc ke kraji, ale cinkat by to nemělo. Vyplatí se dát i takzvaný „ambient“. Ve Vašem případě asi jeden metr od bubnů umístěte do výšky, ve které jsou tomy, velkomembránový zpěvový mikrofon a ten namiřte na téčkový stojan od tomů, co je na kopáku, jako když si sedneš doprostřed proti bubnům. To by mělo být vše, co nemáte, pro to se stav u mě. Určitě se teď ptáš, na co to všechno. Bicí jsou akustický nástroj, který hraje v celé ploše. Kontaktní mikrofony naživo fungují, pořád slyšíš bubny akusticky. Ve studiu je důležité nabrat bubny jako celek. K tomu Ti poslouží právě ambient (způsobů, kam ho dát je hodně, ale Vy nemáte studio se změřenou akustikou, proto jsem Ti poradil tuhle univerzální metodu) a overheady. To jsou hlavní mikrofony, co Tě budou zajímat. Jsou kondenzátorové, proto si nezapomeňte zapnout fantomové napájení (48 V) na vstupech zvukovky.
Bubny dokonale nalaďte. Nebudou-li hrát samy od sebe, nedostanete to z nich, a to ani pak při míchání. Oťukejte si mikrofony, ať jsou živé a při plném hraní nekrmí vstup na víc než -10 dB, ať máte rezervu (říká se tomu headroom). Paměť buffer karty dejte na 128 samplů, monitoring - tape style. Nic nevěšet do insertů na masteru (nikdy při natáčení), způsobilo by to latenci (zpoždění), a to by vám bubeníka dost rozházelo. Nahrávání s bitovou hloubkou 24 bitů by mělo být nastaveno už v základu, ale zkontrolujte to. Při nahrávání používejte přednastavené channel stripy, mají nízkou latenci. Ale když už budete nastavovat kanály sami, budete potřebovat alespoň ekvalizér, případně kompresor/gate. A ujistěte se, že nezpůsobuje slyšitelnou latenci. Výborné jsou V-EQ nebo SSL Channel od Waves. Mají i dobré presety pro jednotlivé stopy bicích, můžete je pro začátek použít, ať víte, jak se to zhruba dělá. Thresholdy u gateů a kompresorů, stejně jako zdvihy u ekvalizéru musíte nakroutit sami podle svého signálu. Nejsou většinou přednastaveny daleko.
Udělejte si hezký kopák a virbl. Smíchejte oba mikrofony u virblu (nezapomeňte na tu fázi u spodního a dejte ho přibližně stejně jako vrchní) tomy, hi-hatku a ride rozběhejte, ale nijak zvlášť neprocesujte ani nepřimíchávejte. Nechte zahrát bubeníka celý rytmus i s přechodama a odlaďte overheady, které poslouchejte v módu solo tak, abyste tam slyšeli nejen činely, ale všechno a hezky. Zde platí, že pozice je víc než ekvalizér. Dejte vše pro natáčení do bubenické perspektivy, takže nastavte panoramy, jak to slyší bubeník, když tam sedí, ať ho nematete, a doprostřed domíchejte ambient. Když to umístíte hezky, zjistíte, že nemusíte přimíchávat moc kontaktních mikrofonů, kromě toho na kopáku. Výsledný zvuk by měl být to, co slyšíte ve zkušebně, ale konkrétněji a hezky. Jak vidíš, ambient a overheady jsou nejdůležitější mikrofony, ale pokud máš špatnou místnost, neuděláš nic. Základ je tedy v akustice. Máma ale říkala, že zkoušíte v naší starý kočárkárně, co jsme tam rozjížděli Hrobor, tam to bude v pohodě. Když mi to takhle nahrané s Jirkou přinesete (udělejte pár věcí jako test), ukážu Vám, jak se to následně procesuje do bombastična.
Děláš mi radost, ať se daří!
Tvůj Yllas
