Milý strýčku Yllasi,
začínám hrát na kytaru. Chtěla bych hrát metal, ale nemůžu ze své kytary Ibanez RG dostat ten klasický hutný metalový zvuk. Mám od Ježíška začátečnický modellingový aparát, ve kterém je spousta nastavení, ale pořád nemůžu najít to pravé. Je chyba ve mně, anebo si musím pořídit lampový aparát a aktivní snímače?
Tvá neteř Yveta
Milá neteřinko,
má odpověď na tvůj problém tě možná trochu zarmoutí, ale ber to z té lepší stránky, neutratíš zbytečně peníze. Problém je skutečně v Tobě, ne ve vybavení. Řada RG od Ibanezu je přímo ideální volbou pro tvůj vysněný metal, stejně jako jakýkoli jiný Superstrat s humbuckery. Aktivní
snímače nejsou pro metal zásadní, dokonce mezi metalovými kytaristy najdeme více jejich odmítačů než milovníků. Jsou i tací, kteří naopak vyzdvihují singly, například Yngwie Malmsteen. Modelingový aparát je pro Tebe, jakožto začátečnici, taktéž spíš výhoda než přítěž, protože je-li dobře nastaven, více odpouští špatný úder a taktéž umožňuje cvičit do sluchátek a neobtěžovat přitom sousedy.
Tvůj problém bude, vyloučíme-li nepravděpodobnou poruchu Tvého jinak hrajícího aparátu, v neznalosti problematiky tvorby tónu a následně jeho úpravě na zesilovači. Představ si tvorbu zvuku jako tok elektrického proudu od snímače až po cívku reproduktoru. Aby reproduktor na konci řetězce zahrál to správné dždž, je potřeba od začátku až do konce udržovat signál takový, jaký ho chceme mít, což platí u všech stylů. Pro metal to znamená signál silný, hodně basů, hodně výšek, málo středů. Záměrně nepíšu hodně zkreslení, protože to je nespíš to, čím to honíš, ale místo metalového dunění typu dždž dostáváš jen prskání typu bzzbzztssssssssspísk.
Správný signál tedy začíná v tvé ruce. Aby snímač (pro metalový begl samozřejmě humbucker u kobylky) mohl dát své maximální napětí cca 400 mV, potřebuje od Tebe dostat takový úder, který mu zajistí dostatečný rozkmit strun. Zde se poraď se svým učitelem, tohle bez cvičení nepůjde, a tady je alfa i omega dobrého zvuku. Kromě správné techniky velice rozhoduje i tloušťka a materiál trsátka. Neboj se experimentovat. A nemysli si, že tvrdší trsátko rovná se tvrdší zvuk. Pro začátek zkus oscilovat mezi Tortex 0,73-0,88 a vyhýbej se nylonu, je měkký a necvaká, potřebuješ spíš pružné, tenké trsátko z tvrdého materiálu než tuhé, tlusté z materiálu měkkého.
Protože jsi vždycky byla šikovná na fyziku, jistě víš, že pohyb železné struny kolem jádra cívky způsobuje vznik elektrického proudu, který dále pokračuje přes krabičky do zesilovače. Nebudeš mu tedy bránit v rozletu poťákem volume ani clonou na kytaře a obojí dáš naplno.
Protože máš modeling, připravíš si dva scénáře a ty budeš dále odlaďovat. Metalový zvuk se ve své zlaté éře dělal na Marshallech JCM 800, později 900, 2000, Hiwattech, zesilovačích Lanney („british“ hi-gain) v americké a pozdější podobě na Messa Boogie Mark III, Mark IV, Rectifier, Soldano SLO 100, Peavey 5150 („american“ hi-gain, ,odern hi-gain)... Zvolíš proto tyto dva druhy zesilovačů, žádné Voxy ani Fendery Deluxe, ty jsou na něco jiného. Krabičky budou v tuto chvíli vypnuté a zůstanou tak až do poslední fáze. British je víc jako Iron Maiden,aAmerican jako Corn, když to zjednodušíme. Jako bedna bude v základu 4x 12”, můžeš zaexperimentovat i s 2x 12”, důležité jsou samozřejmě repráky, na metal jsou pěkné Greenbacky, nabízí-li to tvůj modeling (Modern A stack 4x 12”, Green A stack 4x 12” apod.). Teď máš virtuálně zapojeno to, co tvé metalové vzory, a zbývá jen nakroutit. Princip je takový, že pošleš zesilovači do vstupu silný signál, který bude kreslit již na předzesilovacím stupni, tento korekčně upravíš - basy, středy, výšky - a pošleš do koncového stupně, který dáš tak nahlas, až uslyšíš pracovat koncové lampy, což je na Marshallu někde kolem 2 h neboli klasicky na sedmičku. Pomocí presence doladíš výšky u koncového stupně, u Marshallu spíš míň než víc, někde mezi 9-11 h. Pozor na použité lampy, toto platí spíš pro EL34 (british) u 6L6 (american) nehraje master volume takovou roli a koncové zkreslení se zde prakticky v reálu nevyužívá (příliš velká hlasitost). Ekvalizér nech pro začátek na 12 h, presenci na 9 h, master volume (ten virtuální neboli post gain) na cca 2h (na sedmičku z 10), fyzickou hlasitost si dej snesitelně. Přidávej gain do maximálně 3h a uvidíš, co se bude dít. Měla bys skončit spokojená se zkreslením, bzučení odstraň pomocí ekvalizace výšek (treble), zvuk smažících se vajíček odstraníš ubráním středů (mid, middle), ale nějaký tam nech, nebo nebudeš v kapele slyšet! Nepřeháněj to s basy, od toho je v kapele basa a kopák. Presence jsou výšky na koncovém stupni, záleží na bedně i kytaře, kam je dáš, nestahuj úplně dolů, radši uber výšky na pre-ampu (treble). Když nehraješ, aparát by se neměl samovolně rozhoukávat nebo pískat, pokud to dělá, máš tam moc gainu a hraješ rukou potichu nebo špatným trsátkem. Pokud máš pocit, že tomu ještě drobet chybí, teprve teď přidej do vstupu zesilovače víc gainu pomocí klasického overdrivu nebo tube screameru, a to tak, že na něm vytočíš level úplně doprava (čímž nakopneš vstup zesilovače, který začne víc kreslit) s drive nebudeš točit moc za půlku, pokud vůbec. Pomocí tone odstraníš nechtěné přidané výšky a znovu doladíš gain na zesilovači (nejspíš míň než víc). S tím vytočením level úplně doprava mě nechytej za slovo, může to být „skoro úplně“, u digitálu to funguje jinak než v analogu, můžeš přebudit DSP, což nechceš, pokud se ti tam ozývá zvuk skákajícího CD, máš ho moc. Princip je takový, že po zmáčknutí krabičky se signál znatelně zesílí, ne nutně brutálně zkreslí. Pamatuj, že moc zkreslení znamená moc šumu i vazby, maximální zkreslení přichází až s maximálním úderem, pokud ti jakkoli silný úder kreslí stejně, jsi moc, měla bys rozeznávat dynamiku na zkreslení. Je začátečnickou chybou zkreslení přehánět, to bzučení, co se ti nelíbí, pramení právě z toho. Gain na třičtvrtě na hi-gainovém zesilovači by měl poskytnout zkreslení víc než dost, při použití overdrivu i klidně pod půlkou.
Tak to by byl úplný základ, zkus si s tím takto pohrát, a až tě vezmou do nějaké kapely, začni teprve uvažovat o tom, že bys nakoupila opravdický lampový zesilovač a opravdické krabičky, případně další kytaru. V reálu to opravdu zní lépe, ale potřebuješ k tomu ještě jednu důležitou věc a tou je řidičák a auto, do kterého si to všechno dáš, odvezeš se na koncert a zase z něj odjedeš. Ne že se budeš tahat po nocích s máničkama v dodávce, to bychom se o Tebe báli, zeptej se mámy, jaký to je. Tak ať se Ti daří, pozdravuj rodiče, pilně cvič a dej mi vědět, jaký děláš pokroky, neteřinko.
Tvůj strýček Yllas
