Milý strýčku Yllasi,
musím si Ti postěžovat. Lidi jsou prasata a dobytek a vůbec už nemůžu nikomu věřit. Představ si, kamarád z kapely odešel a já jsem po několika měsících slyšel, jak hraje s novu kapelou. A představ si, hrál mou skladbu a vydával ji za svou. Co s tím mám dělat?
Tvůj synovec Karel
Milý synovče Kájo,
vítej v reálném světě. Gratuluji ti, protože jsi poznal svět takový, jaký je. Tvůj problém řeší nejen tací, jako ty, ale i velká hudební uskupení. Problém plagiátorství neboli ukradení motivů, písniček atd. je běžný, co svět hudby existuje. Je otázkou, jak se k tomu postavíš ty. Reálně máš několik možností řešení. Chlapské, dojít a kamarádovi věc vysvětlit pěstí někde mezi očima a bradou. Ale tím se vystavuješ minimálně trestu za přestupek, a pokud budeš tak flegmatický jako já, když jsem svůj text slyšel zpívat ústa nejmenované české celebrity a poslouchal oslavné hlášky na účet neméně slavného českého textaře v dobách, kdy mi bylo osmnáct, tak by ses vystavil i trestnímu stíhání za těžké ublížení na zdraví. Nejsem odborník na autorské právo, ale kdysi se říkalo, že krádež to není, když použiješ maximálně tři takty. Když se podíváš do televize na běžné reklamy, tak buď v nich jsou zakoupená práva k celým skladbám, nebo jsou použity tři takty velmi slavných věcí, a světe div se, hudební děj se najednou ubírá jinam než originál. Druhá možnost, kterou máš, je se soudit. Pokud vím, tak Městský soud v Praze rozhodl v obdobném sporu ve prospěch stěžovatele (Kalousek versus Helešic - Support Lesbiens) a ten vysoudil dvě stě tisíc. Pokud jsi na úrovni Kalouska, jdi do toho. Pokud jde jen o hraní na zábavách, asi by tě proces stál výrazně víc než kýžený výsledek a hlavně se stejně nikdo nedozví, žes to napsal ty. Dokud nebudeš patřit mezi ty slavné. A navíc, důkazní břemeno by bylo na tvé straně. Znáš soudce, který by znal muziku natolik, že by se odvážil rozhodnout bez znalecké expertizy? Asi ne. Takže cena expertů, cena právního zastoupení atd.
Takže ani druhou variantu bych asi nevolil. Ale co to vzít z druhé strany? Já si kdysi musel svůj nekonečný vztek otočit na druhou stranu, aby mi neprožral žlučí střeva. Máš k dispozici jednoduchou úvahu: Kdo ukradne motiv nebo písničku? No přece ten, kdo nemá na to, aby složil tak dobrou vlastní. Takže kámoš ti tím vlastně lichotí. Jsi tak dobrej, že jinejm stojí za to si sami v sobě přiznat, že jsou sráči a nemaj’ na tebe, když dokážou ukrást tvůj motiv a ještě lhát a vydávat jej za vlastní. Takže ti, milý Karle, doporučuji. Choď hrdě s hlavou vztyčenou, skládej dál a nech si krást nápady. Čím víc ti je budou krást, tím tě vlastně víc a víc vyvyšujou nad sebe. Samozřejmě si svoje nápady hraj sám taky, ať se soudí ti druzí a dokážou ti, že to tys jim ukradl nápad. Důkazní břemeno bude na nich. A teď ti zcela zdarma poradím jeden dobrý trik, jak dokázat, že ten nápad byl tvůj. Vezmi CD, vypal svůj nápad na to CD, dej ho do obálky a pošli doporučeným dopisem sám sobě. A neotvírej ho. Takhle si posílám sám sobě texty pro jistotu vždy ve dvou kopiích. Kdyby přišlo na spor, jednoduše z data prokážu, kdo že to vlastně ten motiv a kdy složil nebo napsal ten text. Takže hlavu vzhůru, Kájo, vlastně ti ten tvůj bývalý kamarád a plagiátor strašně lichotí, ne? Tak vítej mezi námi nejlepšími.
Tvůj strýček Yllas
