Dnes to vezmeme poněkud jinak. A to odspodu. Budeme se zabývat hrou na pedály. Tedy technikou a údery nohou.
Samozřejmě že základem je dobré sezení. Každému vyhovuje něco trochu jiného. Někdo sedí výše, někdo níže. Jde však o to, jakou vlastně potom používá techniku úderů. Zda jako kdyby běhal, nebo spíše používá práci kotníků. Tím nemyslím techniku heel down (pata dole). Z ergonomického hlediska je pro tělo nejlepší sedět vysoko tak, že pokud máte nohy položené patami na pedálech, měly by stehna od kyčle ke kolenu směřovat lehce směrem dolů. Částečně by toto mělo být zachováno i při zvednutých patách, aby osa stehna zůstávala celou dobu při hře pod vodorovnou osou.
Sedět na židličce by se mělo celou pánví. To znamená, že na židli sedíte i částečně stehny. Právě proto není dobré sedět příliš vysoko, jelikož to potom vadí stehnům. Potom je jediné řešení při vyšším sedu, sedět více na kraji stoličky, což není dobré pro páteř, jelikož se přetěžují spodní zádové svaly.
Zde si dovolím odbočku. Pro hru hlavně na dvojpedál je důležité mít zpevněné vnitřní svaly břicha a umět je zapojit, neboť vlastně drží páteř z druhé strany. Tím nemyslím při hře mít břicho zatnuté. Samozřejmostí je sezení v rovném vzpřímeném sedu. Avšak ne toporném.
Další důležitou veličinou sezení je vzdálenost stoličky od pedálů. Zase velice individuální záležitost. Někdo má chodidlo jakoby až pod koleny, někdo dokonce jakoby až pod stehny a někdo má nohu dokonce až skoro napnutou. Pokud zase vezmeme ergonomii těla a to, jak fungují svaly, ideální je mít chodilo lehce předsunuté před kolenem. Dobře potom může fungovat hra celou nohou, jakoby běh, hra kotníkem s patou dole i nahoře a hra dvojitých úderů skluzem.
Pokud tedy máme vyřešené sezení, přejděme k vlastní hře. Rozlišujeme dva základní údery. Hru s patou dole a hru s patou nahoře. Žákům vždy doporučuji začínat s technikou hry s patou dole a po uvolnění kotníku potom přejít na hru s patou nahoře. Jde o to, že při hře s patou dole je pohyb nohy, tedy nártu, stále stejný u jakéhokoli tempa, kdežto při hře s patou nahoře se pohyb celé nohy mění v závislosti na tempu. Pokud hrajeme celou nohou v pomalém tempu, jde síla úderu hlavně ze stehna. Avšak pokud zrychlujeme, přebírá aktivitu úderů chodidlo respektive kotník a stehno se vlastně skoro nehýbe.
Je zde několik zádrhelů, které se mohou objevit při nácviku těchto úderů. Tzv. předělová tempa, která jsou všeobecně tři. Pokud začneme na tempu 90 BPM, první technický předěl nastává v rozmezí 110 až 125 i 130 BPM. Další přechodové tempo je zhruba od 140 do 165 BPM a poslední přechod je nad 180 BPM. Právě pro tyto těžkosti s těmito tempy je dobré cvičit kombinace úderů s patou dole a nahoře. Hodně štěstí, a ať vás moc nebolí nárty! :-) A podrobnosti někdy příště.
